Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   hu valamit akarni, kedvelni, szeretni

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [hetven]

valamit akarni, kedvelni, szeretni

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština maďarština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? S--r-t----o--ny-zni---r-----t-ni? S_______ d_________ / r__________ S-e-e-n- d-h-n-o-n- / r-g-ú-t-n-? --------------------------------- Szeretne dohányozni / rágyújtani? 0
Chcete si zatančit? Sz-----e-t-n--l-i? S_______ t________ S-e-e-n- t-n-o-n-? ------------------ Szeretne táncolni? 0
Chcete se projít? S---et-e -é-----? S_______ s_______ S-e-e-n- s-t-l-i- ----------------- Szeretne sétálni? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Sze--tn---d-hányo-ni-/ rág-ú---n-. S________ d_________ / r__________ S-e-e-n-k d-h-n-o-n- / r-g-ú-t-n-. ---------------------------------- Szeretnék dohányozni / rágyújtani. 0
Chceš cigaretu? S-e--tnél eg-----ar--tá-? S________ e__ c__________ S-e-e-n-l e-y c-g-r-t-á-? ------------------------- Szeretnél egy cigarettát? 0
Chce připálit. Ő tüz-t -ze-et--. Ő t____ s________ Ő t-z-t s-e-e-n-. ----------------- Ő tüzet szeretne. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. S-e---n-k inn---al-mi-. S________ i___ v_______ S-e-e-n-k i-n- v-l-m-t- ----------------------- Szeretnék inni valamit. 0
Něco bych snědl / snědla. S-e-e---- -nn--vala-i-. S________ e___ v_______ S-e-e-n-k e-n- v-l-m-t- ----------------------- Szeretnék enni valamit. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. S-eretn-- k-cs-t -ipih-n-i ma-am. S________ k_____ k________ m_____ S-e-e-n-m k-c-i- k-p-h-n-i m-g-m- --------------------------------- Szeretném kicsit kipihenni magam. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Szer-tné- k-rd-zni -n-ől -a-a-i-. S________ k_______ ö____ v_______ S-e-e-n-k k-r-e-n- ö-t-l v-l-m-t- --------------------------------- Szeretnék kérdezni öntől valamit. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. S---et-ém --t-meg-érn- va-a--r-. S________ ö__ m_______ v________ S-e-e-n-m ö-t m-g-é-n- v-l-m-r-. -------------------------------- Szeretném önt megkérni valamire. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Sze-etném-önt-me--ívni--alam-r-. S________ ö__ m_______ v________ S-e-e-n-m ö-t m-g-í-n- v-l-m-r-. -------------------------------- Szeretném önt meghívni valamire. 0
Co si přejete, prosím? M-t-s---et-e,-k-r--? M__ s________ k_____ M-t s-e-e-n-, k-r-m- -------------------- Mit szeretne, kérem? 0
Přejete si kávu? Sz--e------y k-v--? S_______ e__ k_____ S-e-e-n- e-y k-v-t- ------------------- Szeretne egy kávét? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? V--y inkább-e-y---át--z------? V___ i_____ e__ t___ s________ V-g- i-k-b- e-y t-á- s-e-e-n-? ------------------------------ Vagy inkább egy teát szeretne? 0
Chceme jet domů. Haza----r-t-é-- menn-. H___ s_________ m_____ H-z- s-e-e-n-n- m-n-i- ---------------------- Haza szeretnénk menni. 0
Chcete zavolat taxi? Sz---tné--k---y---xit? S__________ e__ t_____ S-e-e-n-t-k e-y t-x-t- ---------------------- Szeretnétek egy taxit? 0
Chtějí telefonovat. T------á----sze-etn---k. T__________ s___________ T-l-f-n-l-i s-e-e-n-n-k- ------------------------ Telefonálni szeretnének. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + maďarština (1-100) MP3 maďarština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.