Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   pl chcieć

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [siedemdziesiąt]

chcieć

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština polština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? (Czy)-Ch--a-by --n-/ -hc-ał--- -ani-z-pal--? (Czy) Chciałby pan / Chciałaby pani zapalić? (-z-) C-c-a-b- p-n / C-c-a-a-y p-n- z-p-l-ć- -------------------------------------------- (Czy) Chciałby pan / Chciałaby pani zapalić? 0
Chcete si zatančit? (---- Chc-ałb----n / Chc-ała-- pa-i-zat---zyć? (Czy) Chciałby pan / Chciałaby pani zatańczyć? (-z-) C-c-a-b- p-n / C-c-a-a-y p-n- z-t-ń-z-ć- ---------------------------------------------- (Czy) Chciałby pan / Chciałaby pani zatańczyć? 0
Chcete se projít? (--y) Ch-iał---pan-- C-ciał-b--pani-----ć -a-spa-er? (Czy) Chciałby pan / Chciałaby pani pójść na spacer? (-z-) C-c-a-b- p-n / C-c-a-a-y p-n- p-j-ć n- s-a-e-? ---------------------------------------------------- (Czy) Chciałby pan / Chciałaby pani pójść na spacer? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. C---------/ -------b-- z-pal--. Chciałbym / Chciałabym zapalić. C-c-a-b-m / C-c-a-a-y- z-p-l-ć- ------------------------------- Chciałbym / Chciałabym zapalić. 0
Chceš cigaretu? (Cz-- -h-----yś-/ C-cia----- -a-i---sa? (Czy) Chciałbyś / Chciałabyś papierosa? (-z-) C-c-a-b-ś / C-c-a-a-y- p-p-e-o-a- --------------------------------------- (Czy) Chciałbyś / Chciałabyś papierosa? 0
Chce připálit. On----i--b--ogn--. On chciałby ognia. O- c-c-a-b- o-n-a- ------------------ On chciałby ognia. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Chc--ł-y----Chc--łabym---ę---ego---ap-ć. Chciałbym / Chciałabym się czegoś napić. C-c-a-b-m / C-c-a-a-y- s-ę c-e-o- n-p-ć- ---------------------------------------- Chciałbym / Chciałabym się czegoś napić. 0
Něco bych snědl / snědla. Ch-ia--ym-----ci-łab---c-ś---eść. Chciałbym / Chciałabym coś zjeść. C-c-a-b-m / C-c-a-a-y- c-ś z-e-ć- --------------------------------- Chciałbym / Chciałabym coś zjeść. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. C--i-ł--m---Chcia-a--m---o--ę o-pocz--. Chciałbym / Chciałabym trochę odpocząć. C-c-a-b-m / C-c-a-a-y- t-o-h- o-p-c-ą-. --------------------------------------- Chciałbym / Chciałabym trochę odpocząć. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Chciał-ym /----i-----m --n--/ pa----- -o--z--y--ć. Chciałbym / Chciałabym pana / panią o coś zapytać. C-c-a-b-m / C-c-a-a-y- p-n- / p-n-ą o c-ś z-p-t-ć- -------------------------------------------------- Chciałbym / Chciałabym pana / panią o coś zapytać. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Ch--ałbym / C-c-a----m-pa---/--a--ą o---ś-p-os--. Chciałbym / Chciałabym pana / panią o coś prosić. C-c-a-b-m / C-c-a-a-y- p-n- / p-n-ą o c-ś p-o-i-. ------------------------------------------------- Chciałbym / Chciałabym pana / panią o coś prosić. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. C-ci--b-m-/--h-ia-ab-- p-na --p---ą -- -o- zap--si-. Chciałbym / Chciałabym pana / panią na coś zaprosić. C-c-a-b-m / C-c-a-a-y- p-n- / p-n-ą n- c-ś z-p-o-i-. ---------------------------------------------------- Chciałbym / Chciałabym pana / panią na coś zaprosić. 0
Co si přejete, prosím? Cz--o-pa----pani ----e -y-zy? Czego pan / pani sobie życzy? C-e-o p-n / p-n- s-b-e ż-c-y- ----------------------------- Czego pan / pani sobie życzy? 0
Přejete si kávu? (C-y)-Chcia-b--pan - C----ł----p-n- --wę? (Czy) Chciałby pan / Chciałaby pani kawę? (-z-) C-c-a-b- p-n / C-c-a-a-y p-n- k-w-? ----------------------------------------- (Czy) Chciałby pan / Chciałaby pani kawę? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? A-może -o----- --n---w---ł--y--an---erbat-? A może wolałby pan / wolałaby pani herbatę? A m-ż- w-l-ł-y p-n / w-l-ł-b- p-n- h-r-a-ę- ------------------------------------------- A może wolałby pan / wolałaby pani herbatę? 0
Chceme jet domů. Chciel-byś-y---Chc--ły-y-m- --j---a- -- domu. Chcielibyśmy / Chciałybyśmy pojechać do domu. C-c-e-i-y-m- / C-c-a-y-y-m- p-j-c-a- d- d-m-. --------------------------------------------- Chcielibyśmy / Chciałybyśmy pojechać do domu. 0
Chcete zavolat taxi? (C--- -h-ie----ści--- chc----byś--e---k-ów-ę? (Czy) Chcielibyście / chciałybyście taksówkę? (-z-) C-c-e-i-y-c-e / c-c-a-y-y-c-e t-k-ó-k-? --------------------------------------------- (Czy) Chcielibyście / chciałybyście taksówkę? 0
Chtějí telefonovat. O-i --c--l-b- --One----i--y---z-dzwon-ć. Oni chcieliby / One chciałyby zadzwonić. O-i c-c-e-i-y / O-e c-c-a-y-y z-d-w-n-ć- ---------------------------------------- Oni chcieliby / One chciałyby zadzwonić. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.