Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   ar يحب/ يريد/ يود شيئاً‬

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

‫70[سبعون]‬

70[sabeuna]

يحب/ يريد/ يود شيئاً‬

[yhb/ yryd/ yawadu shyyaan]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arabština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? ‫أت-ب--ل-د----‬ ‫---- ا-------- ‫-ت-ب ا-ت-خ-ن-‬ --------------- ‫أتحب التدخين؟‬ 0
ataha- -----khin? a----- a--------- a-a-a- a-t-d-h-n- ----------------- atahab altadkhin?
Chcete si zatančit? ‫-----ا-رقص-‬ ‫---- ا------ ‫-ت-ب ا-ر-ص-‬ ------------- ‫أتحب الرقص؟‬ 0
a--hab----q-? a----- a----- a-a-a- a-r-s- ------------- atahab alrqs?
Chcete se projít? ‫---ب-ا---ر---ى -ل-ق----‬ ‫---- ا---- ع-- ا-------- ‫-ت-ب ا-س-ر ع-ى ا-أ-د-م-‬ ------------------------- ‫أتحب السير على الأقدام؟‬ 0
atah-- ---a-r---laa -l-a-d--? a----- a----- e---- a-------- a-a-a- a-s-y- e-l-a a-'-q-a-? ----------------------------- atahab alsayr ealaa al'aqdam?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. ‫أ--- أن--دخن.‬ ‫---- أ- أ----- ‫-ر-د أ- أ-خ-.- --------------- ‫أريد أن أدخن.‬ 0
ar-d -an-'---hn-. a--- '-- '------- a-i- '-n '-d-h-a- ----------------- arid 'an 'adkhna.
Chceš cigaretu? ‫-ت-ي- --ج-رة؟‬ ‫----- س------- ‫-ت-ي- س-ج-ر-؟- --------------- ‫أتريد سيجارة؟‬ 0
a----d-sy-a-t? a----- s------ a-i-i- s-j-r-? -------------- atirid syjart?
Chce připálit. ‫-ن--ير-- و----.‬ ‫--- ي--- و------ ‫-ن- ي-ي- و-ا-ة-‬ ----------------- ‫إنه يريد ولاعة.‬ 0
'-ina- y-r-d--a-aeat-. '----- y---- w-------- '-i-a- y-r-d w-l-e-t-. ---------------------- 'iinah yurid walaeata.
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. ‫-ريد-أ--أش-ب -يئاً.‬ ‫---- أ- أ--- ش------ ‫-ر-د أ- أ-ر- ش-ئ-ً-‬ --------------------- ‫أريد أن أشرب شيئاً.‬ 0
a-i- '---'-shr-----y-aan. a--- '-- '------ s------- a-i- '-n '-s-r-b s-y-a-n- ------------------------- arid 'an 'ashrib shyyaan.
Něco bych snědl / snědla. ‫--ي--أن--ك--ش-ئا-.‬ ‫---- أ- آ-- ش------ ‫-ر-د أ- آ-ل ش-ئ-ً-‬ -------------------- ‫أريد أن آكل شيئاً.‬ 0
a--d ----a-i- sh----n. a--- '-- a--- s------- a-i- '-n a-i- s-y-a-n- ---------------------- arid 'an akil shyyaan.
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. ‫-ر-- ----رت-ح-ق-ي-اً.‬ ‫---- أ- أ---- ق------- ‫-ر-د أ- أ-ت-ح ق-ي-ا-.- ----------------------- ‫أريد أن أرتاح قليلاً.‬ 0
ari- '-n- '--ta- --yl-a-. a--- '--- '----- q------- a-i- '-n- '-r-a- q-y-a-n- ------------------------- arid 'ana 'artah qlylaan.
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. ‫أريد--- -سأ---ش-ئ--.‬ ‫---- أ- أ---- ش------ ‫-ر-د أ- أ-أ-ك ش-ئ-ً-‬ ---------------------- ‫أريد أن أسألك شيئاً.‬ 0
a-id-'-n 'a-'a-a--s---a-n. a--- '-- '------- s------- a-i- '-n '-s-a-a- s-y-a-n- -------------------------- arid 'an 'as'alak shyyaan.
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. ‫أ-ي--أن أط-ب------ي-اً-‬ ‫---- أ- أ--- م-- ش------ ‫-ر-د أ- أ-ل- م-ك ش-ئ-ً-‬ ------------------------- ‫أريد أن أطلب منك شيئاً.‬ 0
ari----n --tl-b ---k s-y---n. a--- '-- '----- m--- s------- a-i- '-n '-t-u- m-n- s-y-a-n- ----------------------------- arid 'an 'atlub mink shyyaan.
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. ‫أ-- ---أدع---ل--ء-‬ ‫--- أ- أ---- ل----- ‫-و- أ- أ-ع-ك ل-ي-.- -------------------- ‫أود أن أدعوك لشيء.‬ 0
aw---a- -ad--- -a--i'an. a-- '-- '----- l-------- a-d '-n '-d-u- l-s-i-a-. ------------------------ awd 'an 'adeuk lashi'an.
Co si přejete, prosím? ‫م- ت-يد-حض-ت--‬ ‫-- ت--- ح------ ‫-ا ت-ي- ح-ر-ك-‬ ---------------- ‫ما تريد حضرتك؟‬ 0
m- -ur-d----r--? m- t---- h------ m- t-r-d h-d-t-? ---------------- ma turid hadrtk?
Přejete si kávu? ‫-ل ت-ي- قه---‬ ‫-- ت--- ق----- ‫-ل ت-ي- ق-و-؟- --------------- ‫هل تريد قهوة؟‬ 0
h--t---- qah-ta? h- t---- q------ h- t-r-d q-h-t-? ---------------- hl turid qahuta?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? ‫-م---- ت--ل----ا--‬ ‫-- أ-- ت--- ا------ ‫-م أ-ك ت-ض- ا-ش-ي-‬ -------------------- ‫أم أنك تفضل الشاي؟‬ 0
a- '-na---a---a- --s-aay? a- '---- t------ a------- a- '-n-k t-f-d-l a-s-a-y- ------------------------- am 'anak tafadal alshaay?
Chceme jet domů. ‫-ر-د أن --هب -ل- ال-ي-.‬ ‫---- أ- ن--- إ-- ا------ ‫-ر-د أ- ن-ه- إ-ى ا-ب-ت-‬ ------------------------- ‫نريد أن نذهب إلى البيت.‬ 0
n------n na----b--i--aa a---y-. n--- '-- n------ '----- a------ n-i- '-n n-d-h-b '-i-a- a-b-y-. ------------------------------- nrid 'an nadhhab 'iilaa albayt.
Chcete zavolat taxi? ‫هل-ت--دون -ي--ة أجر--‬ ‫-- ت----- س---- أ----- ‫-ل ت-ي-و- س-ا-ة أ-ر-؟- ----------------------- ‫هل تريدون سيارة أجرة؟‬ 0
hl turid-- ---arata--aj-? h- t------ s-------- a--- h- t-r-d-n s-y-r-t-n a-r- ------------------------- hl turidun sayaratan ajr?
Chtějí telefonovat. ‫-نهم-ير--و- ا--ت--ل-ب-لهات-.‬ ‫---- ي----- ا------ ب-------- ‫-ن-م ي-ي-و- ا-ا-ص-ل ب-ل-ا-ف-‬ ------------------------------ ‫إنهم يريدون الاتصال بالهاتف.‬ 0
'-i-ahu----r-dun -l---is-l--i--h---f. '------- y------ a-------- b--------- '-i-a-u- y-r-d-n a-a-t-s-l b-a-h-t-f- ------------------------------------- 'iinahum yuridun alaitisal bialhatif.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.