Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   tr bir şey arzu etmek

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [yetmiş]

bir şey arzu etmek

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština turečtina Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Si---- i---- i------ m------? Sigara içmek istiyor musunuz? 0
Chcete si zatančit? Da-- e---- i------ m------? Dans etmek istiyor musunuz? 0
Chcete se projít? Ge----- g----- i------ m------? Gezmeye gitmek istiyor musunuz? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Si---- i---- i--------. Sigara içmek istiyorum. 0
Chceš cigaretu? Bi- s----- i---- m----? Bir sigara ister misin? 0
Chce připálit. O (e----) a--- i------. O (erkek) ateş istiyor. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Bi- ş-- i---- i--------. Bir şey içmek istiyorum. 0
Něco bych snědl / snědla. Bi---- y---- i--------. Birşey yemek istiyorum. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Bi--- d-------- i--------. Biraz dinlenmek istiyorum. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Si-- b-- ş-- s----- i--------. Size bir şey sormak istiyorum. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Si---- b-- ş-- r--- e---- i--------. Sizden bir şey rica etmek istiyorum. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Si-- b-- ş--- d---- e---- i--------. Sizi bir şeye davet etmek istiyorum. 0
Co si přejete, prosím? Ne i----------- l-----? Ne istiyorsunuz lütfen? 0
Přejete si kávu? Bi- k---- i---- m------? Bir kahve ister misiniz? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Yo--- ç--- m- t----- e--------? Yoksa çayı mı tercih edersiniz? 0
Chceme jet domů. Ev- g----- i--------. Eve gitmek istiyoruz. 0
Chcete zavolat taxi? Ta--- i---- m------? Taksi ister misiniz? 0
Chtějí telefonovat. Te----- e---- i---------. Telefon etmek istiyorlar. 0

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.