Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   he ‫לרצות משהו‬

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

‫70 [שבעים]‬

70 [shiv\'im]

‫לרצות משהו‬

[lirtsot mashehu]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? ‫-ת / ה ר--ה -עשן-‬ ‫-- / ה ר--- ל----- ‫-ת / ה ר-צ- ל-ש-?- ------------------- ‫את / ה רוצה לעשן?‬ 0
a--h--- -o------ots-h --'a-hen? a------ r------------ l-------- a-a-/-t r-t-e-/-o-s-h l-'-s-e-? ------------------------------- atah/at rotseh/rotsah le'ashen?
Chcete si zatančit? ‫---/ --רוצה לרקוד-‬ ‫-- / ה ר--- ל------ ‫-ת / ה ר-צ- ל-ק-ד-‬ -------------------- ‫את / ה רוצה לרקוד?‬ 0
a-a-/-t ro---h/-o--a- -ir-o-? a------ r------------ l------ a-a-/-t r-t-e-/-o-s-h l-r-o-? ----------------------------- atah/at rotseh/rotsah lirqod?
Chcete se projít? ‫---/-- רו-ה --י-ל-‬ ‫-- / ה ר--- ל------ ‫-ת / ה ר-צ- ל-י-ל-‬ -------------------- ‫את / ה רוצה לטייל?‬ 0
atah--t-rotseh----------t-ye-? a------ r------------ l------- a-a-/-t r-t-e-/-o-s-h l-t-y-l- ------------------------------ atah/at rotseh/rotsah letayel?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. ‫-נ------ --שן-‬ ‫--- ר--- ל----- ‫-נ- ר-צ- ל-ש-.- ---------------- ‫אני רוצה לעשן.‬ 0
an--ro--e---ot-ah-le--s--n. a-- r------------ l-------- a-i r-t-e-/-o-s-h l-'-s-e-. --------------------------- ani rotseh/rotsah le'ashen.
Chceš cigaretu? ‫את-/-ה --צה--יגריה.‬ ‫-- / ה ר--- ס------- ‫-ת / ה ר-צ- ס-ג-י-.- --------------------- ‫את / ה רוצה סיגריה.‬ 0
atah-a--ro--e-/r-t--h--ig--i--. a------ r------------ s-------- a-a-/-t r-t-e-/-o-s-h s-g-r-a-. ------------------------------- atah/at rotseh/rotsah sigariah.
Chce připálit. ‫--א--ו-ה אש-‬ ‫--- ר--- א--- ‫-ו- ר-צ- א-.- -------------- ‫הוא רוצה אש.‬ 0
h- --t-e----h. h- r----- e--- h- r-t-e- e-h- -------------- hu rotseh esh.
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. ‫--י -וצה--שתות -ש---‬ ‫--- ר--- ל---- מ----- ‫-נ- ר-צ- ל-ת-ת מ-ה-.- ---------------------- ‫אני רוצה לשתות משהו.‬ 0
a-i --t--h-rot-a- ------- mash--u. a-- r------------ l------ m------- a-i r-t-e-/-o-s-h l-s-t-t m-s-e-u- ---------------------------------- ani rotseh/rotsah lishtot mashehu.
Něco bych snědl / snědla. ‫-ני -וצ----כו- ----.‬ ‫--- ר--- ל---- מ----- ‫-נ- ר-צ- ל-כ-ל מ-ה-.- ---------------------- ‫אני רוצה לאכול משהו.‬ 0
an- --tseh/r-tsah ---ek-o--m--h--u. a-- r------------ l------- m------- a-i r-t-e-/-o-s-h l-'-k-o- m-s-e-u- ----------------------------------- ani rotseh/rotsah le'ekhol mashehu.
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. ‫א-- -ו-ה-לנו---צ-.‬ ‫--- ר--- ל--- ק---- ‫-נ- ר-צ- ל-ו- ק-ת-‬ -------------------- ‫אני רוצה לנוח קצת.‬ 0
a-i-r------ro---h ----a- -ts-t. a-- r------------ l----- q----- a-i r-t-e-/-o-s-h l-n-a- q-s-t- ------------------------------- ani rotseh/rotsah lanuax qtsat.
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. ‫-נ--רוצ--ל-או- -ות- --הו-‬ ‫--- ר--- ל---- א--- מ----- ‫-נ- ר-צ- ל-א-ל א-ת- מ-ה-.- --------------------------- ‫אני רוצה לשאול אותך משהו.‬ 0
a------s-h--o--a--l---'ol --kha --she--. a-- r------------ l------ o---- m------- a-i r-t-e-/-o-s-h l-s-'-l o-k-a m-s-e-u- ---------------------------------------- ani rotseh/rotsah lish'ol otkha mashehu.
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. ‫א-י ---- לבק---מ-----ו.‬ ‫--- ר--- ל--- מ-- מ----- ‫-נ- ר-צ- ל-ק- מ-ך מ-ה-.- ------------------------- ‫אני רוצה לבקש ממך משהו.‬ 0
a-- --t-e---o--ah -e----sh-m-m--a ---heh-. a-- r------------ l------- m----- m------- a-i r-t-e-/-o-s-h l-v-q-s- m-m-h- m-s-e-u- ------------------------------------------ ani rotseh/rotsah levaqesh mimkha mashehu.
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. ‫אני-רוצה---זמ---א----‬ ‫--- ר--- ל----- א----- ‫-נ- ר-צ- ל-ז-י- א-ת-.- ----------------------- ‫אני רוצה להזמין אותך.‬ 0
a-- -o-s-h/-ots-h --h----n-otkha. a-- r------------ l------- o----- a-i r-t-e-/-o-s-h l-h-z-i- o-k-a- --------------------------------- ani rotseh/rotsah lehazmin otkha.
Co si přejete, prosím? ‫-----צה-/ י-‬ ‫-- ת--- / י-- ‫-ה ת-צ- / י-‬ -------------- ‫מה תרצה / י?‬ 0
m-h ti-t--h/t-rtsi? m-- t-------------- m-h t-r-s-h-t-r-s-? ------------------- mah tirtseh/tirtsi?
Přejete si kávu? ‫ת--ה-/ ----ת-ת -פה-‬ ‫---- / י ל---- ק---- ‫-ר-ה / י ל-ת-ת ק-ה-‬ --------------------- ‫תרצה / י לשתות קפה?‬ 0
t-rt-eh-t--t-- ----to---af--? t------------- l------ q----- t-r-s-h-t-r-s- l-s-t-t q-f-h- ----------------------------- tirtseh/tirtsi lishtot qafeh?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? ‫א- א-לי -עדי- /-פי-ת--‬ ‫-- א--- ת---- / פ- ת--- ‫-ו א-ל- ת-ד-ף / פ- ת-?- ------------------------ ‫או אולי תעדיף / פי תה?‬ 0
o -----t-'ad-f---'-di-----h? o u--- t--------------- t--- o u-a- t-'-d-f-t-'-d-f- t-h- ---------------------------- o ulay ta'adif/ta'adifi teh?
Chceme jet domů. ‫א-חנו רו-ים --סו- הב----‬ ‫----- ר---- ל---- ה------ ‫-נ-נ- ר-צ-ם ל-ס-ע ה-י-ה-‬ -------------------------- ‫אנחנו רוצים לנסוע הביתה.‬ 0
a--axnu-ro--i--l-nso-- --b--t-h. a------ r----- l------ h-------- a-n-x-u r-t-i- l-n-o-a h-b-y-a-. -------------------------------- aanaxnu rotsim linso'a habaytah.
Chcete zavolat taxi? ‫--צ------ת-‬ ‫---- מ------ ‫-ר-ו מ-נ-ת-‬ ------------- ‫תרצו מונית?‬ 0
ti--s--m-n--? t----- m----- t-r-s- m-n-t- ------------- tirtsu monit?
Chtějí telefonovat. ‫הם --- -ו--ם-- ות---ל--.‬ ‫-- / ן ר---- / ו- ל------ ‫-ם / ן ר-צ-ם / ו- ל-ל-ן-‬ -------------------------- ‫הם / ן רוצים / ות לטלפן.‬ 0
he--h-n ---s--/-o-s------al---. h------ r------------ l-------- h-m-h-n r-t-i-/-o-s-t l-t-l-e-. ------------------------------- hem/hen rotsim/rotsot letalpen.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.