Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   hi कुछ अच्छा लगना

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

७० [सत्तर]

70 [sattar]

कुछ अच्छा लगना

[kuchh achchha lagana]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hindština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? क--- -प---ध-----ा- -रन---ै? क--- आ--- ध------- क--- ह-- क-य- आ-क- ध-म-र-ा- क-न- ह-? --------------------------- क्या आपको धूम्रपान करना है? 0
k-a --pa-o-dho-m--paan ----na-h-i? k-- a----- d---------- k----- h--- k-a a-p-k- d-o-m-a-a-n k-r-n- h-i- ---------------------------------- kya aapako dhoomrapaan karana hai?
Chcete si zatančit? क्या आ-----ा-ना--ै? क--- आ--- न---- ह-- क-य- आ-क- न-च-ा ह-? ------------------- क्या आपको नाचना है? 0
ky--a--ak- --ach----hai? k-- a----- n------- h--- k-a a-p-k- n-a-h-n- h-i- ------------------------ kya aapako naachana hai?
Chcete se projít? क्या आ- -ह--- ---त- / -ा-ती--ैं? क--- आ- ट---- च---- / च---- ह--- क-य- आ- ट-ल-ा च-ह-े / च-ह-ी ह-ं- -------------------------------- क्या आप टहलना चाहते / चाहती हैं? 0
k-a-a-- ta-al--- ch-a--te-/ -h---at-e --i-? k-- a-- t------- c------- / c-------- h---- k-a a-p t-h-l-n- c-a-h-t- / c-a-h-t-e h-i-? ------------------------------------------- kya aap tahalana chaahate / chaahatee hain?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. म--- धूम--पा--क-ना--ै म--- ध------- क--- ह- म-झ- ध-म-र-ा- क-न- ह- --------------------- मुझे धूम्रपान करना है 0
m-jhe-d-oo-ra-a-n karan- --i m---- d---------- k----- h-- m-j-e d-o-m-a-a-n k-r-n- h-i ---------------------------- mujhe dhoomrapaan karana hai
Chceš cigaretu? क-या ----ह-ं स---े-----ि-? क--- त------ स----- च----- क-य- त-म-ह-ं स-ग-े- च-ह-ए- -------------------------- क्या तुम्हें सिगरेट चाहिए? 0
k-a t--h---s-g-r---c-a----? k-- t----- s------ c------- k-a t-m-e- s-g-r-t c-a-h-e- --------------------------- kya tumhen sigaret chaahie?
Chce připálit. उ--ो-स----न---- ------- च---ए उ--- स------ क- ल-- क-- च---- उ-क- स-ल-ा-े क- ल-ए क-छ च-ह-ए ----------------------------- उसको सुलगाने के लिए कुछ चाहिए 0
u-ak--s-l-g--n--k- lie ---h- -haahie u---- s-------- k- l-- k---- c------ u-a-o s-l-g-a-e k- l-e k-c-h c-a-h-e ------------------------------------ usako sulagaane ke lie kuchh chaahie
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. म----ु--पी-- च-ह---/--ाह-----ँ म-- क-- प--- च---- / च---- ह-- म-ं क-छ प-न- च-ह-ा / च-ह-ी ह-ँ ------------------------------ मैं कुछ पीना चाहता / चाहती हूँ 0
m-in-kuchh-pee-- cha---t-------a--tee ---n m--- k---- p---- c------- / c-------- h--- m-i- k-c-h p-e-a c-a-h-t- / c-a-h-t-e h-o- ------------------------------------------ main kuchh peena chaahata / chaahatee hoon
Něco bych snědl / snědla. म-- -ुछ खा----ाहत-----ा-त- ह-ँ म-- क-- ख--- च---- / च---- ह-- म-ं क-छ ख-न- च-ह-ा / च-ह-ी ह-ँ ------------------------------ मैं कुछ खाना चाहता / चाहती हूँ 0
main-ku----k--a-- ch--h-t--/-c--a--t-e-h-on m--- k---- k----- c------- / c-------- h--- m-i- k-c-h k-a-n- c-a-h-t- / c-a-h-t-e h-o- ------------------------------------------- main kuchh khaana chaahata / chaahatee hoon
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. म-ं --ड़- आ-ा- कर-- च-हता / ----- --ँ म-- थ--- आ--- क--- च---- / च---- ह-- म-ं थ-ड़- आ-ा- क-न- च-ह-ा / च-ह-ी ह-ँ ------------------------------------ मैं थोड़ा आराम करना चाहता / चाहती हूँ 0
main-t-o-- aa-aa- ---a-- chaah--a-- ch-ahate- --on m--- t---- a----- k----- c------- / c-------- h--- m-i- t-o-a a-r-a- k-r-n- c-a-h-t- / c-a-h-t-e h-o- -------------------------------------------------- main thoda aaraam karana chaahata / chaahatee hoon
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. म----प से---- ---ना चा--- - -ा--ी-हूँ म-- आ- स- क-- प---- च---- / च---- ह-- म-ं आ- स- क-छ प-छ-ा च-ह-ा / च-ह-ी ह-ँ ------------------------------------- मैं आप से कुछ पूछना चाहता / चाहती हूँ 0
m--n-a---se -u--h--o-c-h-na ---ah---------ah-te-----n m--- a-- s- k---- p-------- c------- / c-------- h--- m-i- a-p s- k-c-h p-o-h-a-a c-a-h-t- / c-a-h-t-e h-o- ----------------------------------------------------- main aap se kuchh poochhana chaahata / chaahatee hoon
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. म-------े-कु---िनत---रन--च--त- / ------ह-ँ म-- आ- स- क-- ब---- क--- च---- / च---- ह-- म-ं आ- स- क-छ ब-न-ी क-न- च-ह-ा / च-ह-ी ह-ँ ------------------------------------------ मैं आप से कुछ बिनती करना चाहता / चाहती हूँ 0
m--n-aap ---ku-h- b---t-e-karan- -haa--ta ---h---a--e ho-n m--- a-- s- k---- b------ k----- c------- / c-------- h--- m-i- a-p s- k-c-h b-n-t-e k-r-n- c-a-h-t- / c-a-h-t-e h-o- ---------------------------------------------------------- main aap se kuchh binatee karana chaahata / chaahatee hoon
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. मै---पक- नि--्-्र- -ेना चाहत--- ---ती --ँ म-- आ--- न-------- द--- च---- / च---- ह-- म-ं आ-क- न-म-्-्-ण द-न- च-ह-ा / च-ह-ी ह-ँ ----------------------------------------- मैं आपको निमन्त्रण देना चाहता / चाहती हूँ 0
mai------ko n-m-nt--n-dena-c---h--- /-chaa----e --on m--- a----- n-------- d--- c------- / c-------- h--- m-i- a-p-k- n-m-n-r-n d-n- c-a-h-t- / c-a-h-t-e h-o- ---------------------------------------------------- main aapako nimantran dena chaahata / chaahatee hoon
Co si přejete, prosím? आप क्य- -ा-ते-/ चाह-ी --ं? आ- क--- च---- / च---- ह--- आ- क-य- च-ह-े / च-ह-ी ह-ं- -------------------------- आप क्या चाहते / चाहती हैं? 0
a-p-kya--ha-h--- /-c--a-at----a-n? a-- k-- c------- / c-------- h---- a-p k-a c-a-h-t- / c-a-h-t-e h-i-? ---------------------------------- aap kya chaahate / chaahatee hain?
Přejete si kávu? क--ा -प -ॉफ़ी-प-न- ----े /-------है-? क--- आ- क---- प--- च---- / च---- ह--- क-य- आ- क-फ-ी प-न- च-ह-े / च-ह-ी ह-ं- ------------------------------------- क्या आप कॉफ़ी पीना चाहते / चाहती हैं? 0
k-- --p-ko--e -eena chaa--te-- -h--h-t-e-h--n? k-- a-- k---- p---- c------- / c-------- h---- k-a a-p k-f-e p-e-a c-a-h-t- / c-a-h-t-e h-i-? ---------------------------------------------- kya aap kofee peena chaahate / chaahatee hain?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? य- आ- चाय --न- च-हत--/--ा-त--है-? य- आ- च-- प--- च---- / च---- ह--- य- आ- च-य प-न- च-ह-े / च-ह-ी ह-ं- --------------------------------- या आप चाय पीना चाहते / चाहती हैं? 0
ya-a-- c---- -eena--h-a-ate / -h-ah-tee-ha-n? y- a-- c---- p---- c------- / c-------- h---- y- a-p c-a-y p-e-a c-a-h-t- / c-a-h-t-e h-i-? --------------------------------------------- ya aap chaay peena chaahate / chaahatee hain?
Chceme jet domů. हम-घर--ा---चा-ते ह-ं ह- घ- ज--- च---- ह-- ह- घ- ज-न- च-ह-े ह-ं -------------------- हम घर जाना चाहते हैं 0
ha----a- j--n----aa--te ---n h-- g--- j---- c------- h--- h-m g-a- j-a-a c-a-h-t- h-i- ---------------------------- ham ghar jaana chaahate hain
Chcete zavolat taxi? क्-- -ु-्--ं --क-सी-चाहिए? क--- त------ ट----- च----- क-य- त-म-ह-ं ट-क-स- च-ह-ए- -------------------------- क्या तुम्हें टैक्सी चाहिए? 0
k---t-m--- ta-ks-- ----hi-? k-- t----- t------ c------- k-a t-m-e- t-i-s-e c-a-h-e- --------------------------- kya tumhen taiksee chaahie?
Chtějí telefonovat. वे टेल--ो--कर-- चा--े -ैं व- ट------ क--- च---- ह-- व- ट-ल-फ-न क-न- च-ह-े ह-ं ------------------------- वे टेलिफोन करना चाहते हैं 0
ve-t--ip-on-k-rana---aa---e ha-n v- t------- k----- c------- h--- v- t-l-p-o- k-r-n- c-a-h-t- h-i- -------------------------------- ve teliphon karana chaahate hain

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.