Konverzační příručka

cs Nakupování   »   hi खरीदारी

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

५४ [चौवन]

54 [chauvan]

खरीदारी

[khareedaaree]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hindština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. म-- एक उपहार----दना च-हता / --------ँ म-- एक उपह-र खर-दन- च-हत- / च-हत- ह-- म-ं ए- उ-ह-र ख-ी-न- च-ह-ा / च-ह-ी ह-ँ ------------------------------------- मैं एक उपहार खरीदना चाहता / चाहती हूँ 0
m-in ----p--a-r--h------n- --a------- --a-hate- -o-n main ek upahaar khareedana chaahata / chaahatee hoon m-i- e- u-a-a-r k-a-e-d-n- c-a-h-t- / c-a-h-t-e h-o- ---------------------------------------------------- main ek upahaar khareedana chaahata / chaahatee hoon
Ale ne moc drahý. ल-किन ज़्-ादा ---ती-न--ं ल-क-न ज़-य-द- क-मत- नह-- ल-क-न ज़-य-द- क-म-ी न-ी- ----------------------- लेकिन ज़्यादा कीमती नहीं 0
l-kin z-a----ke-m-t---n--in lekin zyaada keematee nahin l-k-n z-a-d- k-e-a-e- n-h-n --------------------------- lekin zyaada keematee nahin
Možná nějakou kabelku? शाय- ए--ह--डबैग? श-यद एक ह--डब-ग? श-य- ए- ह-ं-ब-ग- ---------------- शायद एक हैंडबैग? 0
sh-ay-------ain--bai-? shaayad ek haindabaig? s-a-y-d e- h-i-d-b-i-? ---------------------- shaayad ek haindabaig?
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? आप-- क---सा--ं---ा-ि-? आपक- क-न स- र-ग च-ह-ए? आ-क- क-न स- र-ग च-ह-ए- ---------------------- आपको कौन सा रंग चाहिए? 0
aa--ko ---n-sa------c-aa-ie? aapako kaun sa rang chaahie? a-p-k- k-u- s- r-n- c-a-h-e- ---------------------------- aapako kaun sa rang chaahie?
Černou, hnědou nebo bílou? काल-- -----या स-े-? क-ल-, भ-र- य- सफ़-द? क-ल-, भ-र- य- स-े-? ------------------- काला, भूरा या सफ़ेद? 0
ka---- --o--a ya s-f-d? kaala, bhoora ya safed? k-a-a- b-o-r- y- s-f-d- ----------------------- kaala, bhoora ya safed?
Větší nebo menší? छोट- य---ड़ा? छ-ट- य- बड़-? छ-ट- य- ब-ा- ------------ छोटा या बड़ा? 0
c-h--- y--ba--? chhota ya bada? c-h-t- y- b-d-? --------------- chhota ya bada?
Můžu si prohlédnout tuto? क्-ा -ै---स- -े- -क-ा-- स--- ह-ँ? क-य- म-- इस- द-ख सकत- / सकत- ह--? क-य- म-ं इ-े द-ख स-त- / स-त- ह-ँ- --------------------------------- क्या मैं इसे देख सकता / सकती हूँ? 0
kya-main-i---d-kh --ka-a ----ka-ee ---n? kya main ise dekh sakata / sakatee hoon? k-a m-i- i-e d-k- s-k-t- / s-k-t-e h-o-? ---------------------------------------- kya main ise dekh sakata / sakatee hoon?
Je z kůže? क--ा -ह--मड़- से---ा -ै? क-य- यह चमड़- स- बन- ह-? क-य- य- च-ड़- स- ब-ा ह-? ----------------------- क्या यह चमड़े से बना है? 0
kya -a-----ma-e -e-b--a-h-i? kya yah chamade se bana hai? k-a y-h c-a-a-e s- b-n- h-i- ---------------------------- kya yah chamade se bana hai?
Nebo z koženky? य- यह----- ---्र-म----त- -- -न--ह-? य- यह क-स- क-त-र-म वस-त- स- बन- ह-? य- य- क-स- क-त-र-म व-्-ु स- ब-ा ह-? ----------------------------------- या यह किसी कृत्रिम वस्तु से बना है? 0
ya -a- -is---kr--im-----u------na hai? ya yah kisee krtrim vastu se bana hai? y- y-h k-s-e k-t-i- v-s-u s- b-n- h-i- -------------------------------------- ya yah kisee krtrim vastu se bana hai?
Samozřejmě z kůže. ब-------------से---- है ब-ल-क-ल, चमड़- स- बन- ह- ब-ल-क-ल- च-ड़- स- ब-ा ह- ----------------------- बिल्कुल, चमड़े से बना है 0
b-l--l,--h-m-d- se--------i bilkul, chamade se bana hai b-l-u-, c-a-a-e s- b-n- h-i --------------------------- bilkul, chamade se bana hai
Je obzvlášť kvalitní. य--काफ़ी-ब---य--है य- क-फ़- बढ--य- ह- य- क-फ़- ब-़-य- ह- ----------------- ये काफ़ी बढ़िया है 0
ye -aa-e---a-hi-- hai ye kaafee badhiya hai y- k-a-e- b-d-i-a h-i --------------------- ye kaafee badhiya hai
A ta taška je skutečně velmi levná. औ- ---है-डब-- सच--- --ु--स---- -ै और यह ह--डब-ग सचम-च बह-त सस-त- ह- औ- य- ह-ं-ब-ग स-म-च ब-ु- स-्-ा ह- --------------------------------- और यह हैंडबैग सचमुच बहुत सस्ता है 0
a-r --h ha--da-a-- --ch-mu------u--s-s-- h-i aur yah haindabaig sachamuch bahut sasta hai a-r y-h h-i-d-b-i- s-c-a-u-h b-h-t s-s-a h-i -------------------------------------------- aur yah haindabaig sachamuch bahut sasta hai
Tato se mi líbí. य- म-झ- --ं--है य- म-झ- पस-द ह- य- म-झ- प-ं- ह- --------------- ये मुझे पसंद है 0
ye ---he ----n- hai ye mujhe pasand hai y- m-j-e p-s-n- h-i ------------------- ye mujhe pasand hai
Vezmu si tuto. म----से-ख--द-ल---ा /-ल---ी म-- इस- खर-द ल--ग- / ल--ग- म-ं इ-े ख-ी- ल-ँ-ा / ल-ँ-ी -------------------------- मैं इसे खरीद लूँगा / लूँगी 0
m-i- i-- khar-ed-----ga-/--oongee main ise khareed loonga / loongee m-i- i-e k-a-e-d l-o-g- / l-o-g-e --------------------------------- main ise khareed loonga / loongee
Mohu ji případně vyměnit? क्-ा -----से-ब-ल-ा सक-ा /----ी -ू-? क-य- म-- इस- बदलव- सकत- / सकत- ह--? क-य- म-ं इ-े ब-ल-ा स-त- / स-त- ह-ँ- ----------------------------------- क्या मैं इसे बदलवा सकता / सकती हूँ? 0
k-- -ain-i-e b-d-lava sakata - ---atee h---? kya main ise badalava sakata / sakatee hoon? k-a m-i- i-e b-d-l-v- s-k-t- / s-k-t-e h-o-? -------------------------------------------- kya main ise badalava sakata / sakatee hoon?
Samozřejmě. ज़र-र ज-र-र ज-र-र ----- ज़रूर 0
za--or zaroor z-r-o- ------ zaroor
Zabalíme ji jako dárek. हम इस---प-ा-----ा बॉ-ध----गे हम इस- उपह-र ज-स- ब--ध द--ग- ह- इ-े उ-ह-र ज-स- ब-ं- द-ं-े ---------------------------- हम इसे उपहार जैसा बॉंध देंगे 0
ha- i-e u-aha-r-ja--------- d-n-e ham ise upahaar jaisa bondh denge h-m i-e u-a-a-r j-i-a b-n-h d-n-e --------------------------------- ham ise upahaar jaisa bondh denge
Támhle je pokladna. भ------का-ं-र व----है भ-गत-न क-उ-टर वह-- ह- भ-ग-ा- क-उ-ट- व-ा- ह- --------------------- भुगतान काउंटर वहाँ है 0
bh-gat--- -aunt-- -a---- --i bhugataan kauntar vahaan hai b-u-a-a-n k-u-t-r v-h-a- h-i ---------------------------- bhugataan kauntar vahaan hai

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…