Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   sk Otázky – minulý čas 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [osemdesiatšesť]

Otázky – minulý čas 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovenština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Kto-- kr--a-u si--o---? K---- k------ s- n----- K-o-ú k-a-a-u s- n-s-l- ----------------------- Ktorú kravatu si nosil? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? Kt--é----- -- -úp-l? K---- a--- s- k----- K-o-é a-t- s- k-p-l- -------------------- Ktoré auto si kúpil? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? K-o-é nov--y-s---- predp-ati-? K---- n----- s- s- p---------- K-o-é n-v-n- s- s- p-e-p-a-i-? ------------------------------ Ktoré noviny si si predplatil? 0
Koho jste viděl / viděla? K-h- ste--id---? K--- s-- v------ K-h- s-e v-d-l-? ---------------- Koho ste videli? 0
Koho jste potkal / potkala? Koh--s---s-----i? K--- s-- s------- K-h- s-e s-r-t-i- ----------------- Koho ste stretli? 0
Koho jste poznal / poznala? K--o--te s--z-al-? K--- s-- s-------- K-h- s-e s-o-n-l-? ------------------ Koho ste spoznali? 0
Kdy jste vstával / vstávala? Kedy s-e-v-----? K--- s-- v------ K-d- s-e v-t-l-? ---------------- Kedy ste vstali? 0
Kdy jste začal / začala? K-dy ste za----? K--- s-- z------ K-d- s-e z-č-l-? ---------------- Kedy ste začali? 0
Kdy jste skončil / skončila? Ke-y-----pr--tal-? K--- s-- p-------- K-d- s-e p-e-t-l-? ------------------ Kedy ste prestali? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Pr-čo -t--s- zobu--li? P---- s-- s- z-------- P-e-o s-e s- z-b-d-l-? ---------------------- Prečo ste sa zobudili? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? P---o ste sa-st--i--č--e--m? P---- s-- s- s---- u-------- P-e-o s-e s- s-a-i u-i-e-o-? ---------------------------- Prečo ste sa stali učiteľom? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? P-e-- st- -šl--ta---om? P---- s-- i--- t------- P-e-o s-e i-l- t-x-k-m- ----------------------- Prečo ste išli taxíkom? 0
Odkud jste přišel / přišla? O--ia- ste pr---i? O----- s-- p------ O-k-a- s-e p-i-l-? ------------------ Odkiaľ ste prišli? 0
Kam jste šel / šla? Kam s-e--šli? K-- s-- i---- K-m s-e i-l-? ------------- Kam ste išli? 0
Kde jste byl / byla? K-- ----bol-? K-- s-- b---- K-e s-e b-l-? ------------- Kde ste boli? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? K-m--s---om---l? K--- s- p------- K-m- s- p-m-h-l- ---------------- Komu si pomohol? 0
Komu jsi napsal / napsala? Ko-- ---p----? K--- s- p----- K-m- s- p-s-l- -------------- Komu si písal? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? K--u-s--od-o--d--? K--- s- o--------- K-m- s- o-p-v-d-l- ------------------ Komu si odpovedal? 0

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…