Konverzační příručka

cs V přírodě   »   sk V prírode

26 [dvacet šest]

V přírodě

V přírodě

26 [dvadsaťšesť]

V prírode

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovenština Poslouchat Více
Vidíš tu věž? V--íš---mt- -e--? V---- t---- v---- V-d-š t-m-ú v-ž-? ----------------- Vidíš tamtú vežu? 0
Vidíš tu horu? V-----ta-ten ----? V---- t----- v---- V-d-š t-m-e- v-c-? ------------------ Vidíš tamten vrch? 0
Vidíš tu vesnici? V-dí-----t- de--nu? V---- t---- d------ V-d-š t-m-ú d-d-n-? ------------------- Vidíš tamtú dedinu? 0
Vidíš tu řeku? Vid-š -a----ri--u? V---- t---- r----- V-d-š t-m-ú r-e-u- ------------------ Vidíš tamtú rieku? 0
Vidíš ten most? Vidí---a---n--o--? V---- t----- m---- V-d-š t-m-e- m-s-? ------------------ Vidíš tamten most? 0
Vidíš to jezero? V-díš ---to ja--ro? V---- t---- j------ V-d-š t-m-o j-z-r-? ------------------- Vidíš tamto jazero? 0
Tamten pták se mi líbí. T-mt-- vtá- sa -i-p--i. T----- v--- s- m- p---- T-m-e- v-á- s- m- p-č-. ----------------------- Tamten vták sa mi páči. 0
Tamten strom se mi líbí. T-mt-- st-----a-m--pá--. T----- s---- s- m- p---- T-m-e- s-r-m s- m- p-č-. ------------------------ Tamten strom sa mi páči. 0
Tamten kámen se mi líbí. T-m-en-kam-ň ---m---áč-. T----- k---- s- m- p---- T-m-e- k-m-ň s- m- p-č-. ------------------------ Tamten kameň sa mi páči. 0
Tamten park se mi líbí. Ta-t----ark s--m--p---. T----- p--- s- m- p---- T-m-e- p-r- s- m- p-č-. ----------------------- Tamten park sa mi páči. 0
Ta zahrada se mi líbí. T-m-- z----da s---- -áč-. T---- z------ s- m- p---- T-m-á z-h-a-a s- m- p-č-. ------------------------- Tamtá záhrada sa mi páči. 0
Tato květina se mi líbí. T-m-en k-e- -- -i---č-. T----- k--- s- m- p---- T-m-e- k-e- s- m- p-č-. ----------------------- Tamten kvet sa mi páči. 0
Líbí se mi to. Pá-- -a----to. P--- s- m- t-- P-č- s- m- t-. -------------- Páči sa mi to. 0
Připadá mi to zajímavé. J---- -aují---é. J- t- z--------- J- t- z-u-í-a-é- ---------------- Je to zaujímavé. 0
To je nádherné. J- -- n-d-ern-. J- t- n-------- J- t- n-d-e-n-. --------------- Je to nádherné. 0
To je ošklivé. Je ------r---. J- t- š------- J- t- š-a-e-é- -------------- Je to škaredé. 0
Připadá mi to nudné. Je--o nu-n-. J- t- n----- J- t- n-d-é- ------------ Je to nudné. 0
To je strašné. Je-to h-----. J- t- h------ J- t- h-o-n-. ------------- Je to hrozné. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyky a přísloví

V každém jazyce existují přísloví. Přísloví jsou tudíž důležitou součástí národní identity. Na příslovích lze vidět hodnoty a normy každé země. Jejich forma je všeobecně známá a pevná, tedy neměnná. Přísloví jsou vždy krátká a výstižná. Často je v nich použita metafora. Hodně přísloví má také poetickou stavbu. Většina přísloví nám radí nebo ukazuje pravidla chování. Některá přísloví jsou však i výrazně kritická. Také často používají stereotypy. Jsou také údajně velmi typické pro určitou zemi nebo národ. Přísloví mají velmi dlouhou tradici. Již Aristoteles je oslavoval jako krátká, filozofická dílka. V rétorice a literatuře jsou důležitým stylistickým prostředkem. Jejich zvláštností je, že jsou stále aktuální. V lingvistice mají svou vlastní disciplínu. Mnohá přísloví existují ve více jazycích. Lexikálně tedy mohou být shodná. Lidé hovořící různými jazyky potom používají stejná slova. Bellende Hunde beißen nicht, Perro que ladra no muerde. (DE-ES) Jiná přísloví jsou shodná sémanticky. To znamená, že stejný obsah se vyjádří jinými slovy. Appeler un chat un chat, Dire pane al pane e vino al vino. (FR-IT) Přísloví nám také pomáhají porozumět jiným národům a jiné kultuře. Nejzajímavější jsou přísloví, která jsou na celém světě. Týkají se „velkých“ témat lidského života. Tato přísloví tak vyjadřují univerzální zkušenosti. Ukazují, že jsme všichni stejní bez ohledu na to, jakým jazykem hovoříme!