Konverzační příručka

cs zdůvodnění 1   »   it giustificare qualcosa 1

75 [sedmdesát pět]

zdůvodnění 1

zdůvodnění 1

75 [settantacinque]

giustificare qualcosa 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština italština Poslouchat Více
Proč nepřijdete? Pe-ch- ------ene? P----- n-- v----- P-r-h- n-n v-e-e- ----------------- Perché non viene? 0
Je špatné počasí. I---e--o-è cos- b---t-. I- t---- è c--- b------ I- t-m-o è c-s- b-u-t-. ----------------------- Il tempo è così brutto. 0
Nepřijdu, protože je špatné počasí. Non -e-------c------te-p- - -osì-br--t-. N-- v---- p----- i- t---- è c--- b------ N-n v-n-o p-r-h- i- t-m-o è c-s- b-u-t-. ---------------------------------------- Non vengo perché il tempo è così brutto. 0
Proč nepřijde? P-r--é -o- v---e? P----- n-- v----- P-r-h- n-n v-e-e- ----------------- Perché non viene? 0
Není pozván. No--- ---it--o. N-- è i-------- N-n è i-v-t-t-. --------------- Non è invitato. 0
Nepřijde, protože není pozván. N------ne-p-r-h--non----n-i-a--. N-- v---- p----- n-- è i-------- N-n v-e-e p-r-h- n-n è i-v-t-t-. -------------------------------- Non viene perché non è invitato. 0
Proč nepřijdeš? P-rché---n--i-n-? P----- n-- v----- P-r-h- n-n v-e-i- ----------------- Perché non vieni? 0
Nemám čas. N-n--- -e---. N-- h- t----- N-n h- t-m-o- ------------- Non ho tempo. 0
Nepřijdu, protože nemám čas. N-- ve-g---er--é--o--h- t-m-o. N-- v---- p----- n-- h- t----- N-n v-n-o p-r-h- n-n h- t-m-o- ------------------------------ Non vengo perché non ho tempo. 0
Proč nezůstaneš? Per--é--o- rest-? P----- n-- r----- P-r-h- n-n r-s-i- ----------------- Perché non resti? 0
Musím ještě pracovat. Devo a-cora --v---r-. D--- a----- l-------- D-v- a-c-r- l-v-r-r-. --------------------- Devo ancora lavorare. 0
Nezůstanu, protože musím ještě pracovat. Non------ -er--é d----l-vo---- a-c-r-. N-- r---- p----- d--- l------- a------ N-n r-s-o p-r-h- d-v- l-v-r-r- a-c-r-. -------------------------------------- Non resto perché devo lavorare ancora. 0
Proč už odcházíte? P---hé già-se--e-v-? P----- g-- s- n- v-- P-r-h- g-à s- n- v-? -------------------- Perché già se ne va? 0
Jsem unavený. S------a---. S--- s------ S-n- s-a-c-. ------------ Sono stanco. 0
Jdu pryč, protože jsem unavený. M- -- va-o---r-hé--o-o s--nco. M- n- v--- p----- s--- s------ M- n- v-d- p-r-h- s-n- s-a-c-. ------------------------------ Me ne vado perché sono stanco. 0
Proč už odjíždíte? P--c-é--arte-gi-? P----- p---- g--- P-r-h- p-r-e g-à- ----------------- Perché parte già? 0
Je už pozdě. È -i------i. È g-- t----- È g-à t-r-i- ------------ È già tardi. 0
Odjíždím, protože už je pozdě. Pa--- per-h- ---ià -a--i. P---- p----- è g-- t----- P-r-o p-r-h- è g-à t-r-i- ------------------------- Parto perché è già tardi. 0

Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?

Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek. Učením se naše myšlení mění. Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími. Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky. Při učení se procvičuje paměť. Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje. Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji. Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit. Díky tomu řeší problémy rychleji. Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější. I to, jak se rozhodují, závisí na jazyku. Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí. V rámci studie testovali psychologové několik lidí. Všichni mluvili dvěma jazyky. Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem. Tito lidé měli odpovědět na otázku. Týkala se řešení určitého problému. Přitom měli na výběr dvě možnosti. Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá. Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích. A odpověď se změnila, když se změnil jazyk! Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko. V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost. Po skončení tohoto testu si měli také vsadit. I zde byl zřejmý rozdíl. Když používali cizí jazyk, byli racionálnější. Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme. Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.