Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   eo deziri ion

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [sepdek]

deziri ion

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Ĉu -i d---ras -u--? Ĉ_ v_ d______ f____ Ĉ- v- d-z-r-s f-m-? ------------------- Ĉu vi deziras fumi? 0
Chcete si zatančit? Ĉ---i-d---ras -----? Ĉ_ v_ d______ d_____ Ĉ- v- d-z-r-s d-n-i- -------------------- Ĉu vi deziras danci? 0
Chcete se projít? Ĉ- -i---zi--s--ro--n-? Ĉ_ v_ d______ p_______ Ĉ- v- d-z-r-s p-o-e-i- ---------------------- Ĉu vi deziras promeni? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. M- -e-i-------i. M_ d______ f____ M- d-z-r-s f-m-. ---------------- Mi deziras fumi. 0
Chceš cigaretu? Ĉ- -- -ezir-s -iga-e--n? Ĉ_ v_ d______ c_________ Ĉ- v- d-z-r-s c-g-r-d-n- ------------------------ Ĉu vi deziras cigaredon? 0
Chce připálit. L---ezir-s --j---. L_ d______ f______ L- d-z-r-s f-j-o-. ------------------ Li deziras fajron. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. M---eziras-----tr--ki. M_ d______ i__ t______ M- d-z-r-s i-n t-i-k-. ---------------------- Mi deziras ion trinki. 0
Něco bych snědl / snědla. M----zi-a- i-n--an--. M_ d______ i__ m_____ M- d-z-r-s i-n m-n-i- --------------------- Mi deziras ion manĝi. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Mi -ezi--s io--r-po--. M_ d______ i__ r______ M- d-z-r-s i-m r-p-z-. ---------------------- Mi deziras iom ripozi. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Mi--e----s--on d---n-i-a---i. M_ d______ i__ d______ a_ v__ M- d-z-r-s i-n d-m-n-i a- v-. ----------------------------- Mi deziras ion demandi al vi. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. M- d--i--- ----p--- -e--i. M_ d______ i__ p___ d_ v__ M- d-z-r-s i-n p-t- d- v-. -------------------------- Mi deziras ion peti de vi. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. M---e--r-s-al -- inv-t--vi-. M_ d______ a_ i_ i_____ v___ M- d-z-r-s a- i- i-v-t- v-n- ---------------------------- Mi deziras al io inviti vin. 0
Co si přejete, prosím? Kion--i----i-a---mi---t-s? K___ v_ d_______ m_ p_____ K-o- v- d-z-r-s- m- p-t-s- -------------------------- Kion vi deziras, mi petas? 0
Přejete si kávu? Ĉ---i -e-ir---kaf-n? Ĉ_ v_ d______ k_____ Ĉ- v- d-z-r-s k-f-n- -------------------- Ĉu vi deziras kafon? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Aŭ ĉ- -i pr---r-s-t---? A_ ĉ_ v_ p_______ t____ A- ĉ- v- p-e-e-a- t-o-? ----------------------- Aŭ ĉu vi preferas teon? 0
Chceme jet domů. Ni v-la---e---- h--men. N_ v____ v_____ h______ N- v-l-s v-t-r- h-j-e-. ----------------------- Ni volas veturi hejmen. 0
Chcete zavolat taxi? Ĉ---- d-z------a-----? Ĉ_ v_ d______ t_______ Ĉ- v- d-z-r-s t-k-i-n- ---------------------- Ĉu vi deziras taksion? 0
Chtějí telefonovat. I-- dezi-as-t--ef---. I__ d______ t________ I-i d-z-r-s t-l-f-n-. --------------------- Ili deziras telefoni. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + esperanto (1-100) MP3 esperanto (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.