Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   no ville noe 1

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [sytti]

ville noe 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Vi- ---r----? V-- d- r----- V-l d- r-y-e- ------------- Vil du røyke? 0
Chcete si zatančit? Vi---u-dan-e? V-- d- d----- V-l d- d-n-e- ------------- Vil du danse? 0
Chcete se projít? Vil-------en ---? V-- d- g- e- t--- V-l d- g- e- t-r- ----------------- Vil du gå en tur? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Je- -il gjer-e---yk-. J-- v-- g----- r----- J-g v-l g-e-n- r-y-e- --------------------- Jeg vil gjerne røyke. 0
Chceš cigaretu? Vil-du----e- -i---e-t? V-- d- h- e- s-------- V-l d- h- e- s-g-r-t-? ---------------------- Vil du ha en sigarett? 0
Chce připálit. Han --- h--f--. H-- v-- h- f--- H-n v-l h- f-r- --------------- Han vil ha fyr. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Jeg vil -j-r-- -a no--- d-i-ke. J-- v-- g----- h- n-- å d------ J-g v-l g-e-n- h- n-e å d-i-k-. ------------------------------- Jeg vil gjerne ha noe å drikke. 0
Něco bych snědl / snědla. J-- --l--je-n- spise n--. J-- v-- g----- s---- n--- J-g v-l g-e-n- s-i-e n-e- ------------------------- Jeg vil gjerne spise noe. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. J-- vil---er-- hvi-e li--. J-- v-- g----- h---- l---- J-g v-l g-e-n- h-i-e l-t-. -------------------------- Jeg vil gjerne hvile litt. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Jeg---l-gj---e--pør-e-d-----e. J-- v-- g----- s----- d-- n--- J-g v-l g-e-n- s-ø-r- d-g n-e- ------------------------------ Jeg vil gjerne spørre deg noe. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Jeg --l gje--e -e---g -----e. J-- v-- g----- b- d-- o- n--- J-g v-l g-e-n- b- d-g o- n-e- ----------------------------- Jeg vil gjerne be deg om noe. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. J-g vil -j-r-e -n--t-r- --g -å--o-. J-- v-- g----- i------- d-- p- n--- J-g v-l g-e-n- i-v-t-r- d-g p- n-e- ----------------------------------- Jeg vil gjerne invitere deg på noe. 0
Co si přejete, prosím? H-----l d--h-? H-- v-- d- h-- H-a v-l d- h-? -------------- Hva vil du ha? 0
Přejete si kávu? V-l-d- -a-en k--f-? V-- d- h- e- k----- V-l d- h- e- k-f-e- ------------------- Vil du ha en kaffe? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? E-l-r --- -u-h---er--a -n -e? E---- v-- d- h----- h- e- t-- E-l-r v-l d- h-l-e- h- e- t-? ----------------------------- Eller vil du heller ha en te? 0
Chceme jet domů. Vi------je--e --ør--h---. V- v-- g----- k---- h---- V- v-l g-e-n- k-ø-e h-e-. ------------------------- Vi vil gjerne kjøre hjem. 0
Chcete zavolat taxi? Vi------ -a-e- --os--? V-- d--- h- e- d------ V-l d-r- h- e- d-o-j-? ---------------------- Vil dere ha en drosje? 0
Chtějí telefonovat. D--vil gj-r---r-n--. D- v-- g----- r----- D- v-l g-e-n- r-n-e- -------------------- De vil gjerne ringe. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.