Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   hi प्रश्न – भूतकाल २

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

८६ [छियासी]

86 [chhiyaasee]

प्रश्न – भूतकाल २

[prashn – bhootakaal 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hindština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? तुमन- -ौ--सी-टा---ह-----? त---- क-- स- ट-- प--- ह-- त-म-े क-न स- ट-ई प-न- ह-? ------------------------- तुमने कौन सी टाई पहनी है? 0
tum--e---u----e -a-- -a-a-e--h--? t----- k--- s-- t--- p------ h--- t-m-n- k-u- s-e t-e- p-h-n-e h-i- --------------------------------- tumane kaun see taee pahanee hai?
Jaké auto sis koupil / koupila? त-म------ सी गा----री-ी--ै? त---- क-- स- ग--- ख---- ह-- त-म-े क-न स- ग-ड़- ख-ी-ी ह-? --------------------------- तुमने कौन सी गाड़ी खरीदी है? 0
t-ma-e k--- --e---a-ee khareede- hai? t----- k--- s-- g----- k-------- h--- t-m-n- k-u- s-e g-a-e- k-a-e-d-e h-i- ------------------------------------- tumane kaun see gaadee khareedee hai?
Které noviny sis předplatil / předplatila? त--ने --न-स- अ---र -ग-ाय---ु---ै? त---- क-- स- अ---- ल----- ह-- ह-- त-म-े क-न स- अ-ब-र ल-व-य- ह-आ ह-? --------------------------------- तुमने कौन सा अखबार लगवाया हुआ है? 0
t-m--e --u- -- -khabaar -a-av-a---h---h--? t----- k--- s- a------- l-------- h-- h--- t-m-n- k-u- s- a-h-b-a- l-g-v-a-a h-a h-i- ------------------------------------------ tumane kaun sa akhabaar lagavaaya hua hai?
Koho jste viděl / viděla? आप-े --स----ेखा-था? आ--- क---- द--- थ-- आ-न- क-स-ो द-ख- थ-? ------------------- आपने किसको देखा था? 0
aa-a-e k--ako-d--h- -ha? a----- k----- d---- t--- a-p-n- k-s-k- d-k-a t-a- ------------------------ aapane kisako dekha tha?
Koho jste potkal / potkala? आ- -िसक-----े थे? आ- क---- म--- थ-- आ- क-स-ो म-ल- थ-? ----------------- आप किसको मिले थे? 0
aa---isako --l--th-? a-- k----- m--- t--- a-p k-s-k- m-l- t-e- -------------------- aap kisako mile the?
Koho jste poznal / poznala? आ-ने -ि-क- --च--ा है? आ--- क---- प----- ह-- आ-न- क-स-ो प-च-न- ह-? --------------------- आपने किसको पहचाना है? 0
a-p-ne -is--o-p----ha-na-h-i? a----- k----- p--------- h--- a-p-n- k-s-k- p-h-c-a-n- h-i- ----------------------------- aapane kisako pahachaana hai?
Kdy jste vstával / vstávala? आप कब उठे-है-? आ- क- उ-- ह--- आ- क- उ-े ह-ं- -------------- आप कब उठे हैं? 0
aap--ab uthe---i-? a-- k-- u--- h---- a-p k-b u-h- h-i-? ------------------ aap kab uthe hain?
Kdy jste začal / začala? आ--े -ब आ-म---क-या है? आ--- क- आ---- क--- ह-- आ-न- क- आ-म-भ क-य- ह-? ---------------------- आपने कब आरम्भ किया है? 0
a-pa----a--aa-a-b- kiy---a-? a----- k-- a------ k--- h--- a-p-n- k-b a-r-m-h k-y- h-i- ---------------------------- aapane kab aarambh kiya hai?
Kdy jste skončil / skončila? आपन--क- ख-्--किय- है? आ--- क- ख--- क--- ह-- आ-न- क- ख-्- क-य- ह-? --------------------- आपने कब खत्म किया है? 0
a-pa-e k-- -h--m ---a -ai? a----- k-- k---- k--- h--- a-p-n- k-b k-a-m k-y- h-i- -------------------------- aapane kab khatm kiya hai?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? आप-ी नींद--ब-ख--ी-थी? आ--- न--- क- ख--- थ-- आ-क- न-ं- क- ख-ल- थ-? --------------------- आपकी नींद कब खुली थी? 0
aa--k-e-n--nd---b--h-lee t--e? a------ n---- k-- k----- t---- a-p-k-e n-e-d k-b k-u-e- t-e-? ------------------------------ aapakee neend kab khulee thee?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? आ--शि-्ष- क्यों--ने-थ-? आ- श----- क---- ब-- थ-- आ- श-क-ष- क-य-ं ब-े थ-? ----------------------- आप शिक्षक क्यों बने थे? 0
aa--s--k-h-k-ky-- b--- t--? a-- s------- k--- b--- t--- a-p s-i-s-a- k-o- b-n- t-e- --------------------------- aap shikshak kyon bane the?
Proč jste si vzal / vzala taxi? आपने-टै-्---क---- -ी-है? आ--- ट----- क---- ल- ह-- आ-न- ट-क-स- क-य-ं ल- ह-? ------------------------ आपने टैक्सी क्यों ली है? 0
a-pane ---k--e --o--l-e-hai? a----- t------ k--- l-- h--- a-p-n- t-i-s-e k-o- l-e h-i- ---------------------------- aapane taiksee kyon lee hai?
Odkud jste přišel / přišla? आ--क--ँ--- आये? आ- क--- स- आ--- आ- क-ा- स- आ-े- --------------- आप कहाँ से आये? 0
a-- ka-a-- se-aay-? a-- k----- s- a---- a-p k-h-a- s- a-y-? ------------------- aap kahaan se aaye?
Kam jste šel / šla? आप---ाँ--य- --? आ- क--- ग-- थ-- आ- क-ा- ग-े थ-? --------------- आप कहाँ गये थे? 0
aap k--a-- -aye----? a-- k----- g--- t--- a-p k-h-a- g-y- t-e- -------------------- aap kahaan gaye the?
Kde jste byl / byla? आ- -हाँ थे? आ- क--- थ-- आ- क-ा- थ-? ----------- आप कहाँ थे? 0
aap ka--a--t--? a-- k----- t--- a-p k-h-a- t-e- --------------- aap kahaan the?
Komu jsi pomohl / pomohla? आपने कि---ी --द -ी --? आ--- क-- क- म-- क- ह-- आ-न- क-स क- म-द क- ह-? ---------------------- आपने किस की मदद की है? 0
aap-ne-----ke--mad-d -e--ha-? a----- k-- k-- m---- k-- h--- a-p-n- k-s k-e m-d-d k-e h-i- ----------------------------- aapane kis kee madad kee hai?
Komu jsi napsal / napsala? आ-ने --स को लिख- -ै? आ--- क-- क- ल--- ह-- आ-न- क-स क- ल-ख- ह-? -------------------- आपने किस को लिखा है? 0
a-pa-- --s ko l-kha-hai? a----- k-- k- l---- h--- a-p-n- k-s k- l-k-a h-i- ------------------------ aapane kis ko likha hai?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? आप-े -िस -ो-उत्त-----ा---? आ--- क-- क- उ---- द--- ह-- आ-न- क-स क- उ-्-र द-य- ह-? -------------------------- आपने किस को उत्तर दिया है? 0
a---ne k-- ko-u-ta---iy- hai? a----- k-- k- u---- d--- h--- a-p-n- k-s k- u-t-r d-y- h-i- ----------------------------- aapane kis ko uttar diya hai?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…