Konverzační příručka

cs Nakupování   »   sk Nakupovanie

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [päťdesiatštyri]

Nakupovanie

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovenština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. C-c-l by--om k-p-- ---ček. C---- b- s-- k---- d------ C-c-l b- s-m k-p-ť d-r-e-. -------------------------- Chcel by som kúpiť darček. 0
Ale ne moc drahý. Al--n-- -rí--š-drah-. A-- n-- p----- d----- A-e n-č p-í-i- d-a-é- --------------------- Ale nič príliš drahé. 0
Možná nějakou kabelku? M-žn- --b--ku? M---- k------- M-ž-o k-b-l-u- -------------- Možno kabelku? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? Ak--farbu by--te---c-l-? A-- f---- b- s-- c------ A-ú f-r-u b- s-e c-c-l-? ------------------------ Akú farbu by ste chceli? 0
Černou, hnědou nebo bílou? Či-rn-,---e--, a---o-bi-l-? Č------ h----- a---- b----- Č-e-n-, h-e-ú- a-e-o b-e-u- --------------------------- Čiernu, hnedú, alebo bielu? 0
Větší nebo menší? Veľ-ú a--b----l-? V---- a---- m---- V-ľ-ú a-e-o m-l-? ----------------- Veľkú alebo malú? 0
Můžu si prohlédnout tuto? M--em -a p-z-i-- n--tú-o? M---- s- p------ n- t---- M-ž-m s- p-z-i-ť n- t-t-? ------------------------- Môžem sa pozrieť na túto? 0
Je z kůže? J--- ko-e? J- z k---- J- z k-ž-? ---------- Je z kože? 0
Nebo z koženky? A---o je-z-ume--j h-o--? A---- j- z u----- h----- A-e-o j- z u-e-e- h-o-y- ------------------------ Alebo je z umelej hmoty? 0
Samozřejmě z kůže. Samozrej---z--o-e. S--------- z k---- S-m-z-e-m- z k-ž-. ------------------ Samozrejme z kože. 0
Je obzvlášť kvalitní. T--j- -b--lá-ť -o--á kv--ita. T- j- o------- d---- k------- T- j- o-z-l-š- d-b-á k-a-i-a- ----------------------------- To je obzvlášť dobrá kvalita. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. K-be-k--j- -k-----e c-novo---ho-ná. K------ j- s------- c----- v------- K-b-l-a j- s-u-o-n- c-n-v- v-h-d-á- ----------------------------------- Kabelka je skutočne cenovo výhodná. 0
Tato se mi líbí. To -a -i p---. T- s- m- p---- T- s- m- p-č-. -------------- To sa mi páči. 0
Vezmu si tuto. Ve---m --. V----- j-- V-z-e- j-. ---------- Vezmem ju. 0
Mohu ji případně vyměnit? M--em ju -ven---l---vyme-iť? M---- j- e--------- v------- M-ž-m j- e-e-t-á-n- v-m-n-ť- ---------------------------- Môžem ju eventuálne vymeniť? 0
Samozřejmě. S--ozr-j--. S---------- S-m-z-e-m-. ----------- Samozrejme. 0
Zabalíme ji jako dárek. Za-----e-----------če-. Z------- j- a-- d------ Z-b-l-m- j- a-o d-r-e-. ----------------------- Zabalíme ju ako darček. 0
Támhle je pokladna. Tam-- ----o-lad--. T---- j- p-------- T-m-o j- p-k-a-ň-. ------------------ Tamto je pokladňa. 0

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…