Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   hu valamit akarni, kedvelni, szeretni

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [hetven]

valamit akarni, kedvelni, szeretni

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština maďarština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Sze--t---dohá--o--- / r--yúj-a-i? S------- d--------- / r---------- S-e-e-n- d-h-n-o-n- / r-g-ú-t-n-? --------------------------------- Szeretne dohányozni / rágyújtani? 0
Chcete si zatančit? Sz---t-- -ánco-ni? S------- t-------- S-e-e-n- t-n-o-n-? ------------------ Szeretne táncolni? 0
Chcete se projít? Szeretn---é-álni? S------- s------- S-e-e-n- s-t-l-i- ----------------- Szeretne sétálni? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Sze-et--- --h-ny-z-i - rá---jt-ni. S-------- d--------- / r---------- S-e-e-n-k d-h-n-o-n- / r-g-ú-t-n-. ---------------------------------- Szeretnék dohányozni / rágyújtani. 0
Chceš cigaretu? S--re-né- e-y----a---t--? S-------- e-- c---------- S-e-e-n-l e-y c-g-r-t-á-? ------------------------- Szeretnél egy cigarettát? 0
Chce připálit. Ő--ü-et s-er---e. Ő t---- s-------- Ő t-z-t s-e-e-n-. ----------------- Ő tüzet szeretne. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. S---e-n-k ---i -a-a---. S-------- i--- v------- S-e-e-n-k i-n- v-l-m-t- ----------------------- Szeretnék inni valamit. 0
Něco bych snědl / snědla. S--retnék e----va---it. S-------- e--- v------- S-e-e-n-k e-n- v-l-m-t- ----------------------- Szeretnék enni valamit. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. S--r-t-é---i-s---kipih-n-i----am. S-------- k----- k-------- m----- S-e-e-n-m k-c-i- k-p-h-n-i m-g-m- --------------------------------- Szeretném kicsit kipihenni magam. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. S-e--tn-k--é--ez-- -ntő--v-la---. S-------- k------- ö---- v------- S-e-e-n-k k-r-e-n- ö-t-l v-l-m-t- --------------------------------- Szeretnék kérdezni öntől valamit. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Sz--e--é- ön---egkérn- -a-a---e. S-------- ö-- m------- v-------- S-e-e-n-m ö-t m-g-é-n- v-l-m-r-. -------------------------------- Szeretném önt megkérni valamire. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. S-e-e-ném -n--m--hív-i va--mi-e. S-------- ö-- m------- v-------- S-e-e-n-m ö-t m-g-í-n- v-l-m-r-. -------------------------------- Szeretném önt meghívni valamire. 0
Co si přejete, prosím? M-t s-e-e-ne- --r--? M-- s-------- k----- M-t s-e-e-n-, k-r-m- -------------------- Mit szeretne, kérem? 0
Přejete si kávu? S-er--ne egy-ká--t? S------- e-- k----- S-e-e-n- e-y k-v-t- ------------------- Szeretne egy kávét? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Va-y-i-k-bb-eg- te-t -ze---ne? V--- i----- e-- t--- s-------- V-g- i-k-b- e-y t-á- s-e-e-n-? ------------------------------ Vagy inkább egy teát szeretne? 0
Chceme jet domů. Haz- s----tn-n- m----. H--- s--------- m----- H-z- s-e-e-n-n- m-n-i- ---------------------- Haza szeretnénk menni. 0
Chcete zavolat taxi? Sz----nét-- -----a-i-? S---------- e-- t----- S-e-e-n-t-k e-y t-x-t- ---------------------- Szeretnétek egy taxit? 0
Chtějí telefonovat. Te--fo-álni---ere---n--. T---------- s----------- T-l-f-n-l-i s-e-e-n-n-k- ------------------------ Telefonálni szeretnének. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.