Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   el θα ήθελα κάτι

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [εβδομήντα]

70 [ebdomḗnta]

θα ήθελα κάτι

[tha ḗthela káti]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština řečtina Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Θ--θ--α-- -α-κ-πν-σ-τ-; Θ- θ----- ν- κ--------- Θ- θ-λ-τ- ν- κ-π-ί-ε-ε- ----------------------- Θα θέλατε να καπνίσετε; 0
T-- --éla-e-na kapn-se-e? T-- t------ n- k--------- T-a t-é-a-e n- k-p-í-e-e- ------------------------- Tha thélate na kapnísete?
Chcete si zatančit? Θ--θ----ε-να χ-ρ-ψ---; Θ- θ----- ν- χ-------- Θ- θ-λ-τ- ν- χ-ρ-ψ-τ-; ---------------------- Θα θέλατε να χορέψετε; 0
Th- t-é--t- n--c-o--p----? T-- t------ n- c---------- T-a t-é-a-e n- c-o-é-s-t-? -------------------------- Tha thélate na chorépsete?
Chcete se projít? Θ- -έλα-ε να π--ε π-ρ-πα-ο; Θ- θ----- ν- π--- π-------- Θ- θ-λ-τ- ν- π-μ- π-ρ-π-τ-; --------------------------- Θα θέλατε να πάμε περίπατο; 0
T-a th-l-te n---ám--pe-í--to? T-- t------ n- p--- p-------- T-a t-é-a-e n- p-m- p-r-p-t-? ----------------------------- Tha thélate na páme perípato?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Θα -θε---ν--καπν--ω. Θ- ή---- ν- κ------- Θ- ή-ε-α ν- κ-π-ί-ω- -------------------- Θα ήθελα να καπνίσω. 0
Tha--the-a--a-ka-n-sō. T-- ḗ----- n- k------- T-a ḗ-h-l- n- k-p-í-ō- ---------------------- Tha ḗthela na kapnísō.
Chceš cigaretu? Θ- --ε-ε--έν- τσιγ-ρο; Θ- ή----- έ-- τ------- Θ- ή-ε-ε- έ-α τ-ι-ά-ο- ---------------------- Θα ήθελες ένα τσιγάρο; 0
Th- ḗ---les-én---si---o? T-- ḗ------ é-- t------- T-a ḗ-h-l-s é-a t-i-á-o- ------------------------ Tha ḗtheles éna tsigáro?
Chce připálit. Θ- ήθ-λ----τι-. Θ- ή---- φ----- Θ- ή-ε-ε φ-τ-ά- --------------- Θα ήθελε φωτιά. 0
T-a-ḗ----e ph----. T-- ḗ----- p------ T-a ḗ-h-l- p-ō-i-. ------------------ Tha ḗthele phōtiá.
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Θα ή--λα--α-π-ω-κ---. Θ- ή---- ν- π-- κ---- Θ- ή-ε-α ν- π-ω κ-τ-. --------------------- Θα ήθελα να πιω κάτι. 0
Th- -t-ela na---ō k---. T-- ḗ----- n- p-- k---- T-a ḗ-h-l- n- p-ō k-t-. ----------------------- Tha ḗthela na piō káti.
Něco bych snědl / snědla. Θα --ε-α--α ----κά-ι. Θ- ή---- ν- φ-- κ---- Θ- ή-ε-α ν- φ-ω κ-τ-. --------------------- Θα ήθελα να φάω κάτι. 0
Th---the-a -a p--- -á-i. T-- ḗ----- n- p--- k---- T-a ḗ-h-l- n- p-á- k-t-. ------------------------ Tha ḗthela na pháō káti.
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Θα ή---- να -ε---ρ-σ-- λ---. Θ- ή---- ν- ξ--------- λ---- Θ- ή-ε-α ν- ξ-κ-υ-α-τ- λ-γ-. ---------------------------- Θα ήθελα να ξεκουραστώ λίγο. 0
Tha--th--- n---ek--rast- l--o. T-- ḗ----- n- x--------- l---- T-a ḗ-h-l- n- x-k-u-a-t- l-g-. ------------------------------ Tha ḗthela na xekourastṓ lígo.
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Θ-----λ- να-σ-----τ--ω κ-τι. Θ- ή---- ν- σ-- ρ----- κ---- Θ- ή-ε-α ν- σ-ς ρ-τ-σ- κ-τ-. ---------------------------- Θα ήθελα να σας ρωτήσω κάτι. 0
T-- --he-a na --s rō--s- ká-i. T-- ḗ----- n- s-- r----- k---- T-a ḗ-h-l- n- s-s r-t-s- k-t-. ------------------------------ Tha ḗthela na sas rōtḗsō káti.
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Θ--ήθ--- -- σ-ς----α--λ--ω---α --τ-. Θ- ή---- ν- σ-- π--------- γ-- κ---- Θ- ή-ε-α ν- σ-ς π-ρ-κ-λ-σ- γ-α κ-τ-. ------------------------------------ Θα ήθελα να σας παρακαλέσω για κάτι. 0
Tha -----a--------p-ra-a--s- gia ká-i. T-- ḗ----- n- s-- p--------- g-- k---- T-a ḗ-h-l- n- s-s p-r-k-l-s- g-a k-t-. -------------------------------------- Tha ḗthela na sas parakalésō gia káti.
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Θα--θε-α-ν------κα--σ--σε -άτι. Θ- ή---- ν- σ-- κ----- σ- κ---- Θ- ή-ε-α ν- σ-ς κ-λ-σ- σ- κ-τ-. ------------------------------- Θα ήθελα να σας καλέσω σε κάτι. 0
Th- ḗthe-a ---sa--kal-sō-se-k-t-. T-- ḗ----- n- s-- k----- s- k---- T-a ḗ-h-l- n- s-s k-l-s- s- k-t-. --------------------------------- Tha ḗthela na sas kalésō se káti.
Co si přejete, prosím? Τι θα-θ---τ- π-ρα----; Τ- θ- θ----- π-------- Τ- θ- θ-λ-τ- π-ρ-κ-λ-; ---------------------- Τι θα θέλατε παρακαλώ; 0
T---h- t-éla-e par-k--ṓ? T- t-- t------ p-------- T- t-a t-é-a-e p-r-k-l-? ------------------------ Ti tha thélate parakalṓ?
Přejete si kávu? Θ- ---ατ- έ--ν ---έ; Θ- θ----- έ--- κ---- Θ- θ-λ-τ- έ-α- κ-φ-; -------------------- Θα θέλατε έναν καφέ; 0
T-a th---t--én-n--ap-é? T-- t------ é--- k----- T-a t-é-a-e é-a- k-p-é- ----------------------- Tha thélate énan kaphé?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Ή-μ---ς θ-----τιμ--σ----έν- τ-άι; Ή μ---- θ- π----------- έ-- τ---- Ή μ-π-ς θ- π-ο-ι-ο-σ-τ- έ-α τ-ά-; --------------------------------- Ή μήπως θα προτιμούσατε ένα τσάι; 0
Ḗ--ḗp-----a ------o-sat- éna t-ái? Ḗ m---- t-- p----------- é-- t---- Ḗ m-p-s t-a p-o-i-o-s-t- é-a t-á-? ---------------------------------- Ḗ mḗpōs tha protimoúsate éna tsái?
Chceme jet domů. Θ- -έ--με να------σπί-ι. Θ- θ----- ν- π--- σ----- Θ- θ-λ-μ- ν- π-μ- σ-ί-ι- ------------------------ Θα θέλαμε να πάμε σπίτι. 0
T-a-th--a-e ---p--e--píti. T-- t------ n- p--- s----- T-a t-é-a-e n- p-m- s-í-i- -------------------------- Tha thélame na páme spíti.
Chcete zavolat taxi? Θα θ-λ-τ----α--α--; Θ- θ----- έ-- τ---- Θ- θ-λ-τ- έ-α τ-ξ-; ------------------- Θα θέλατε ένα ταξί; 0
Th- -hé-a---én--tax-? T-- t------ é-- t---- T-a t-é-a-e é-a t-x-? --------------------- Tha thélate éna taxí?
Chtějí telefonovat. Θ--ήθ-λα---α --νου--ένα τηλέ-ω--. Θ- ή----- ν- κ----- έ-- τ-------- Θ- ή-ε-α- ν- κ-ν-υ- έ-α τ-λ-φ-ν-. --------------------------------- Θα ήθελαν να κάνουν ένα τηλέφωνο. 0
T-----h--a- na ká-oun--n- -ē--p-ō--. T-- ḗ------ n- k----- é-- t--------- T-a ḗ-h-l-n n- k-n-u- é-a t-l-p-ō-o- ------------------------------------ Tha ḗthelan na kánoun éna tēléphōno.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.