Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   lv kaut ko vēlēties

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [septiņdesmit]

kaut ko vēlēties

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? V-i -ū- vēl--ies sm--ē-? V-- J-- v------- s------ V-i J-s v-l-t-e- s-ē-ē-? ------------------------ Vai Jūs vēlaties smēķēt? 0
Chcete si zatančit? V-i J-s--ēl------d--ot? V-- J-- v------- d----- V-i J-s v-l-t-e- d-j-t- ----------------------- Vai Jūs vēlaties dejot? 0
Chcete se projít? V-----s -ēl--ie---e----st-ig----s? V-- J-- v------- i-- p------------ V-i J-s v-l-t-e- i-t p-s-a-g-t-e-? ---------------------------------- Vai Jūs vēlaties iet pastaigāties? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. E--v--o--s--ķē-. E- v---- s------ E- v-l-s s-ē-ē-. ---------------- Es vēlos smēķēt. 0
Chceš cigaretu? Vai----v--ies-ci---e--? V-- t- v----- c-------- V-i t- v-l-e- c-g-r-t-? ----------------------- Vai tu vēlies cigareti? 0
Chce připálit. Vi-š--ē----p----ē---. V--- v---- p--------- V-ņ- v-l-s p-e-m-ķ-t- --------------------- Viņš vēlas piesmēķēt. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Es v---s--a-- ko iedz-rt. E- v---- k--- k- i------- E- v-l-s k-u- k- i-d-e-t- ------------------------- Es vēlos kaut ko iedzert. 0
Něco bych snědl / snědla. Es --l--------k- ēs-. E- v---- k--- k- ē--- E- v-l-s k-u- k- ē-t- --------------------- Es vēlos kaut ko ēst. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. E--vēlo----da------pūsti--. E- v---- n------ a--------- E- v-l-s n-d-u-z a-p-s-i-s- --------------------------- Es vēlos nedaudz atpūsties. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Es --lo---u---k- ---a-t-t. E- v---- J--- k- p-------- E- v-l-s J-m- k- p-j-u-ā-. -------------------------- Es vēlos Jums ko pajautāt. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. E--vēlo- --m------ū--. E- v---- J--- k- l---- E- v-l-s J-m- k- l-g-. ---------------------- Es vēlos Jums ko lūgt. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Es-v-los-Jūs--z--au---o--zai-inā-. E- v---- J-- u- k--- k- u--------- E- v-l-s J-s u- k-u- k- u-a-c-n-t- ---------------------------------- Es vēlos Jūs uz kaut ko uzaicināt. 0
Co si přejete, prosím? Ko -ū-, --dzu, v-l--ies? K- J--- l----- v-------- K- J-s- l-d-u- v-l-t-e-? ------------------------ Ko Jūs, lūdzu, vēlaties? 0
Přejete si kávu? V-- -ūs-vēlat--s -afi-u? V-- J-- v------- k------ V-i J-s v-l-t-e- k-f-j-? ------------------------ Vai Jūs vēlaties kafiju? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Va--ū---ū- labā-----at-e--tē--? V----- J-- l---- v------- t---- V-r-ū- J-s l-b-k v-l-t-e- t-j-? ------------------------------- Varbūt Jūs labāk vēlaties tēju? 0
Chceme jet domů. M----ēl--i-- -r--k--māj-s. M-- v------- b----- m----- M-s v-l-m-e- b-a-k- m-j-s- -------------------------- Mēs vēlamies braukt mājās. 0
Chcete zavolat taxi? V-i --s v-l---es t-ksometru? V-- J-- v------- t---------- V-i J-s v-l-t-e- t-k-o-e-r-? ---------------------------- Vai Jūs vēlaties taksometru? 0
Chtějí telefonovat. Vi-- v-la- p-e-van--. V--- v---- p--------- V-ņ- v-l-s p-e-v-n-t- --------------------- Viņi vēlas piezvanīt. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.