Konverzační příručka

cs zdůvodnění 1   »   bg аргументирам нещо 1

75 [sedmdesát pět]

zdůvodnění 1

zdůvodnění 1

75 [седемдесет и пет]

75 [sedemdeset i pet]

аргументирам нещо 1

[argumentiram neshcho 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Proč nepřijdete? З--- -я-- да-дойд-те? З--- н--- д- д------- З-щ- н-м- д- д-й-е-е- --------------------- Защо няма да дойдете? 0
Za---ho----m---a--oy--t-? Z------ n---- d- d------- Z-s-c-o n-a-a d- d-y-e-e- ------------------------- Zashcho nyama da doydete?
Je špatné počasí. Вре-е-о е л--о. В------ е л---- В-е-е-о е л-ш-. --------------- Времето е лошо. 0
Vre-eto--- l--h-. V------ y- l----- V-e-e-o y- l-s-o- ----------------- Vremeto ye losho.
Nepřijdu, protože je špatné počasí. А- ня---д--д--д---за---о-врем-то-- -о--. А- н--- д- д----- з----- в------ е л---- А- н-м- д- д-й-а- з-щ-т- в-е-е-о е л-ш-. ---------------------------------------- Аз няма да дойда, защото времето е лошо. 0
Az-nya-a--a---yda- z---choto ----et- y- --sh-. A- n---- d- d----- z-------- v------ y- l----- A- n-a-a d- d-y-a- z-s-c-o-o v-e-e-o y- l-s-o- ---------------------------------------------- Az nyama da doyda, zashchoto vremeto ye losho.
Proč nepřijde? З--------ня-а д- дойд-? З--- т-- н--- д- д----- З-щ- т-й н-м- д- д-й-е- ----------------------- Защо той няма да дойде? 0
Za-h--o --- n--ma-------de? Z------ t-- n---- d- d----- Z-s-c-o t-y n-a-a d- d-y-e- --------------------------- Zashcho toy nyama da doyde?
Není pozván. Той н-----ок---н. Т-- н- е п------- Т-й н- е п-к-н-н- ----------------- Той не е поканен. 0
Toy ----- ---a--n. T-- n- y- p------- T-y n- y- p-k-n-n- ------------------ Toy ne ye pokanen.
Nepřijde, protože není pozván. То- н----да -ойде- за-о-о -е е ---а--н. Т-- н--- д- д----- з----- н- е п------- Т-й н-м- д- д-й-е- з-щ-т- н- е п-к-н-н- --------------------------------------- Той няма да дойде, защото не е поканен. 0
T-y---ama--- d-y-e---a-hc-oto -e y- ------n. T-- n---- d- d----- z-------- n- y- p------- T-y n-a-a d- d-y-e- z-s-c-o-o n- y- p-k-n-n- -------------------------------------------- Toy nyama da doyde, zashchoto ne ye pokanen.
Proč nepřijdeš? За-о--я---да д-йде-? З--- н--- д- д------ З-щ- н-м- д- д-й-е-? -------------------- Защо няма да дойдеш? 0
Z-s-c-o n--m- d- doy----? Z------ n---- d- d------- Z-s-c-o n-a-a d- d-y-e-h- ------------------------- Zashcho nyama da doydesh?
Nemám čas. Аз -я-а- в-е--. А- н---- в----- А- н-м-м в-е-е- --------------- Аз нямам време. 0
Az-ny--a--v-eme. A- n----- v----- A- n-a-a- v-e-e- ---------------- Az nyamam vreme.
Nepřijdu, protože nemám čas. А- н--а--а-д---а,-за-от--няма--вр-м-. А- н--- д- д----- з----- н---- в----- А- н-м- д- д-й-а- з-щ-т- н-м-м в-е-е- ------------------------------------- Аз няма да дойда, защото нямам време. 0
A----ama-da-do-d-,-z---c-oto-n-am-m---eme. A- n---- d- d----- z-------- n----- v----- A- n-a-a d- d-y-a- z-s-c-o-o n-a-a- v-e-e- ------------------------------------------ Az nyama da doyda, zashchoto nyamam vreme.
Proč nezůstaneš? З--о--е -ст-не-? З--- н- о------- З-щ- н- о-т-н-ш- ---------------- Защо не останеш? 0
Z----h-----o----e--? Z------ n- o-------- Z-s-c-o n- o-t-n-s-? -------------------- Zashcho ne ostanesh?
Musím ještě pracovat. А--тряб-а -а-р-б-т- -ще. А- т----- д- р----- о--- А- т-я-в- д- р-б-т- о-е- ------------------------ Аз трябва да работя още. 0
Az -ryabva da ra---y--os--h-. A- t------ d- r------ o------ A- t-y-b-a d- r-b-t-a o-h-h-. ----------------------------- Az tryabva da rabotya oshche.
Nezůstanu, protože musím ještě pracovat. А- н-ма----ос-а-а- ---ото тря-в- -а-р-б-т- о-е. А- н--- д- о------ з----- т----- д- р----- о--- А- н-м- д- о-т-н-, з-щ-т- т-я-в- д- р-б-т- о-е- ----------------------------------------------- Аз няма да остана, защото трябва да работя още. 0
A------- -- ---a-a---as-ch-to ---abva-d----bo-y---s----. A- n---- d- o------ z-------- t------ d- r------ o------ A- n-a-a d- o-t-n-, z-s-c-o-o t-y-b-a d- r-b-t-a o-h-h-. -------------------------------------------------------- Az nyama da ostana, zashchoto tryabva da rabotya oshche.
Proč už odcházíte? Защо--и тр-----е---че? З--- с- т------- в---- З-щ- с- т-ъ-в-т- в-ч-? ---------------------- Защо си тръгвате вече? 0
Z-sh--o si t----at- --ch-? Z------ s- t------- v----- Z-s-c-o s- t-y-v-t- v-c-e- -------------------------- Zashcho si trygvate veche?
Jsem unavený. Аз --- ------ / -мо---а. А- с-- у----- / у------- А- с-м у-о-е- / у-о-е-а- ------------------------ Аз съм уморен / уморена. 0
Az -ym u-or-n---u--r---. A- s-- u----- / u------- A- s-m u-o-e- / u-o-e-a- ------------------------ Az sym umoren / umorena.
Jdu pryč, protože jsem unavený. Аз с- тр--ва-- -ащо-о--ъ- --оре----умо-ена. А- с- т------- з----- с-- у----- / у------- А- с- т-ъ-в-м- з-щ-т- с-м у-о-е- / у-о-е-а- ------------------------------------------- Аз си тръгвам, защото съм уморен / уморена. 0
Az--i--ry------z--hch-t- -ym-um--en-/-um-re-a. A- s- t------- z-------- s-- u----- / u------- A- s- t-y-v-m- z-s-c-o-o s-m u-o-e- / u-o-e-a- ---------------------------------------------- Az si trygvam, zashchoto sym umoren / umorena.
Proč už odjíždíte? З--о--ами----те-----? З--- з--------- в---- З-щ- з-м-н-в-т- в-ч-? --------------------- Защо заминавате вече? 0
Z-----o--ami--v-t--v--h-? Z------ z--------- v----- Z-s-c-o z-m-n-v-t- v-c-e- ------------------------- Zashcho zaminavate veche?
Je už pozdě. Ве-е е к-сн-. В--- е к----- В-ч- е к-с-о- ------------- Вече е късно. 0
Vec-- -e -y-n-. V---- y- k----- V-c-e y- k-s-o- --------------- Veche ye kysno.
Odjíždím, protože už je pozdě. З-----вам,--ащо-- в-ч--- к---о. З--------- з----- в--- е к----- З-м-н-в-м- з-щ-т- в-ч- е к-с-о- ------------------------------- Заминавам, защото вече е късно. 0
Z--ina---,-z---c-o-o -e-------k-s--. Z--------- z-------- v---- y- k----- Z-m-n-v-m- z-s-c-o-o v-c-e y- k-s-o- ------------------------------------ Zaminavam, zashchoto veche ye kysno.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?

Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek. Učením se naše myšlení mění. Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími. Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky. Při učení se procvičuje paměť. Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje. Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji. Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit. Díky tomu řeší problémy rychleji. Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější. I to, jak se rozhodují, závisí na jazyku. Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí. V rámci studie testovali psychologové několik lidí. Všichni mluvili dvěma jazyky. Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem. Tito lidé měli odpovědět na otázku. Týkala se řešení určitého problému. Přitom měli na výběr dvě možnosti. Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá. Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích. A odpověď se změnila, když se změnil jazyk! Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko. V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost. Po skončení tohoto testu si měli také vsadit. I zde byl zřejmý rozdíl. Když používali cizí jazyk, byli racionálnější. Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme. Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.