Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   em to like something

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [seventy]

to like something

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština angličtina (US) Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? W--l- y-- l--e -o -mok-? W---- y-- l--- t- s----- W-u-d y-u l-k- t- s-o-e- ------------------------ Would you like to smoke? 0
Chcete si zatančit? W--l- ----l-------da---? W---- y-- l--- t- d----- W-u-d y-u l-k- t- d-n-e- ------------------------ Would you like to dance? 0
Chcete se projít? W--ld--o--li-e -- g- f-- - --l-? W---- y-- l--- t- g- f-- a w---- W-u-d y-u l-k- t- g- f-r a w-l-? -------------------------------- Would you like to go for a walk? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. I wo--d l--- -o sm-k-. I w---- l--- t- s----- I w-u-d l-k- t- s-o-e- ---------------------- I would like to smoke. 0
Chceš cigaretu? W-uld--ou ---e a--ig---tt-? W---- y-- l--- a c--------- W-u-d y-u l-k- a c-g-r-t-e- --------------------------- Would you like a cigarette? 0
Chce připálit. H- wa-ts-a --g--. H- w---- a l----- H- w-n-s a l-g-t- ----------------- He wants a light. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. I wan--t----i-k ---e-hing. I w--- t- d---- s--------- I w-n- t- d-i-k s-m-t-i-g- -------------------------- I want to drink something. 0
Něco bych snědl / snědla. I--ant-t--eat---methin-. I w--- t- e-- s--------- I w-n- t- e-t s-m-t-i-g- ------------------------ I want to eat something. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. I w--- -----lax a--i----. I w--- t- r---- a l------ I w-n- t- r-l-x a l-t-l-. ------------------------- I want to relax a little. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. I w--t--- -s- yo--so-e---ng. I w--- t- a-- y-- s--------- I w-n- t- a-k y-u s-m-t-i-g- ---------------------------- I want to ask you something. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. I ------o a-k--ou f------et-ing. I w--- t- a-- y-- f-- s--------- I w-n- t- a-k y-u f-r s-m-t-i-g- -------------------------------- I want to ask you for something. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. I--ant-t--t-e-t-y---t- --me---n-. I w--- t- t---- y-- t- s--------- I w-n- t- t-e-t y-u t- s-m-t-i-g- --------------------------------- I want to treat you to something. 0
Co si přejete, prosím? W-a- -o-l----u-----? W--- w---- y-- l---- W-a- w-u-d y-u l-k-? -------------------- What would you like? 0
Přejete si kávu? W-------- ---e-a-coffee? W---- y-- l--- a c------ W-u-d y-u l-k- a c-f-e-? ------------------------ Would you like a coffee? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? O- -----u---e--- a te-? O- d- y-- p----- a t--- O- d- y-u p-e-e- a t-a- ----------------------- Or do you prefer a tea? 0
Chceme jet domů. We-w--t-t--d-ive h-me. W- w--- t- d---- h---- W- w-n- t- d-i-e h-m-. ---------------------- We want to drive home. 0
Chcete zavolat taxi? Do -ou --nt-a-ta-i? D- y-- w--- a t---- D- y-u w-n- a t-x-? ------------------- Do you want a taxi? 0
Chtějí telefonovat. The--w-nt -o m--e-a ---l. T--- w--- t- m--- a c---- T-e- w-n- t- m-k- a c-l-. ------------------------- They want to make a call. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.