Konverzační příručka

cs žádat o něco   »   sk o niečo poprosiť

74 [sedmdesát čtyři]

žádat o něco

žádat o něco

74 [sedemdesiatštyri]

o niečo poprosiť

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovenština Poslouchat Více
Můžete mi ostříhat vlasy? Môž-t- -- o-tr------la-y? M----- m- o------- v----- M-ž-t- m- o-t-i-a- v-a-y- ------------------------- Môžete mi ostrihať vlasy? 0
Ne moc nakrátko, prosím. Nie--ríli- n- kr--ko, -ros--. N-- p----- n- k------ p------ N-e p-í-i- n- k-á-k-, p-o-í-. ----------------------------- Nie príliš na krátko, prosím. 0
O něco kratší, prosím. T-ochu k--tšie- --o--m. T----- k------- p------ T-o-h- k-a-š-e- p-o-í-. ----------------------- Trochu kratšie, prosím. 0
Můžete mi vyvolat fotky? Môžet-----o--- -otky? M----- v------ f----- M-ž-t- v-v-l-ť f-t-y- --------------------- Môžete vyvolať fotky? 0
Fotky jsou na cédéčku. F-tk---- n---D. F---- s- n- C-- F-t-y s- n- C-. --------------- Fotky sú na CD. 0
Fotky jsou ve foťáku. F--k---- -o fo-oap-rá-e. F---- s- v- f----------- F-t-y s- v- f-t-a-a-á-e- ------------------------ Fotky sú vo fotoaparáte. 0
Můžete opravit ty hodinky? M--ete --rav-ť-ti---od--y? M----- o------ t-- h------ M-ž-t- o-r-v-ť t-e h-d-n-? -------------------------- Môžete opraviť tie hodiny? 0
Sklíčko je rozbité. Sk-- j--rozb---. S--- j- r------- S-l- j- r-z-i-é- ---------------- Sklo je rozbité. 0
Baterie je prázdná. B-téria--e-p-á----. B------ j- p------- B-t-r-a j- p-á-d-a- ------------------- Batéria je prázdna. 0
Můžete vyžehlit tu košili? Môže-e-------i---ú--oše-u? M----- v------- t- k------ M-ž-t- v-ž-h-i- t- k-š-ľ-? -------------------------- Môžete vyžehliť tú košeľu? 0
Můžete vyčistit ty kalhoty? M-------yč----ť-t-----h-v--e? M----- v------- t-- n-------- M-ž-t- v-č-s-i- t-e n-h-v-c-? ----------------------------- Môžete vyčistiť tie nohavice? 0
Můžete opravit ty boty? Môžet---pr---ť tie-top-n-y? M----- o------ t-- t------- M-ž-t- o-r-v-ť t-e t-p-n-y- --------------------------- Môžete opraviť tie topánky? 0
Můžete mi připálit? M-že----- --- -h-ň? M----- m- d-- o---- M-ž-t- m- d-ť o-e-? ------------------- Môžete mi dať oheň? 0
Máte zápalky nebo zapalovač? Mát- -ápalk---l-----a---o---? M--- z------ a---- z--------- M-t- z-p-l-y a-e-o z-p-ľ-v-č- ----------------------------- Máte zápalky alebo zapaľovač? 0
Můžete mi přinést popelník? M----popo-ník? M--- p-------- M-t- p-p-l-í-? -------------- Máte popolník? 0
Kouříte doutníky? Fajčít- --g--y? F------ c------ F-j-í-e c-g-r-? --------------- Fajčíte cigary? 0
Kouříte cigarety? Fa-čít--c------y? F------ c-------- F-j-í-e c-g-r-t-? ----------------- Fajčíte cigarety? 0
Kouříte dýmku? Faj-í-e--ajku? F------ f----- F-j-í-e f-j-u- -------------- Fajčíte fajku? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učení a čtení

Učení a čtení patří k sobě. To platí samozřejmě dvojnásob při učení cizích jazyků. Kdo se chce naučit nový jazyk, musí přečíst mnoho textů. Když čteme literaturu v cizím jazyce, zpracováváme celé věty. Náš mozek se tak učí slovní zásobu a gramatiku v kontextu. To mu pomáhá ukládat nové informace. Naše paměť si hůře pamatuje samostatná slova. Při čtení se také učíme, jaký význam mohou slova mít. A vyvineme si tak cit pro nový jazyk. Cizojazyčná literatura nesmí být samozřejmě příliš obtížná. Moderní povídky nebo detektivky bývají často záživné. Denní tisk má tu výhodu, že je vždy aktuální. Knihy pro děti nebo komiksy jsou také vhodné pro učení. Obrázky pomáhají lépe pochopit nová slova. Nehledě na to, jakou literaturu zvolíte -- měla by být záživná! To znamená, že by měla mít živý děj, aby byl jazyk dostatečně různorodý. Pokud nic takového nenajdete, lze použít i speciální učebnice. Existuje mnoho knih s jednoduchými texty pro začátečníky. Při čtení je vždy důležité používat slovník. Jakmile některému slovu nerozumíte, měli byste si jej najít. Náš mozek se při čtení aktivuje a učí se nové věci rychleji. Vytvořte si soubor pro všechna slova, kterým nerozumíte. Tato slova si potom můžete často prohlížet. Také je dobré si neznámá slova v textu zvýrazňovat. Příště je tak okamžitě poznáte. Kdo čte často v cizím jazyce, dělá větší pokroky. Náš mozek se totiž rychle naučí cizí řeč napodobovat. Může se stát, že jednou budete v cizím jazyce i myslet…