Konverzační příručka

cs zdůvodnění 1   »   be штосьці абгрунтоўваць 1

75 [sedmdesát pět]

zdůvodnění 1

zdůvodnění 1

75 [семдзесят пяць]

75 [semdzesyat pyats’]

штосьці абгрунтоўваць 1

[shtos’tsі abgruntouvats’ 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Proč nepřijdete? Ч-му -ы-н---рый-зеце? Ч--- В- н- п--------- Ч-м- В- н- п-ы-д-е-е- --------------------- Чаму Вы не прыйдзеце? 0
C---- V- ne---yyd-et-e? C---- V- n- p---------- C-a-u V- n- p-y-d-e-s-? ----------------------- Chamu Vy ne pryydzetse?
Je špatné počasí. Н--в-----та--- --э-на-. Н------- т---- д------- Н-д-о-’- т-к-е д-э-н-е- ----------------------- Надвор’е такое дрэннае. 0
Nad-or-- tak-e----nnae. N------- t---- d------- N-d-o-’- t-k-e d-e-n-e- ----------------------- Nadvor’e takoe drennae.
Nepřijdu, protože je špatné počasí. Я н-----йду--------в-р-е---льмі-д---на-. Я н- п------ б- н------- в----- д------- Я н- п-ы-д-, б- н-д-о-’- в-л-м- д-э-н-е- ---------------------------------------- Я не прыйду, бо надвор’е вельмі дрэннае. 0
Y- ne p-y-du- -o--ad-o--- ve---і--r--nae. Y- n- p------ b- n------- v----- d------- Y- n- p-y-d-, b- n-d-o-’- v-l-m- d-e-n-e- ----------------------------------------- Ya ne pryydu, bo nadvor’e vel’mі drennae.
Proč nepřijde? Ча---ён -е п---дз-? Ч--- ё- н- п------- Ч-м- ё- н- п-ы-д-е- ------------------- Чаму ён не прыйдзе? 0
Ch----yon n- ---ydze? C---- y-- n- p------- C-a-u y-n n- p-y-d-e- --------------------- Chamu yon ne pryydze?
Není pozván. Ён не --пр-шан-. Ё- н- з--------- Ё- н- з-п-о-а-ы- ---------------- Ён не запрошаны. 0
E--n- -apr-shany. E- n- z---------- E- n- z-p-o-h-n-. ----------------- En ne zaproshany.
Nepřijde, protože není pozván. Ё--не прыйдз-- -о-ён -е-за-ро--н-. Ё- н- п------- б- ё- н- з--------- Ё- н- п-ы-д-е- б- ё- н- з-п-о-а-ы- ---------------------------------- Ён не прыйдзе, бо ён не запрошаны. 0
En -e -r-yd-e, -- --------apros--ny. E- n- p------- b- y-- n- z---------- E- n- p-y-d-e- b- y-n n- z-p-o-h-n-. ------------------------------------ En ne pryydze, bo yon ne zaproshany.
Proč nepřijdeš? Ча-у-ты -е п-------? Ч--- т- н- п-------- Ч-м- т- н- п-ы-д-е-? -------------------- Чаму ты не прыйдзеш? 0
Ch-mu----n--p--ydze--? C---- t- n- p--------- C-a-u t- n- p-y-d-e-h- ---------------------- Chamu ty ne pryydzesh?
Nemám čas. Я--е -а--ча-у. Я н- м-- ч---- Я н- м-ю ч-с-. -------------- Я не маю часу. 0
Y- n---ayu-cha-u. Y- n- m--- c----- Y- n- m-y- c-a-u- ----------------- Ya ne mayu chasu.
Nepřijdu, protože nemám čas. Я--е-------- б- -е-м-ю --су. Я н- п------ б- н- м-- ч---- Я н- п-ы-д-, б- н- м-ю ч-с-. ---------------------------- Я не прыйду, бо не маю часу. 0
Ya--e-pryydu, -o-n- m-y--c-a-u. Y- n- p------ b- n- m--- c----- Y- n- p-y-d-, b- n- m-y- c-a-u- ------------------------------- Ya ne pryydu, bo ne mayu chasu.
Proč nezůstaneš? Ч--- т- не--а-тане-ся? Ч--- т- н- з---------- Ч-м- т- н- з-с-а-е-с-? ---------------------- Чаму ты не застанешся? 0
C--m--ty--e-z--ta--sh--a? C---- t- n- z------------ C-a-u t- n- z-s-a-e-h-y-? ------------------------- Chamu ty ne zastaneshsya?
Musím ještě pracovat. Мн- трэ-а яш-э----ца-ац-. М-- т---- я--- п--------- М-е т-э-а я-ч- п-а-а-а-ь- ------------------------- Мне трэба яшчэ працаваць. 0
Mne-----a-ya-h--- --a-s--a---. M-- t---- y------ p----------- M-e t-e-a y-s-c-e p-a-s-v-t-’- ------------------------------ Mne treba yashche pratsavats’.
Nezůstanu, protože musím ještě pracovat. Я -- -а--а---я,-бо--н--трэба--шчэ -----вац-. Я н- з--------- б- м-- т---- я--- п--------- Я н- з-с-а-у-я- б- м-е т-э-а я-ч- п-а-а-а-ь- -------------------------------------------- Я не застануся, бо мне трэба яшчэ працаваць. 0
Ya--- zas-anus--, b----e -reb- y-shch----atsa-ats-. Y- n- z---------- b- m-- t---- y------ p----------- Y- n- z-s-a-u-y-, b- m-e t-e-a y-s-c-e p-a-s-v-t-’- --------------------------------------------------- Ya ne zastanusya, bo mne treba yashche pratsavats’.
Proč už odcházíte? Ча-- -ы-ўж- -ы---зіце? Ч--- В- ў-- с--------- Ч-м- В- ў-о с-х-д-і-е- ---------------------- Чаму Вы ўжо сыходзіце? 0
Ch-m- -----h- s--hodzіt-e? C---- V- u--- s----------- C-a-u V- u-h- s-k-o-z-t-e- -------------------------- Chamu Vy uzho sykhodzіtse?
Jsem unavený. Я --амі-ся-- ст-мі----. Я с------- / с--------- Я с-а-і-с- / с-а-і-а-я- ----------------------- Я стаміўся / стамілася. 0
Y--s-a-іu--a --s--mі-----. Y- s-------- / s---------- Y- s-a-і-s-a / s-a-і-a-y-. -------------------------- Ya stamіusya / stamіlasya.
Jdu pryč, protože jsem unavený. Я-сы---жу---о-с-а-іўся -------ла--. Я с------- б- с------- / с--------- Я с-х-д-у- б- с-а-і-с- / с-а-і-а-я- ----------------------------------- Я сыходжу, бо стаміўся / стамілася. 0
Y---ykh-d-h-- bo s-a-іus---/----mіl---a. Y- s--------- b- s-------- / s---------- Y- s-k-o-z-u- b- s-a-і-s-a / s-a-і-a-y-. ---------------------------------------- Ya sykhodzhu, bo stamіusya / stamіlasya.
Proč už odjíždíte? Ч--- -- -ж--з’-з-ж--ц-? Ч--- В- ў-- з---------- Ч-м- В- ў-о з-я-д-а-ц-? ----------------------- Чаму Вы ўжо з’язджаеце? 0
C-a----y u--o ------z-a-t--? C---- V- u--- z------------- C-a-u V- u-h- z-y-z-z-a-t-e- ---------------------------- Chamu Vy uzho z’yazdzhaetse?
Je už pozdě. Уж--п-з-а. У-- п----- У-о п-з-а- ---------- Ужо позна. 0
Uzh- -ozn-. U--- p----- U-h- p-z-a- ----------- Uzho pozna.
Odjíždím, protože už je pozdě. Я--’-з-жа-,-б- -жо-п--н-. Я з-------- б- ў-- п----- Я з-я-д-а-, б- ў-о п-з-а- ------------------------- Я з’язджаю, бо ўжо позна. 0
Y- z-y-zd-h-yu, -o--z-o -ozn-. Y- z----------- b- u--- p----- Y- z-y-z-z-a-u- b- u-h- p-z-a- ------------------------------ Ya z’yazdzhayu, bo uzho pozna.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?

Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek. Učením se naše myšlení mění. Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími. Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky. Při učení se procvičuje paměť. Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje. Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji. Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit. Díky tomu řeší problémy rychleji. Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější. I to, jak se rozhodují, závisí na jazyku. Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí. V rámci studie testovali psychologové několik lidí. Všichni mluvili dvěma jazyky. Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem. Tito lidé měli odpovědět na otázku. Týkala se řešení určitého problému. Přitom měli na výběr dvě možnosti. Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá. Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích. A odpověď se změnila, když se změnil jazyk! Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko. V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost. Po skončení tohoto testu si měli také vsadit. I zde byl zřejmý rozdíl. Když používali cizí jazyk, byli racionálnější. Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme. Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.