Konverzační příručka

cs zdůvodnění 1   »   fa ‫دلیل آوردن برای چیزی 1‬

75 [sedmdesát pět]

zdůvodnění 1

zdůvodnění 1

‫75 [هفتاد و پنج]‬

75 [haftâd-o-panj]

‫دلیل آوردن برای چیزی 1‬

[dalil âvardan barâye chizi 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština perština Poslouchat Více
Proč nepřijdete? ‫-را -م- ن---آ---؟‬ ‫--- ش-- ن--------- ‫-ر- ش-ا ن-ی-آ-ی-؟- ------------------- ‫چرا شما نمی‌آیید؟‬ 0
ch-râ---omâ--emi--y--? c---- s---- n--------- c-e-â s-o-â n-m---y-d- ---------------------- cherâ shomâ nemi-âyid?
Je špatné počasí. ‫--- ------- ا---‬ ‫--- خ--- ب- ا---- ‫-و- خ-ل- ب- ا-ت-‬ ------------------ ‫هوا خیلی بد است.‬ 0
ha-â-be-y-r ba- a-t. h--- b----- b-- a--- h-v- b-s-â- b-d a-t- -------------------- havâ besyâr bad ast.
Nepřijdu, protože je špatné počasí. ‫---ن---آی---ون-----خ--- بد -س--‬ ‫-- ن------ چ-- ه-- خ--- ب- ا---- ‫-ن ن-ی-آ-م چ-ن ه-ا خ-ل- ب- ا-ت-‬ --------------------------------- ‫من نمی‌آیم چون هوا خیلی بد است.‬ 0
man---m---ya- z---------b---â--b-d ast. m-- n-------- z--- h--- b----- b-- a--- m-n n-m---y-m z-r- h-v- b-s-â- b-d a-t- --------------------------------------- man nemi-âyam zirâ havâ besyâr bad ast.
Proč nepřijde? ‫--- -و-(مرد)--می--ید-‬ ‫--- ا- (---- ن-------- ‫-ر- ا- (-ر-) ن-ی-آ-د-‬ ----------------------- ‫چرا او (مرد) نمی‌آید؟‬ 0
c--r- -o (mard) ---i-âya-? c---- o- (----- n--------- c-e-â o- (-a-d- n-m---y-d- -------------------------- cherâ oo (mard) nemi-âyad?
Není pozván. ‫ا---مر-) ----عوت-نکرد- ا--.‬ ‫-- (---- ر- د--- ن---- ا---- ‫-و (-ر-) ر- د-و- ن-ر-ه ا-د-‬ ----------------------------- ‫او (مرد) را دعوت نکرده اند.‬ 0
oo ------ da-av-- na-hode ast. o- (----- d------ n------ a--- o- (-a-d- d---v-t n-s-o-e a-t- ------------------------------ oo (mard) da-avat nashode ast.
Nepřijde, protože není pozván. ‫-و--می--ید--و- -و--- ---ت--کر-ه-اند-‬ ‫-- ن------ چ-- ا- ر- د--- ن---- ا---- ‫-و ن-ی-آ-د چ-ن ا- ر- د-و- ن-ر-ه ا-د-‬ -------------------------------------- ‫او نمی‌آید چون او را دعوت نکرده اند.‬ 0
oo-n-m----a- --râ -----at --sh-d-----. o- n-------- z--- d------ n------ a--- o- n-m---y-d z-r- d---v-t n-s-o-e a-t- -------------------------------------- oo nemi-âyad zirâ da-avat nashode ast.
Proč nepřijdeš? ‫چ-ا-تو---ی‌آیی؟‬ ‫--- ت- ن-------- ‫-ر- ت- ن-ی-آ-ی-‬ ----------------- ‫چرا تو نمی‌آیی؟‬ 0
c---â-t---em--â-i? c---- t- n-------- c-e-â t- n-m---y-? ------------------ cherâ to nemi-âyi?
Nemám čas. ‫-------ندارم-‬ ‫-- و-- ن------ ‫-ن و-ت ن-ا-م-‬ --------------- ‫من وقت ندارم.‬ 0
m---va-h- -ad--am. m-- v---- n------- m-n v-g-t n-d-r-m- ------------------ man vaght nadâram.
Nepřijdu, protože nemám čas. ‫م--ن-ی‌آیم-چون --- ن--ر--‬ ‫-- ن------ چ-- و-- ن------ ‫-ن ن-ی-آ-م چ-ن و-ت ن-ا-م-‬ --------------------------- ‫من نمی‌آیم چون وقت ندارم.‬ 0
man nemi-â--- z--- -a--t-n----am. m-- n-------- z--- v---- n------- m-n n-m---y-m z-r- v-g-t n-d-r-m- --------------------------------- man nemi-âyam zirâ vaght nadâram.
Proč nezůstaneš? ‫چرا تو-نمی---نی؟‬ ‫--- ت- ن--------- ‫-ر- ت- ن-ی-م-ن-؟- ------------------ ‫چرا تو نمی‌مانی؟‬ 0
ch-r---- n--imâ-i? c---- t- n-------- c-e-â t- n-m-m-n-? ------------------ cherâ to nemimâni?
Musím ještě pracovat. ‫-ن-ه-و- -ار---رم-‬ ‫-- ه--- ک-- د----- ‫-ن ه-و- ک-ر د-ر-.- ------------------- ‫من هنوز کار دارم.‬ 0
ma- h-n-- k-r -â-am. m-- h---- k-- d----- m-n h-n-z k-r d-r-m- -------------------- man hanuz kâr dâram.
Nezůstanu, protože musím ještě pracovat. ‫-ن ---‌م----چو- -ن-- ک---دا-م-‬ ‫-- ن------- چ-- ه--- ک-- د----- ‫-ن ن-ی-م-ن- چ-ن ه-و- ک-ر د-ر-.- -------------------------------- ‫من نمی‌مانم چون هنوز کار دارم.‬ 0
man nemi-mâ--------- h--u- k----â-am. m-- n---------- c--- h---- k-- d----- m-n n-m---â-a-, c-u- h-n-z k-r d-r-m- ------------------------------------- man nemi-mânam, chun hanuz kâr dâram.
Proč už odcházíte? ‫-ر-----ا---‌ر---؟‬ ‫--- ح--- م-------- ‫-ر- ح-ل- م-‌-و-د-‬ ------------------- ‫چرا حالا می‌روید؟‬ 0
ch--- hâlâ---r-v-d? c---- h--- m------- c-e-â h-l- m-r-v-d- ------------------- cherâ hâlâ miravid?
Jsem unavený. ‫-م- -ست----تم-‬ ‫ م- خ--- ه----- ‫ م- خ-ت- ه-ت-.- ---------------- ‫ من خسته هستم.‬ 0
m---kha--- h-----. m-- k----- h------ m-n k-a-t- h-s-a-. ------------------ man khaste hastam.
Jdu pryč, protože jsem unavený. ‫م-----روم چ-----ته -س-م-‬ ‫-- م----- چ-- خ--- ه----- ‫-ن م-‌-و- چ-ن خ-ت- ه-ت-.- -------------------------- ‫من می‌روم چون خسته هستم.‬ 0
m-----rav-m-z--- k---t- has-am. m-- m------ z--- k----- h------ m-n m-r-v-m z-r- k-a-t- h-s-a-. ------------------------------- man miravam zirâ khaste hastam.
Proč už odjíždíte? ‫-----ا-ا --ا-ماش--)---‌ر-ی--‬ ‫--- ح--- (-- م----- م-------- ‫-ر- ح-ل- (-ا م-ش-ن- م-‌-و-د-‬ ------------------------------ ‫چرا حالا (با ماشین) می‌روید؟‬ 0
ch-râ---l--------shi-)---ra---? c---- h--- (-- m------ m------- c-e-â h-l- (-â m-s-i-) m-r-v-d- ------------------------------- cherâ hâlâ (bâ mâshin) miravid?
Je už pozdě. ‫د-گر --ر ش-ه-اس-.‬ ‫---- د-- ش-- ا---- ‫-ی-ر د-ر ش-ه ا-ت-‬ ------------------- ‫دیگر دیر شده است.‬ 0
d-r---t. d-- a--- d-r a-t- -------- dir ast.
Odjíždím, protože už je pozdě. ‫م- می-------ن -دی-----ر---ه اس--‬ ‫-- م----- چ-- ‫---- د-- ش-- ا---- ‫-ن م-‌-و- چ-ن ‫-ی-ر د-ر ش-ه ا-ت-‬ ---------------------------------- ‫من می‌روم چون ‫دیگر دیر شده است.‬ 0
m-n---rava- -i-â -ir---t. m-- m------ z--- d-- a--- m-n m-r-v-m z-r- d-r a-t- ------------------------- man miravam zirâ dir ast.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?

Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek. Učením se naše myšlení mění. Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími. Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky. Při učení se procvičuje paměť. Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje. Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji. Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit. Díky tomu řeší problémy rychleji. Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější. I to, jak se rozhodují, závisí na jazyku. Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí. V rámci studie testovali psychologové několik lidí. Všichni mluvili dvěma jazyky. Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem. Tito lidé měli odpovědět na otázku. Týkala se řešení určitého problému. Přitom měli na výběr dvě možnosti. Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá. Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích. A odpověď se změnila, když se změnil jazyk! Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko. V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost. Po skončení tohoto testu si měli také vsadit. I zde byl zřejmý rozdíl. Když používali cizí jazyk, byli racionálnější. Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme. Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.