Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   uk Хотіти що-небудь

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [сімдесят]

70 [simdesyat]

Хотіти що-небудь

[Khotity shcho-nebudʹ]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Х--е-е---р---? Х----- к------ Х-ч-т- к-р-т-? -------------- Хочете курити? 0
K-och-----ury-y? K------- k------ K-o-h-t- k-r-t-? ---------------- Khochete kuryty?
Chcete si zatančit? Хоч-те-т----вати? Х----- т--------- Х-ч-т- т-н-ю-а-и- ----------------- Хочете танцювати? 0
K-o-h--e ta--sy-----? K------- t----------- K-o-h-t- t-n-s-u-a-y- --------------------- Khochete tantsyuvaty?
Chcete se projít? Х-чете ----гу-ят-? Х----- й-- г------ Х-ч-т- й-и г-л-т-? ------------------ Хочете йти гуляти? 0
Khoch-te-y̆t--hu-yaty? K------- y--- h------- K-o-h-t- y-t- h-l-a-y- ---------------------- Khochete y̆ty hulyaty?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Я -о-- -у--т-. Я х--- к------ Я х-ч- к-р-т-. -------------- Я хочу курити. 0
YA -h-c-u-ku-y-y. Y- k----- k------ Y- k-o-h- k-r-t-. ----------------- YA khochu kuryty.
Chceš cigaretu? Ти-хотів--- ци-ар--? Т- х---- б- ц------- Т- х-т-в б- ц-г-р-у- -------------------- Ти хотів би цигарку? 0
Ty-kh-tiv b- t---ark-? T- k----- b- t-------- T- k-o-i- b- t-y-a-k-? ---------------------- Ty khotiv by tsyharku?
Chce připálit. Ві---оті--б---о-н-. В-- х---- б- в----- В-н х-т-в б- в-г-ю- ------------------- Він хотів би вогню. 0
V-n-k---i- -- v-hn-u. V-- k----- b- v------ V-n k-o-i- b- v-h-y-. --------------------- Vin khotiv by vohnyu.
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Я--оч--п-ти. Я х--- п---- Я х-ч- п-т-. ------------ Я хочу пити. 0
Y- k--ch-----y. Y- k----- p---- Y- k-o-h- p-t-. --------------- YA khochu pyty.
Něco bych snědl / snědla. Я--о-- ї---. Я х--- ї---- Я х-ч- ї-т-. ------------ Я хочу їсти. 0
Y- --och---̈---. Y- k----- i----- Y- k-o-h- i-s-y- ---------------- YA khochu ïsty.
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Я -о-- -ід-очи--. Я х--- в--------- Я х-ч- в-д-о-и-и- ----------------- Я хочу відпочити. 0
YA -----u vidp-c--ty. Y- k----- v---------- Y- k-o-h- v-d-o-h-t-. --------------------- YA khochu vidpochyty.
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Я-хоч- Вас-дещ--зап-----. Я х--- В-- д--- з-------- Я х-ч- В-с д-щ- з-п-т-т-. ------------------------- Я хочу Вас дещо запитати. 0
YA-----h--V-s-d---ch----pyta-y. Y- k----- V-- d------ z-------- Y- k-o-h- V-s d-s-c-o z-p-t-t-. ------------------------------- YA khochu Vas deshcho zapytaty.
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Я х-ч----с-д-що-п-прос--и. Я х--- В-- д--- п--------- Я х-ч- В-с д-щ- п-п-о-и-и- -------------------------- Я хочу Вас дещо попросити. 0
Y--kh-ch--Vas-d-----o--opr-s-ty. Y- k----- V-- d------ p--------- Y- k-o-h- V-s d-s-c-o p-p-o-y-y- -------------------------------- YA khochu Vas deshcho poprosyty.
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Я----у-Вас--уд-с- зап-о---и. Я х--- В-- к----- з--------- Я х-ч- В-с к-д-с- з-п-о-и-и- ---------------------------- Я хочу Вас кудись запросити. 0
YA--h-c-u---s k--ys- -ap-o-y-y. Y- k----- V-- k----- z--------- Y- k-o-h- V-s k-d-s- z-p-o-y-y- ------------------------------- YA khochu Vas kudysʹ zaprosyty.
Co si přejete, prosím? Щ--Ви-----те --п---? Щ- В- х----- в------ Щ- В- х-ч-т- в-п-т-? -------------------- Що Ви хочете випити? 0
S---- -- khoc-ete--y-y--? S---- V- k------- v------ S-c-o V- k-o-h-t- v-p-t-? ------------------------- Shcho Vy khochete vypyty?
Přejete si kávu? Ч- --тіли---В--к--и? Ч- х----- б В- к---- Ч- х-т-л- б В- к-в-? -------------------- Чи хотіли б Ви кави? 0
Chy -h--il- b V- kavy? C-- k------ b V- k---- C-y k-o-i-y b V- k-v-? ---------------------- Chy khotily b Vy kavy?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Чи -от-л--- -и к--щ----ю? Ч- х----- б В- к---- ч--- Ч- х-т-л- б В- к-а-е ч-ю- ------------------------- Чи хотіли б Ви краще чаю? 0
Ch- --o-il- - V- k-a---h---ha-u? C-- k------ b V- k------- c----- C-y k-o-i-y b V- k-a-h-h- c-a-u- -------------------------------- Chy khotily b Vy krashche chayu?
Chceme jet domů. М------л-----ої--ти -одо--. М- х----- б п------ д------ М- х-т-л- б п-ї-а-и д-д-м-. --------------------------- Ми хотіли б поїхати додому. 0
M--k--t-l- - poï--at---o-om-. M- k------ b p-------- d------ M- k-o-i-y b p-i-k-a-y d-d-m-. ------------------------------ My khotily b poïkhaty dodomu.
Chcete zavolat taxi? Ч----т--- - -и-т--с-? Ч- х----- б в- т----- Ч- х-т-л- б в- т-к-і- --------------------- Чи хотіли б ви таксі? 0
Ch---h---l--b vy -a-s-? C-- k------ b v- t----- C-y k-o-i-y b v- t-k-i- ----------------------- Chy khotily b vy taksi?
Chtějí telefonovat. Во-и------ь-зате-ефо---а--. В--- х----- з-------------- В-н- х-ч-т- з-т-л-ф-н-в-т-. --------------------------- Вони хочуть зателефонувати. 0
Von- -h---ut---ate--f-nu--t-. V--- k------- z-------------- V-n- k-o-h-t- z-t-l-f-n-v-t-. ----------------------------- Vony khochutʹ zatelefonuvaty.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.