Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   ku to like something

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70[heftê]

to like something

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kurdština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? H----ixw-z---c---r- -ik-ş-ni-? H-- d------- c----- b--------- H-n d-x-a-i- c-x-r- b-k-ş-n-n- ------------------------------ Hûn dixwazin cixarê bikişînin? 0
Chcete si zatančit? H-----xw--in da-s-b-k--? H-- d------- d--- b----- H-n d-x-a-i- d-n- b-k-n- ------------------------ Hûn dixwazin dans bikin? 0
Chcete se projít? H-- d-xw-z-n biç-- -er-? H-- d------- b---- g---- H-n d-x-a-i- b-ç-n g-r-? ------------------------ Hûn dixwazin biçin gerê? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Ez-dixw-z-m -i---ey- b-ki-în-m. E- d------- c------- b--------- E- d-x-a-i- c-x-r-y- b-k-ş-n-m- ------------------------------- Ez dixwazim cixareyê bikişînim. 0
Chceš cigaretu? Hû-----are-ek- -ix--z-n? H-- c--------- d-------- H-n c-x-r-y-k- d-x-a-i-? ------------------------ Hûn cixareyekî dixwazin? 0
Chce připálit. Ew--g-r---xwa-e. E- a--- d------- E- a-i- d-x-a-e- ---------------- Ew agir dixwaze. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Ez------zim t-ş--kî -exwi-. E- d------- t------ v------ E- d-x-a-i- t-ş-e-î v-x-i-. --------------------------- Ez dixwazim tiştekî vexwim. 0
Něco bych snědl / snědla. E- -ixw-zi--t--t-k- b-xwi-. E- d------- t------ b------ E- d-x-a-i- t-ş-e-î b-x-i-. --------------------------- Ez dixwazim tiştekî bixwim. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. E- -ix-azim--iç--- ---na --e-v-dim. E- d------- p----- b---- x-- v----- E- d-x-a-i- p-ç-k- b-h-a x-e v-d-m- ----------------------------------- Ez dixwazim piçekê bêhna xwe vedim. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Ez d----zim---ş--k---i-w---i---sim. E- d------- t------ j- w- b-------- E- d-x-a-i- t-ş-e-î j- w- b-p-r-i-. ----------------------------------- Ez dixwazim teştekî ji we bipirsim. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. E- ---waz---t--t-k- j- -e ti---b-k-m. E- d------- t------ j- w- t--- b----- E- d-x-a-i- t-ş-e-î j- w- t-k- b-k-m- ------------------------------------- Ez dixwazim tiştekî ji we tika bikim. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Ez di--azim-w--ve-wî-i- --ş-e--. E- d------- w- v------- t------- E- d-x-a-i- w- v-x-î-i- t-ş-e-î- -------------------------------- Ez dixwazim we vexwînim tiştekî. 0
Co si přejete, prosím? H---ç--d-xw-zi--------e-a--w- r-? H-- ç- d------- j- k----- x-- r-- H-n ç- d-x-a-i- j- k-r-m- x-e r-? --------------------------------- Hûn çi dixwazin ji kerema xwe re? 0
Přejete si kávu? Hû----h--y-k--di--a-i-? H-- q-------- d-------- H-n q-h-e-e-ê d-x-a-i-? ----------------------- Hûn qehweyekê dixwazin? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? A- ç---kê----d-b---r-n? A- ç----- h------------ A- ç-y-k- h-l-i-i-ê-i-? ----------------------- An çayekê hildibijêrin? 0
Chceme jet domů. E- d-x----n b--i-- -a--. E- d------- b----- m---- E- d-x-a-i- b-ç-n- m-l-. ------------------------ Em dixwazin biçine malê. 0
Chcete zavolat taxi? H-n-t-------d---azin? H-- t------ d-------- H-n t-x-i-ê d-x-a-i-? --------------------- Hûn texsiyê dixwazin? 0
Chtějí telefonovat. H---d-x---in---l-f--- -ik-n. H-- d------- t------- b----- H-n d-x-a-i- t-l-f-n- b-k-n- ---------------------------- Hun dixwazin telefonê bikin. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.