Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   sl nekaj imeti rad

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [sedemdeset]

nekaj imeti rad

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Ž-lite--aditi? Ž----- k------ Ž-l-t- k-d-t-? -------------- Želite kaditi? 0
Chcete si zatančit? Ž--i---ple--t-? Ž----- p------- Ž-l-t- p-e-a-i- --------------- Želite plesati? 0
Chcete se projít? B- šli --di--- --r-ho-? B- š-- r--- n- s------- B- š-i r-d- n- s-r-h-d- ----------------------- Bi šli radi na sprehod? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Ra--bi -adi-. R-- b- k----- R-d b- k-d-l- ------------- Rad bi kadil. 0
Chceš cigaretu? B- -ad--)-----r-to? B- r----- c-------- B- r-d-a- c-g-r-t-? ------------------- Bi rad(a) cigareto? 0
Chce připálit. O- b- r-d --enj. O- b- r-- o----- O- b- r-d o-e-j- ---------------- On bi rad ogenj. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Rad-a) b--n-k-j-po-il-a). R----- b- n---- p-------- R-d-a- b- n-k-j p-p-l-a-. ------------------------- Rad(a) bi nekaj popil(a). 0
Něco bych snědl / snědla. R-d--------ek-- --jedel-(p-j-dla-. R----- b- n---- p------ (--------- R-d-a- b- n-k-j p-j-d-l (-o-e-l-)- ---------------------------------- Rad(a) bi nekaj pojedel (pojedla). 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. R---a)-b- s- m--o s--č-l-a-. R----- b- s- m--- s--------- R-d-a- b- s- m-l- s-o-i-(-)- ---------------------------- Rad(a) bi si malo spočil(a). 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. R--(--------s-nek-----ra--l---. R----- b- v-- n---- v---------- R-d-a- b- v-s n-k-j v-r-š-l-a-. ------------------------------- Rad(a) bi vas nekaj vprašal(a). 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. R------b----s-n--a- -ro---(a). R----- b- v-- n---- p--------- R-d-a- b- v-s n-k-j p-o-i-(-)- ------------------------------ Rad(a) bi vas nekaj prosil(a). 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. R-d(-- -i-----na--ek-j---va--l-a). R----- b- v-- n- n---- p---------- R-d-a- b- v-s n- n-k-j p-v-b-l-a-. ---------------------------------- Rad(a) bi vas na nekaj povabil(a). 0
Co si přejete, prosím? K-j že-i-e, ---s-m? K-- ž------ p------ K-j ž-l-t-, p-o-i-? ------------------- Kaj želite, prosim? 0
Přejete si kávu? Žel--e-k-v-? Ž----- k---- Ž-l-t- k-v-? ------------ Želite kavo? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? A----i -aj--č--? A-- b- r--- č--- A-i b- r-j- č-j- ---------------- Ali bi raje čaj? 0
Chceme jet domů. R--i b- šl--do---. R--- b- š-- d----- R-d- b- š-i d-m-v- ------------------ Radi bi šli domov. 0
Chcete zavolat taxi? Ž-lite ta---? Ž----- t----- Ž-l-t- t-k-i- ------------- Želite taksi? 0
Chtějí telefonovat. On--bi--a-i--e-efoni-a--.---n--------e t---f--ira--.) O-- b- r--- t------------ (--- b- r--- t------------- O-i b- r-d- t-l-f-n-r-l-. (-n- b- r-d- t-l-f-n-r-l-.- ----------------------------------------------------- Oni bi radi telefonirali. (One bi rade telefonirale.) 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.