Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   ad Зыгорэ пшIоигъон

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [тIокIищрэ пшIырэ]

70 [tIokIishhrje pshIyrje]

Зыгорэ пшIоигъон

[Zygorje pshIoigon]

čeština adygejština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Ту--- у---- п--------? Тутын уешъо пшIоигъуа? 0
T---- u---- p--------? Tu--- u---- p--------? Tutyn uesho pshIoigua? T-t-n u-s-o p-h-o-g-a? ---------------------?
Chcete si zatančit? Ук----- п--------? Укъашъо пшIоигъуа? 0
U----- p--------? Uk---- p--------? Ukasho pshIoigua? U-a-h- p-h-o-g-a? ----------------?
Chcete se projít? Ут------------ п--------? УтезекIухьанэу пшIоигъуа? 0
U--------'a---- p--------? Ut------------- p--------? UtezekIuh'anjeu pshIoigua? U-e-e-I-h'a-j-u p-h-o-g-a? ---------'---------------?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Сэ т---- с---- с----------. Сэ тутын сешъо сшIоигъуагъ. 0
S-- t---- s---- s---------. Sj- t---- s---- s---------. Sje tutyn sesho sshIoiguag. S-e t-t-n s-s-o s-h-o-g-a-. --------------------------.
Chceš cigaretu? Си----- у---? Сигарет уфая? 0
S------ u----? Si----- u----? Sigaret ufaja? S-g-r-t u-a-a? -------------?
Chce připálit. Ар (х--------) с----- ф--. Ар (хъулъфыгъ) сырныч фай. 0
A- (h-----) s------ f--. Ar (h-----) s------ f--. Ar (hulfyg) syrnych faj. A- (h-l-y-) s-r-y-h f-j. ---(------)------------.
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Зы----- с------- с----. Зыгорэм сешъонэу сыфай. 0
Z------- s-------- s----. Zy------ s-------- s----. Zygorjem seshonjeu syfaj. Z-g-r-e- s-s-o-j-u s-f-j. ------------------------.
Něco bych snědl / snědla. Зы---- с--- с-------. Зыгорэ сшхы сшIоигъу. 0
Z------ s---- s-------. Zy----- s---- s-------. Zygorje sshhy sshIoigu. Z-g-r-e s-h-y s-h-o-g-. ----------------------.
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. ТI---- з---------- с-------. ТIэкIу зызгъэпсэфы сшIоигъу. 0
T------ z----------- s-------. TI----- z----------- s-------. TIjekIu zyzgjepsjefy sshIoigu. T-j-k-u z-z-j-p-j-f- s-h-o-g-. -----------------------------.
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Сэ з------ с------------ с-------. Сэ зыгорэм сыкъыкIэупчIэ сшIоигъу. 0
S-- z------- s-------------- s-------. Sj- z------- s-------------- s-------. Sje zygorjem sykykIjeupchIje sshIoigu. S-e z-g-r-e- s-k-k-j-u-c-I-e s-h-o-g-. -------------------------------------.
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Сэ з-------- с---------- с-------. Сэ зыгорэкIэ сыкъыолъэIу сшIоигъу. 0
S-- z---------- s--------- s-------. Sj- z---------- s--------- s-------. Sje zygorjekIje sykyoljeIu sshIoigu. S-e z-g-r-e-I-e s-k-o-j-I- s-h-o-g-. -----------------------------------.
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Сэ з------ у----------- с-------. Сэ зыгорэм уезгъэблагъэ сшIоигъу. 0
S-- z------- u----------- s-------. Sj- z------- u----------- s-------. Sje zygorjem uezgjeblagje sshIoigu. S-e z-g-r-e- u-z-j-b-a-j- s-h-o-g-. ----------------------------------.
Co si přejete, prosím? Сы- о п----------? Сыд о пшIоигъуагъ? 0
S-- o p---------? Sy- o p---------? Syd o pshIoiguag? S-d o p-h-o-g-a-? ----------------?
Přejete si kávu? Ко-- у------? Кофе уфэягъа? 0
K--- u-------? Ko-- u-------? Kofe ufjejaga? K-f- u-j-j-g-? -------------?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Хь---- щ---- н--------? Хьауми щаймэ нахьышIуа? 0
H'a--- s------- n--'y-----? H'---- s------- n---------? H'aumi shhajmje nah'yshIua? H'a-m- s-h-j-j- n-h'y-h-u-? -'-----------------'------?
Chceme jet domů. Тэ у--- т------- т----------. Тэ унэм тыкIожьы тшIоигъуагъ. 0
T-- u---- t------'y t---------. Tj- u---- t-------- t---------. Tje unjem tykIozh'y tshIoiguag. T-e u-j-m t-k-o-h'y t-h-o-g-a-. -----------------'------------.
Chcete zavolat taxi? Та--- ш-----? Такси шъуфая? 0
T---- s------? Ta--- s------? Taksi shufaja? T-k-i s-u-a-a? -------------?
Chtějí telefonovat. Ах-- т--------- т---- а----------. Ахэр телефонкIэ теохэ ашIоигъуагъ. 0
A---- t---------- t----- a---------. Ah--- t---------- t----- a---------. Ahjer telefonkIje teohje ashIoiguag. A-j-r t-l-f-n-I-e t-o-j- a-h-o-g-a-. -----------------------------------.

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.