Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   sk niečo chcieť / želať si

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [sedemdesiat]

niečo chcieť / želať si

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovenština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? C--e----y-s-e--a-č-ť? Chceli by ste fajčiť? C-c-l- b- s-e f-j-i-? --------------------- Chceli by ste fajčiť? 0
Chcete si zatančit? Chce-i-by s-e-t--c----? Chceli by ste tancovať? C-c-l- b- s-e t-n-o-a-? ----------------------- Chceli by ste tancovať? 0
Chcete se projít? C-cel--by ste sa-ís--pre------ť? Chceli by ste sa ísť prechádzať? C-c-l- b- s-e s- í-ť p-e-h-d-a-? -------------------------------- Chceli by ste sa ísť prechádzať? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. C--el -y som----č-ť. Chcel by som fajčiť. C-c-l b- s-m f-j-i-. -------------------- Chcel by som fajčiť. 0
Chceš cigaretu? C--e-(a)-by-s- ----re--? Chcel(a) by si cigaretu? C-c-l-a- b- s- c-g-r-t-? ------------------------ Chcel(a) by si cigaretu? 0
Chce připálit. C-ce- b- -he-. Chcel by oheň. C-c-l b- o-e-. -------------- Chcel by oheň. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Chcel--) ---som-n-ečo-p-ť. Chcel(a) by som niečo piť. C-c-l-a- b- s-m n-e-o p-ť- -------------------------- Chcel(a) by som niečo piť. 0
Něco bych snědl / snědla. Ch--l(-)-b--so------o-----. Chcel(a) by som niečo jesť. C-c-l-a- b- s-m n-e-o j-s-. --------------------------- Chcel(a) by som niečo jesť. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. C--el(-)----so- -i-troc-u---p-či-úť. Chcel(a) by som si trochu odpočinúť. C-c-l-a- b- s-m s- t-o-h- o-p-č-n-ť- ------------------------------------ Chcel(a) by som si trochu odpočinúť. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. C-ce-(-- ----om----V-s-ni--o----t--. Chcel(a) by som sa Vás niečo spýtať. C-c-l-a- b- s-m s- V-s n-e-o s-ý-a-. ------------------------------------ Chcel(a) by som sa Vás niečo spýtať. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. C--e-(-)------m-Vás-- n-ečo-p-pr-siť. Chcel(a) by som Vás o niečo poprosiť. C-c-l-a- b- s-m V-s o n-e-o p-p-o-i-. ------------------------------------- Chcel(a) by som Vás o niečo poprosiť. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Ch-e-(-- -- so- Vá---- -ie-o--ozv-ť. Chcel(a) by som Vás na niečo pozvať. C-c-l-a- b- s-m V-s n- n-e-o p-z-a-. ------------------------------------ Chcel(a) by som Vás na niečo pozvať. 0
Co si přejete, prosím? Č---i želá--,-p--sím? Čo si želáte, prosím? Č- s- ž-l-t-, p-o-í-? --------------------- Čo si želáte, prosím? 0
Přejete si kávu? Že-át---i---v-? Želáte si kávu? Ž-l-t- s- k-v-? --------------- Želáte si kávu? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Aleb- s----dš-j --láte -aj? Alebo si radšej želáte čaj? A-e-o s- r-d-e- ž-l-t- č-j- --------------------------- Alebo si radšej želáte čaj? 0
Chceme jet domů. C--eli--y --e í-ť do-ov. Chceli by sme ísť domov. C-c-l- b- s-e í-ť d-m-v- ------------------------ Chceli by sme ísť domov. 0
Chcete zavolat taxi? Chc--- by--te---xík? Chceli by ste taxík? C-c-l- b- s-e t-x-k- -------------------- Chceli by ste taxík? 0
Chtějí telefonovat. C-celi b- tel-fo--va-. Chceli by telefonovať. C-c-l- b- t-l-f-n-v-ť- ---------------------- Chceli by telefonovať. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.