Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   tl to like something

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [pitumpu]

to like something

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tagalog Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Gus---m----ng m-nig-ri-yo? G---- m- b--- m----------- G-s-o m- b-n- m-n-g-r-l-o- -------------------------- Gusto mo bang manigarilyo? 0
Chcete si zatančit? Gus-o-------g s-ma-aw? G---- m- b--- s------- G-s-o m- b-n- s-m-y-w- ---------------------- Gusto mo bang sumayaw? 0
Chcete se projít? G-st--mo-ban- m--l-----la-ad? G---- m- b--- m-------------- G-s-o m- b-n- m-g-a-a---a-a-? ----------------------------- Gusto mo bang maglakad-lakad? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. G--to-k--- --ni--r-ly-. G---- k--- m----------- G-s-o k-n- m-n-g-r-l-o- ----------------------- Gusto kong manigarilyo. 0
Chceš cigaretu? G---- -- ba -- -ig---l--? G---- m- b- n- s--------- G-s-o m- b- n- s-g-r-l-o- ------------------------- Gusto mo ba ng sigarilyo? 0
Chce připálit. Gu-to n-y---- -a-gs-ndi. G---- n--- n- p--------- G-s-o n-y- n- p-n-s-n-i- ------------------------ Gusto niya ng pangsindi. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. G-sto ko san--- -min--. G---- k- s----- u------ G-s-o k- s-n-n- u-i-o-. ----------------------- Gusto ko sanang uminom. 0
Něco bych snědl / snědla. G-s----o-sanang------n. G---- k- s----- k------ G-s-o k- s-n-n- k-m-i-. ----------------------- Gusto ko sanang kumain. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. G-s-o----m---n--m-g--hi---. G---- k- m----- m---------- G-s-o k- m-n-n- m-g-a-i-g-. --------------------------- Gusto ko munang magpahinga. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. May----t- -k--- i-an------y-. M-- g---- a---- i------ s---- M-y g-s-o a-o-g i-a-o-g s-y-. ----------------------------- May gusto akong itanong sayo. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. M-y-g--t- --on- -p-paki-----sa-iy-. M-- g---- a---- i---------- s- i--- M-y g-s-o a-o-g i-a-a-i-s-p s- i-o- ----------------------------------- May gusto akong ipapakiusap sa iyo. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. G-st--k--a-- -n-a--h-n.-- -u-t- --ta----y-i-. G---- k----- a--------- / G---- k----- a----- G-s-o k-t-n- a-y-y-h-n- / G-s-o k-t-n- a-a-n- --------------------------------------------- Gusto kitang anyayahan. / Gusto kitang ayain. 0
Co si přejete, prosím? Ano-a-g---st--m-? A-- a-- g---- m-- A-o a-g g-s-o m-? ----------------- Ano ang gusto mo? 0
Přejete si kávu? Gust- -o------ k--e? G---- m- b- n- k---- G-s-o m- b- n- k-p-? -------------------- Gusto mo ba ng kape? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? O m-s -usto m--n----a-? O m-- g---- m- n- t---- O m-s g-s-o m- n- t-a-? ----------------------- O mas gusto mo ng tsaa? 0
Chceme jet domů. Gu-to---mi---umuwi. G---- n----- u----- G-s-o n-m-n- u-u-i- ------------------- Gusto naming umuwi. 0
Chcete zavolat taxi? G-sto--iy- ---taxi? G---- n--- n- t---- G-s-o n-y- n- t-x-? ------------------- Gusto niyo ng taxi? 0
Chtějí telefonovat. Gusto --ny--g-tu-awa-. G---- n------ t------- G-s-o n-n-o-g t-m-w-g- ---------------------- Gusto ninyong tumawag. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.