Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   ca agradar alguna cosa

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [setanta]

agradar alguna cosa

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština katalánština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Que--- a--a---i----mar - vo-t-? Q-- l- a-------- f---- a v----- Q-e l- a-r-d-r-a f-m-r a v-s-è- ------------------------------- Que li agradaria fumar a vostè? 0
Chcete si zatančit? Q-e li agr--a-i----l--- --v--t-? Q-- l- a-------- b----- a v----- Q-e l- a-r-d-r-a b-l-a- a v-s-è- -------------------------------- Que li agradaria ballar a vostè? 0
Chcete se projít? Q-e--i--grada--a---sse--r---vo-tè? Q-- l- a-------- p------- a v----- Q-e l- a-r-d-r-a p-s-e-a- a v-s-è- ---------------------------------- Que li agradaria passejar a vostè? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. M-agr---ria -uma-. M---------- f----- M-a-r-d-r-a f-m-r- ------------------ M’agradaria fumar. 0
Chceš cigaretu? Vol-r-e- -n cig----t? V------- u- c-------- V-l-r-e- u- c-g-r-e-? --------------------- Voldries un cigarret? 0
Chce připálit. (-l-) v--dr-a--oc. (---- v------ f--- (-l-) v-l-r-a f-c- ------------------ (Ell) voldria foc. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. M--gr--a-----eu---a-g-n- cos-. M---------- b---- a----- c---- M-a-r-d-r-a b-u-e a-g-n- c-s-. ------------------------------ M’agradaria beure alguna cosa. 0
Něco bych snědl / snědla. M’a-rada--a -en-a--a-g-na co--. M---------- m----- a----- c---- M-a-r-d-r-a m-n-a- a-g-n- c-s-. ------------------------------- M’agradaria menjar alguna cosa. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. M’-gradar------cansar --- mica. M---------- d-------- u-- m---- M-a-r-d-r-a d-s-a-s-r u-a m-c-. ------------------------------- M’agradaria descansar una mica. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. M’-gra---i- p--g-ntar------a-c-s-. M---------- p----------- u-- c---- M-a-r-d-r-a p-e-u-t-r-l- u-a c-s-. ---------------------------------- M’agradaria preguntar-li una cosa. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. M--g---ar-----mana--li-una---s-. M---------- d--------- u-- c---- M-a-r-d-r-a d-m-n-r-l- u-a c-s-. -------------------------------- M’agradaria demanar-li una cosa. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. M’a--a----a-co-vid-r-l- ----a-c---. M---------- c---------- a u-- c---- M-a-r-d-r-a c-n-i-a---i a u-a c-s-. ----------------------------------- M’agradaria convidar-li a una cosa. 0
Co si přejete, prosím? Q-- -i-agrada-i------dre, -- u---lau? Q-- l- a-------- p------- s- u- p---- Q-è l- a-r-d-r-a p-e-d-e- s- u- p-a-? ------------------------------------- Què li agradaria prendre, si us plau? 0
Přejete si kávu? Vo--ria--- ----? V------ u- c---- V-l-r-a u- c-f-? ---------------- Voldria un cafè? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? O -refer-r-- -n te? O p--------- u- t-- O p-e-e-i-i- u- t-? ------------------- O preferiria un te? 0
Chceme jet domů. En- -gra-a--a --ar a-c---. E-- a-------- a--- a c---- E-s a-r-d-r-a a-a- a c-s-. -------------------------- Ens agradaria anar a casa. 0
Chcete zavolat taxi? Vo----u- -a--? V---- u- t---- V-l-u u- t-x-? -------------- Voleu un taxi? 0
Chtějí telefonovat. Vol----n -ruc-r p-r t-lèfon. V------- t----- p-- t------- V-l-r-e- t-u-a- p-r t-l-f-n- ---------------------------- Voldrien trucar per telèfon. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.