Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   sv vilja ha något

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [sjuttio]

vilja ha något

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština švédština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Vi-l-n--r-k-? V--- n- r---- V-l- n- r-k-? ------------- Vill ni röka? 0
Chcete si zatančit? V--- -i da-sa? V--- n- d----- V-l- n- d-n-a- -------------- Vill ni dansa? 0
Chcete se projít? Vill ni -- -t --h --? V--- n- g- u- o-- g-- V-l- n- g- u- o-h g-? --------------------- Vill ni gå ut och gå? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. J-g-s-u-le-vi--a-rö-a. J-- s----- v---- r---- J-g s-u-l- v-l-a r-k-. ---------------------- Jag skulle vilja röka. 0
Chceš cigaretu? V--l -u ----n-ciga---t? V--- d- h- e- c-------- V-l- d- h- e- c-g-r-t-? ----------------------- Vill du ha en cigarett? 0
Chce připálit. H-- -ill-ha -ld. H-- v--- h- e--- H-n v-l- h- e-d- ---------------- Han vill ha eld. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Jag-s-u--e-----a h- n---t a-------k-. J-- s----- v---- h- n---- a-- d------ J-g s-u-l- v-l-a h- n-g-t a-t d-i-k-. ------------------------------------- Jag skulle vilja ha något att dricka. 0
Něco bych snědl / snědla. Ja- ---l-- -i-ja--------ot. J-- s----- v---- ä-- n----- J-g s-u-l- v-l-a ä-a n-g-t- --------------------------- Jag skulle vilja äta något. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Jag sk---- --lja-vil- m----i-e. J-- s----- v---- v--- m-- l---- J-g s-u-l- v-l-a v-l- m-g l-t-. ------------------------------- Jag skulle vilja vila mig lite. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. J-- -kulle --l-a--rå-- -- ----t. J-- s----- v---- f---- e- n----- J-g s-u-l- v-l-a f-å-a e- n-g-t- -------------------------------- Jag skulle vilja fråga er något. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. J-- ---lle-vilja ---er-o-----o-. J-- s----- v---- b- e- o- n----- J-g s-u-l- v-l-a b- e- o- n-g-t- -------------------------------- Jag skulle vilja be er om något. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Ja--s---le --lj- --u-a i---- på -åg-t. J-- s----- v---- b---- i- e- p- n----- J-g s-u-l- v-l-a b-u-a i- e- p- n-g-t- -------------------------------------- Jag skulle vilja bjuda in er på något. 0
Co si přejete, prosím? V----ill----h-? V-- v--- n- h-- V-d v-l- n- h-? --------------- Vad vill ni ha? 0
Přejete si kávu? V--l-ni-ha -n ka--e? V--- n- h- e- k----- V-l- n- h- e- k-f-e- -------------------- Vill ni ha en kaffe? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Eller sku-l- -- h---re vil-a -a -----? E---- s----- n- h----- v---- h- e- t-- E-l-r s-u-l- n- h-l-r- v-l-a h- e- t-? -------------------------------------- Eller skulle ni hellre vilja ha en te? 0
Chceme jet domů. Vi-s---l- --------a -e-. V- s----- v---- å-- h--- V- s-u-l- v-l-a å-a h-m- ------------------------ Vi skulle vilja åka hem. 0
Chcete zavolat taxi? V-ll-ni -- -n t-x-? V--- n- h- e- t---- V-l- n- h- e- t-x-? ------------------- Vill ni ha en taxi? 0
Chtějí telefonovat. D----l--r---a. D- v--- r----- D- v-l- r-n-a- -------------- De vill ringa. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.