Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   sk Vo vlaku

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

34 [tridsaťštyri]

Vo vlaku

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovenština Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? Je--o -l----o-B-----a? J- t- v--- d- B------- J- t- v-a- d- B-r-í-a- ---------------------- Je to vlak do Berlína? 0
V kolik hodin ten vlak odjíždí? K-d- od-h---a v---? K--- o------- v---- K-d- o-c-á-z- v-a-? ------------------- Kedy odchádza vlak? 0
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? K----prí---vl-k--- B-rl---? K--- p---- v--- d- B------- K-d- p-í-e v-a- d- B-r-í-a- --------------------------- Kedy príde vlak do Berlína? 0
S dovolením, mohu projít? P-ep-čte,-mô--m ---jsť? P-------- m---- p------ P-e-á-t-, m-ž-m p-e-s-? ----------------------- Prepáčte, môžem prejsť? 0
Myslím, že toto je mé místo. My-l-m -i, -- t- j---oje-----t-. M----- s-- ž- t- j- m--- m------ M-s-í- s-, ž- t- j- m-j- m-e-t-. -------------------------------- Myslím si, že to je moje miesto. 0
Myslím, že sedíte na mém místě. My--í-- že -e-íte -a -o-o- m--st-. M------ ž- s----- n- m---- m------ M-s-í-, ž- s-d-t- n- m-j-m m-e-t-. ---------------------------------- Myslím, že sedíte na mojom mieste. 0
Kde je spací vůz? Kde -- -ôž--vý ----ň? K-- j- l------ v----- K-e j- l-ž-o-ý v-z-ň- --------------------- Kde je lôžkový vozeň? 0
Spací vůz je na konci vlaku. Lô-k-vý--oz----- -- ----i v-a-u. L------ v---- j- n- k---- v----- L-ž-o-ý v-z-ň j- n- k-n-i v-a-u- -------------------------------- Lôžkový vozeň je na konci vlaku. 0
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. A--d--------á-enský----e-- ---a---č-a---. A k-- j- j--------- v----- – N- z-------- A k-e j- j-d-l-n-k- v-z-ň- – N- z-č-a-k-. ----------------------------------------- A kde je jedálenský vozeň? – Na začiatku. 0
Mohu spát dole? M--em-spa---ol-? M---- s--- d---- M-ž-m s-a- d-l-? ---------------- Môžem spať dole? 0
Mohl bych spát uprostřed? M--e--s--ť v-s-red-? M---- s--- v s------ M-ž-m s-a- v s-r-d-? -------------------- Môžem spať v strede? 0
Mohl bych spát nahoře? Môž-- sp-ť hor-? M---- s--- h---- M-ž-m s-a- h-r-? ---------------- Môžem spať hore? 0
Kdy budeme na hranici? Ke---bud-m- -a--r--ici? K--- b----- n- h------- K-d- b-d-m- n- h-a-i-i- ----------------------- Kedy budeme na hranici? 0
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? A-- -----tr-á--e-ta--o Berl-na? A-- d--- t--- c---- d- B------- A-o d-h- t-v- c-s-a d- B-r-í-a- ------------------------------- Ako dlho trvá cesta do Berlína? 0
Má ten vlak zpoždění? M- vlak-m--kanie? M- v--- m-------- M- v-a- m-š-a-i-? ----------------- Má vlak meškanie? 0
Máte něco na čtení? M-----ieč---- č-----e? M--- n---- n- č------- M-t- n-e-o n- č-t-n-e- ---------------------- Máte niečo na čítanie? 0
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? Môž-m-tu -os--- n-----na -e-eni--a--iti-? M---- t- d----- n---- n- j------ a p----- M-ž-m t- d-s-a- n-e-o n- j-d-n-e a p-t-e- ----------------------------------------- Môžem tu dostať niečo na jedenie a pitie? 0
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? Z-b---li b- ste -a ---.--? Z------- b- s-- m- o 7---- Z-b-d-l- b- s-e m- o 7-0-? -------------------------- Zobudili by ste ma o 7.00? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!