Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   af om van iets te hou

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [sewentig]

om van iets te hou

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština afrikánština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Wi- u r---? Wil u rook? 0
Chcete si zatančit? Wi- u d---? Wil u dans? 0
Chcete se projít? Wi- u g--- s---? Wil u gaan stap? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Ek w-- g---- r---. Ek wil graag rook. 0
Chceš cigaretu? Wi- j- ’- s------ h-? Wil jy ’n sigaret hê? 0
Chce připálit. Hy s--- ’- v---------- / a--------. Hy soek ’n vuurhoutjie / aansteker. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Ek w-- g---- i--- d----. Ek wil graag iets drink. 0
Něco bych snědl / snědla. Ek w-- g---- i--- e--. Ek wil graag iets eet. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Ek w-- g---- b------ o------. Ek wil graag bietjie ontspan. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Ek w-- u g---- i--- v--. Ek wil u graag iets vra. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Ek w-- u g---- v-- i--- v--. Ek wil u graag vir iets vra. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Ek w-- u g---- n- i--- u------. Ek wil u graag na iets uitnooi. 0
Co si přejete, prosím? Wa- w-- u h-? Wat wil u hê? 0
Přejete si kávu? Wi- u k----- h-? Wil u koffie hê? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Of w-- u l----- t-- h-? Of wil u liewer tee hê? 0
Chceme jet domů. On- w-- h--- t-- r-. Ons wil huis toe ry. 0
Chcete zavolat taxi? So-- j---- ’- t---? Soek julle ’n taxi? 0
Chtějí telefonovat. Hu--- w-- g---- ’- o----- m---. Hulle wil graag ’n oproep maak. 0

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.