Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   bg желая, бих желал, искам, бих искал нещо

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [седемдесет]

70 [sedemdeset]

желая, бих желал, искам, бих искал нещо

[zhelaya, bikh zhelal, iskam, bikh iskal neshcho]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Ис--те -- -а--уш-т-? И----- л- д- п------ И-к-т- л- д- п-ш-т-? -------------------- Искате ли да пушите? 0
I--ate -i--a-----i-e? I----- l- d- p------- I-k-t- l- d- p-s-i-e- --------------------- Iskate li da pushite?
Chcete si zatančit? Ис-ате--- да т---у----? И----- л- д- т--------- И-к-т- л- д- т-н-у-а-е- ----------------------- Искате ли да танцувате? 0
I--a---li-da-t--tsuvate? I----- l- d- t---------- I-k-t- l- d- t-n-s-v-t-? ------------------------ Iskate li da tantsuvate?
Chcete se projít? Ис---е л- -а--- ра---ди--? И----- л- д- с- р--------- И-к-т- л- д- с- р-з-о-и-е- -------------------------- Искате ли да се разходите? 0
Is---- ----a-se r-z-h----e? I----- l- d- s- r---------- I-k-t- l- d- s- r-z-h-d-t-? --------------------------- Iskate li da se razkhodite?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. И-к-м--а -у--. И---- д- п---- И-к-м д- п-ш-. -------------- Искам да пуша. 0
I--am--- push-. I---- d- p----- I-k-m d- p-s-a- --------------- Iskam da pusha.
Chceš cigaretu? Ис-ат--ли-ц-га--? И----- л- ц------ И-к-т- л- ц-г-р-? ----------------- Искате ли цигара? 0
I--a-e -- ts--ar-? I----- l- t------- I-k-t- l- t-i-a-a- ------------------ Iskate li tsigara?
Chce připálit. Т-й -с---ог-нче. Т-- и--- о------ Т-й и-к- о-ъ-ч-. ---------------- Той иска огънче. 0
To---sk- o-yn-h-. T-- i--- o------- T-y i-k- o-y-c-e- ----------------- Toy iska ogynche.
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. И-кам -- пи--н--о. И---- д- п-- н---- И-к-м д- п-я н-щ-. ------------------ Искам да пия нещо. 0
Is--m--a -iy- n-s----. I---- d- p--- n------- I-k-m d- p-y- n-s-c-o- ---------------------- Iskam da piya neshcho.
Něco bych snědl / snědla. И--а--д--ям н---. И---- д- я- н---- И-к-м д- я- н-щ-. ----------------- Искам да ям нещо. 0
I---m da--am nes---o. I---- d- y-- n------- I-k-m d- y-m n-s-c-o- --------------------- Iskam da yam neshcho.
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Иск-- -а си --дъ------л--. И---- д- с- о------ м----- И-к-м д- с- о-д-х-а м-л-о- -------------------------- Искам да си отдъхна малко. 0
Iska- da si o--yk--- ma-ko. I---- d- s- o------- m----- I-k-m d- s- o-d-k-n- m-l-o- --------------------------- Iskam da si otdykhna malko.
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Бих и-кал-- ис-а-- ----и---пи-ам--ещо. Б-- и---- / и----- д- В- п------ н---- Б-х и-к-л / и-к-л- д- В- п-п-т-м н-щ-. -------------------------------------- Бих искал / искала да Ви попитам нещо. 0
B--- i---- /-i-k--- -a--- -opit-- ----cho. B--- i---- / i----- d- V- p------ n------- B-k- i-k-l / i-k-l- d- V- p-p-t-m n-s-c-o- ------------------------------------------ Bikh iskal / iskala da Vi popitam neshcho.
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Бих -скал-/-ис-ала-да-В--п-моля з- -е--. Б-- и---- / и----- д- В- п----- з- н---- Б-х и-к-л / и-к-л- д- В- п-м-л- з- н-щ-. ---------------------------------------- Бих искал / искала да Ви помоля за нещо. 0
B----i---l - ----l- -a -i -o-ol-a----n-s-cho. B--- i---- / i----- d- V- p------ z- n------- B-k- i-k-l / i-k-l- d- V- p-m-l-a z- n-s-c-o- --------------------------------------------- Bikh iskal / iskala da Vi pomolya za neshcho.
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Б-- и-к-л-/ ис-ал-----В- ---а---на --що. Б-- и---- / и----- д- В- п----- н- н---- Б-х и-к-л / и-к-л- д- В- п-к-н- н- н-щ-. ---------------------------------------- Бих искал / искала да Ви поканя на нещо. 0
B-k--i-k---/ -s-a---da-V- --k--y--na n-s-c--. B--- i---- / i----- d- V- p------ n- n------- B-k- i-k-l / i-k-l- d- V- p-k-n-a n- n-s-c-o- --------------------------------------------- Bikh iskal / iskala da Vi pokanya na neshcho.
Co si přejete, prosím? Ка-во--б-чате /------те,-м--я? К---- о------ / ж------- м---- К-к-о о-и-а-е / ж-л-е-е- м-л-? ------------------------------ Какво обичате / желаете, моля? 0
K-k-o ob--ha-- / zh-laet-, m-lya? K---- o------- / z-------- m----- K-k-o o-i-h-t- / z-e-a-t-, m-l-a- --------------------------------- Kakvo obichate / zhelaete, molya?
Přejete si kávu? Же-аете-ли-к-ф-? Ж------ л- к---- Ж-л-е-е л- к-ф-? ---------------- Желаете ли кафе? 0
Z-e-aet-----ka--? Z------- l- k---- Z-e-a-t- l- k-f-? ----------------- Zhelaete li kafe?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Ил- п--дп--и-а-е--а-? И-- п----------- ч--- И-и п-е-п-ч-т-т- ч-й- --------------------- Или предпочитате чай? 0
I-i ---dp-ch----e--h--? I-- p------------ c---- I-i p-e-p-c-i-a-e c-a-? ----------------------- Ili predpochitate chay?
Chceme jet domů. Н-е --ка-е-да-се -р-берем вкъщ-. Н-- и----- д- с- п------- в----- Н-е и-к-м- д- с- п-и-е-е- в-ъ-и- -------------------------------- Ние искаме да се приберем вкъщи. 0
N-e-i----- -a se --ibe-em-----hch-. N-- i----- d- s- p------- v-------- N-e i-k-m- d- s- p-i-e-e- v-y-h-h-. ----------------------------------- Nie iskame da se priberem vkyshchi.
Chcete zavolat taxi? Же-ае-е-л-------? Ж------ л- т----- Ж-л-е-е л- т-к-и- ----------------- Желаете ли такси? 0
Zhe-a-t-----ta---? Z------- l- t----- Z-e-a-t- l- t-k-i- ------------------ Zhelaete li taksi?
Chtějí telefonovat. Те ---а- д-----оба--т п- телефона. Т- и---- д- с- о----- п- т-------- Т- и-к-т д- с- о-а-я- п- т-л-ф-н-. ---------------------------------- Те искат да се обадят по телефона. 0
T----ka- -- s- -b-dy-- po tele-on-. T- i---- d- s- o------ p- t-------- T- i-k-t d- s- o-a-y-t p- t-l-f-n-. ----------------------------------- Te iskat da se obadyat po telefona.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.