Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   be нечага хацець

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [семдзесят]

70 [semdzesyat]

нечага хацець

[nechaga khatsets’]

čeština běloruština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Хо---- к-----? Хочаце курыць? 0
K-------- k-----’? Kh------- k------? Khochatse kuryts’? K-o-h-t-e k-r-t-’? ----------------’?
Chcete si zatančit? Хо---- п----------? Хочаце патанцаваць? 0
K-------- p-----------’? Kh------- p------------? Khochatse patantsavats’? K-o-h-t-e p-t-n-s-v-t-’? ----------------------’?
Chcete se projít? Хо---- п---------? Хочаце прагуляцца? 0
K-------- p------------? Kh------- p------------? Khochatse pragulyatstsa? K-o-h-t-e p-a-u-y-t-t-a? -----------------------?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Я х--- к-----. Я хачу курыць. 0
Y- k----- k-----’. Ya k----- k------. Ya khachu kuryts’. Y- k-a-h- k-r-t-’. ----------------’.
Chceš cigaretu? Хо--- ц-------? Хочаш цыгарэту? 0
K------- t--------? Kh------ t--------? Khochash tsygaretu? K-o-h-s- t-y-a-e-u? ------------------?
Chce připálit. Ён х--- п--------. Ён хоча прыкурыць. 0
E- k----- p--------’. En k----- p---------. En khocha prykuryts’. E- k-o-h- p-y-u-y-s’. -------------------’.
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Я х---- б- / х----- б- ч----------- п-----. Я хацеў бы / хацела бы чаго-небудзь папіць. 0
Y- k------ b- / k------- b- c-----n-----’ p-----’. Ya k------ b- / k------- b- c------------ p------. Ya khatseu by / khatsela by chago-nebudz’ papіts’. Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- c-a-o-n-b-d-’ p-p-t-’. --------------/-------------------------’-------’.
Něco bych snědl / snědla. Я х---- б- / х----- б- ч----------- п-----. Я хацеў бы / хацела бы чаго-небудзь паесці. 0
Y- k------ b- / k------- b- c-----n-----’ p------. Ya k------ b- / k------- b- c------------ p------. Ya khatseu by / khatsela by chago-nebudz’ paestsі. Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- c-a-o-n-b-d-’ p-e-t-і. --------------/-------------------------’--------.
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Я х---- б- / х----- б- т---- а-------. Я хацеў бы / хацела бы трохі адпачыць. 0
Y- k------ b- / k------- b- t----- a--------’. Ya k------ b- / k------- b- t----- a---------. Ya khatseu by / khatsela by trokhі adpachyts’. Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- t-o-h- a-p-c-y-s’. --------------/-----------------------------’.
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Я х---- б- / х----- б- н---- ў В-- с------. Я хацеў бы / хацела бы нешта ў Вас спытаць. 0
Y- k------ b- / k------- b- n----- u V-- s------’. Ya k------ b- / k------- b- n----- u V-- s-------. Ya khatseu by / khatsela by neshta u Vas spytats’. Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- n-s-t- u V-s s-y-a-s’. --------------/---------------------------------’.
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Я х---- б- / х----- б- В-- а- ч------ п--------. Я хацеў бы / хацела бы Вас аб чымсьці папрасіць. 0
Y- k------ b- / k------- b- V-- a- c----’t-- p--------’. Ya k------ b- / k------- b- V-- a- c-------- p---------. Ya khatseu by / khatsela by Vas ab chyms’tsі paprasіts’. Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- V-s a- c-y-s’t-і p-p-a-і-s’. --------------/-------------------------’-------------’.
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Я х---- б- / х----- б- В-- н- ш------ з--------. Я хацеў бы / хацела бы Вас на штосьці запрасіць. 0
Y- k------ b- / k------- b- V-- n- s----’t-- z--------’. Ya k------ b- / k------- b- V-- n- s-------- z---------. Ya khatseu by / khatsela by Vas na shtos’tsі zaprasіts’. Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- V-s n- s-t-s’t-і z-p-a-і-s’. --------------/-------------------------’-------------’.
Co si přejete, prosím? Шт- В- ж------? Што Вы жадаеце? 0
S--- V- z--------? Sh-- V- z--------? Shto Vy zhadaetse? S-t- V- z-a-a-t-e? -----------------?
Přejete si kávu? Жа----- к---? Жадаеце кавы? 0
Z-------- k---? Zh------- k---? Zhadaetse kavy? Z-a-a-t-e k-v-? --------------?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Аб- В-- л---- г------? Або Вам лепей гарбаты? 0
A-- V-- l---- g------? Ab- V-- l---- g------? Abo Vam lepey garbaty? A-o V-m l-p-y g-r-a-y? ---------------------?
Chceme jet domů. Мы х---- е---- д-----. Мы хочам ехаць дадому. 0
M- k------ y------’ d-----. My k------ y------- d-----. My khocham yekhats’ dadomu. M- k-o-h-m y-k-a-s’ d-d-m-. ------------------’-------.
Chcete zavolat taxi? Ва- п-------- т----? Вам патрэбнае таксі? 0
V-- p-------- t----? Va- p-------- t----? Vam patrebnae taksі? V-m p-t-e-n-e t-k-і? -------------------?
Chtějí telefonovat. Ян- х----- п-------------. Яны хочуць патэлефанаваць. 0
Y--- k-------’ p-------------’. Ya-- k-------- p--------------. Yany khochuts’ patelefanavats’. Y-n- k-o-h-t-’ p-t-l-f-n-v-t-’. -------------’---------------’.

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.