Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   fr désirer qc.

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [soixante-dix]

désirer qc.

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština francouzština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Dé--r-----us-fu--r ? Désirez-vous fumer ? D-s-r-z-v-u- f-m-r ? -------------------- Désirez-vous fumer ? 0
Chcete si zatančit? Dé--re----u--d-n-e- ? Désirez-vous danser ? D-s-r-z-v-u- d-n-e- ? --------------------- Désirez-vous danser ? 0
Chcete se projít? D-si-e--vou- vou- -r---n---? Désirez-vous vous promener ? D-s-r-z-v-u- v-u- p-o-e-e- ? ---------------------------- Désirez-vous vous promener ? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. J- vou---i- fu-e-. Je voudrais fumer. J- v-u-r-i- f-m-r- ------------------ Je voudrais fumer. 0
Chceš cigaretu? Ve----u--n-----a-et-e-? Veux-tu une cigarette ? V-u---u u-e c-g-r-t-e ? ----------------------- Veux-tu une cigarette ? 0
Chce připálit. Il-v-u---i- d--fe-. Il voudrait du feu. I- v-u-r-i- d- f-u- ------------------- Il voudrait du feu. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Je---u-rais b--r- --el--e--h---. Je voudrais boire quelque chose. J- v-u-r-i- b-i-e q-e-q-e c-o-e- -------------------------------- Je voudrais boire quelque chose. 0
Něco bych snědl / snědla. Je--ou-rai- ma-ge- q-----e-c----. Je voudrais manger quelque chose. J- v-u-r-i- m-n-e- q-e-q-e c-o-e- --------------------------------- Je voudrais manger quelque chose. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Je vou-ra-s -e --p-se-. Je voudrais me reposer. J- v-u-r-i- m- r-p-s-r- ----------------------- Je voudrais me reposer. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. J-------ais-v--- --mande- -----ue-c-ose. Je voudrais vous demander quelque chose. J- v-u-r-i- v-u- d-m-n-e- q-e-q-e c-o-e- ---------------------------------------- Je voudrais vous demander quelque chose. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Je v---r-i---o-s----a-de--q-----e c-ose. Je voudrais vous demander quelque chose. J- v-u-r-i- v-u- d-m-n-e- q-e-q-e c-o-e- ---------------------------------------- Je voudrais vous demander quelque chose. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. J--v-u---is-vou- -n-i--r ---u-lq---c-o-e. Je voudrais vous inviter à quelque chose. J- v-u-r-i- v-u- i-v-t-r à q-e-q-e c-o-e- ----------------------------------------- Je voudrais vous inviter à quelque chose. 0
Co si přejete, prosím? Q---d-si----v-u-,-s’-l----s p-aî--? Que désirez-vous, s’il vous plaît ? Q-e d-s-r-z-v-u-, s-i- v-u- p-a-t ? ----------------------------------- Que désirez-vous, s’il vous plaît ? 0
Přejete si kávu? Dé--re----u--u--c-fé ? Désirez-vous un café ? D-s-r-z-v-u- u- c-f- ? ---------------------- Désirez-vous un café ? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Ou----f-r-z-vous------- ? Ou préférez-vous un thé ? O- p-é-é-e---o-s u- t-é ? ------------------------- Ou préférez-vous un thé ? 0
Chceme jet domů. Nou- vo-dri--s---l-r-------a-so-. Nous voudrions aller à la maison. N-u- v-u-r-o-s a-l-r à l- m-i-o-. --------------------------------- Nous voudrions aller à la maison. 0
Chcete zavolat taxi? D--ir----o-- pr--d-e--n--a-i-? Désirez-vous prendre un taxi ? D-s-r-z-v-u- p-e-d-e u- t-x- ? ------------------------------ Désirez-vous prendre un taxi ? 0
Chtějí telefonovat. I-- -ou-r-i-n- -é-éph-n-r. Ils voudraient téléphoner. I-s v-u-r-i-n- t-l-p-o-e-. -------------------------- Ils voudraient téléphoner. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.