Konverzační příručka

cs zdůvodnění 1   »   sk niečo zdôvodniť 1

75 [sedmdesát pět]

zdůvodnění 1

zdůvodnění 1

75 [sedemdesiatpäť]

niečo zdôvodniť 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovenština Poslouchat Více
Proč nepřijdete? P-e-- -e-r---te? P---- n--------- P-e-o n-p-í-e-e- ---------------- Prečo neprídete? 0
Je špatné počasí. P--asie-j- -a-é---é. P------ j- t--- z--- P-č-s-e j- t-k- z-é- -------------------- Počasie je také zlé. 0
Nepřijdu, protože je špatné počasí. N-p-------pre---e p-čas-- j- t--é z--. N-------- p------ p------ j- t--- z--- N-p-í-e-, p-e-o-e p-č-s-e j- t-k- z-é- -------------------------------------- Neprídem, pretože počasie je také zlé. 0
Proč nepřijde? Pr--o n-p--de? P---- n------- P-e-o n-p-í-e- -------------- Prečo nepríde? 0
Není pozván. N-- je --zvaný. N-- j- p------- N-e j- p-z-a-ý- --------------- Nie je pozvaný. 0
Nepřijde, protože není pozván. Neprí--,--re--ž- ni-----p-zv-n-. N------- p------ n-- j- p------- N-p-í-e- p-e-o-e n-e j- p-z-a-ý- -------------------------------- Nepríde, pretože nie je pozvaný. 0
Proč nepřijdeš? P-e---ne-ríde-? P---- n-------- P-e-o n-p-í-e-? --------------- Prečo neprídeš? 0
Nemám čas. N--ám --s. N---- č--- N-m-m č-s- ---------- Nemám čas. 0
Nepřijdu, protože nemám čas. Ne--íd-m, p-et-že ne-ám -a-. N-------- p------ n---- č--- N-p-í-e-, p-e-o-e n-m-m č-s- ---------------------------- Neprídem, pretože nemám čas. 0
Proč nezůstaneš? P-e-o---------e-? P---- n---------- P-e-o n-z-s-a-e-? ----------------- Prečo nezostaneš? 0
Musím ještě pracovat. Mus-- -št- -r-c---ť. M---- e--- p-------- M-s-m e-t- p-a-o-a-. -------------------- Musím ešte pracovať. 0
Nezůstanu, protože musím ještě pracovat. Nezost---m,-p-------m--ím--šte pra-o-ať. N---------- p------ m---- e--- p-------- N-z-s-a-e-, p-e-o-e m-s-m e-t- p-a-o-a-. ---------------------------------------- Nezostanem, pretože musím ešte pracovať. 0
Proč už odcházíte? Prečo-už--de--? P---- u- i----- P-e-o u- i-e-e- --------------- Prečo už idete? 0
Jsem unavený. S-- ----en-. S-- u------- S-m u-a-e-ý- ------------ Som unavený. 0
Jdu pryč, protože jsem unavený. Id-m,-p-etož----m -na-e--. I---- p------ s-- u------- I-e-, p-e-o-e s-m u-a-e-ý- -------------------------- Idem, pretože som unavený. 0
Proč už odjíždíte? P-e-o -ž -e-tujete? P---- u- c--------- P-e-o u- c-s-u-e-e- ------------------- Prečo už cestujete? 0
Je už pozdě. Je--ž-n-s----. J- u- n------- J- u- n-s-o-o- -------------- Je už neskoro. 0
Odjíždím, protože už je pozdě. Ces-uj----preto-- j--u- ne--or-. C-------- p------ j- u- n------- C-s-u-e-, p-e-o-e j- u- n-s-o-o- -------------------------------- Cestujem, pretože je už neskoro. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?

Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek. Učením se naše myšlení mění. Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími. Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky. Při učení se procvičuje paměť. Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje. Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji. Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit. Díky tomu řeší problémy rychleji. Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější. I to, jak se rozhodují, závisí na jazyku. Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí. V rámci studie testovali psychologové několik lidí. Všichni mluvili dvěma jazyky. Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem. Tito lidé měli odpovědět na otázku. Týkala se řešení určitého problému. Přitom měli na výběr dvě možnosti. Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá. Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích. A odpověď se změnila, když se změnil jazyk! Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko. V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost. Po skončení tohoto testu si měli také vsadit. I zde byl zřejmý rozdíl. Když používali cizí jazyk, byli racionálnější. Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme. Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.