Konverzační příručka

cs zdůvodnění 1   »   el Αιτολογώ κάτι 1

75 [sedmdesát pět]

zdůvodnění 1

zdůvodnění 1

75 [εβδομήντα πέντε]

75 [ebdomḗnta pénte]

Αιτολογώ κάτι 1

[Aitologṓ káti 1]

čeština řečtina Poslouchat Více
Proč nepřijdete? Γι--- δ-- έ------; Γιατί δεν έρχεστε; 0
G---- d-- é-------? Gi--- d-- é-------? Giatí den ércheste? G-a-í d-n é-c-e-t-? ------------------?
Je špatné počasí. Ο κ----- ε---- χ----. Ο καιρός είναι χάλια. 0
O k----- e---- c-----. O k----- e---- c-----. O kairós eínai chália. O k-i-ó- e-n-i c-á-i-. ---------------------.
Nepřijdu, protože je špatné počasí. Δε- έ------ ε----- ο κ----- ε---- χ----. Δεν έρχομαι επειδή ο καιρός είναι χάλια. 0
D-- é------- e----- o k----- e---- c-----. De- é------- e----- o k----- e---- c-----. Den érchomai epeidḗ o kairós eínai chália. D-n é-c-o-a- e-e-d- o k-i-ó- e-n-i c-á-i-. -----------------------------------------.
Proč nepřijde? Γι--- δ-- έ------; Γιατί δεν έρχεται; 0
G---- d-- é-------? Gi--- d-- é-------? Giatí den érchetai? G-a-í d-n é-c-e-a-? ------------------?
Není pozván. Δε- τ-- κ------. Δεν τον κάλεσαν. 0
D-- t-- k------. De- t-- k------. Den ton kálesan. D-n t-n k-l-s-n. ---------------.
Nepřijde, protože není pozván. Δε- έ------ ε----- δ-- τ-- κ------. Δεν έρχεται επειδή δεν τον κάλεσαν. 0
D-- é------- e----- d-- t-- k------. De- é------- e----- d-- t-- k------. Den érchetai epeidḗ den ton kálesan. D-n é-c-e-a- e-e-d- d-n t-n k-l-s-n. -----------------------------------.
Proč nepřijdeš? Γι--- δ-- έ------; Γιατί δεν έρχεσαι; 0
G---- d-- é-------? Gi--- d-- é-------? Giatí den érchesai? G-a-í d-n é-c-e-a-? ------------------?
Nemám čas. Δε- έ-- χ----. Δεν έχω χρόνο. 0
D-- é--- c-----. De- é--- c-----. Den échō chróno. D-n é-h- c-r-n-. ---------------.
Nepřijdu, protože nemám čas. Δε- έ------ ε----- δ-- έ-- χ----. Δεν έρχομαι επειδή δεν έχω χρόνο. 0
D-- é------- e----- d-- é--- c-----. De- é------- e----- d-- é--- c-----. Den érchomai epeidḗ den échō chróno. D-n é-c-o-a- e-e-d- d-n é-h- c-r-n-. -----------------------------------.
Proč nezůstaneš? Γι--- δ-- μ-----; Γιατί δεν μένεις; 0
G---- d-- m-----? Gi--- d-- m-----? Giatí den méneis? G-a-í d-n m-n-i-? ----------------?
Musím ještě pracovat. Έχ- α---- δ------. Έχω ακόμα δουλειά. 0
É--- a---- d------. Éc-- a---- d------. Échō akóma douleiá. É-h- a-ó-a d-u-e-á. ------------------.
Nezůstanu, protože musím ještě pracovat. Δε- μ--- ε----- έ-- α---- δ------. Δεν μένω επειδή έχω ακόμα δουλειά. 0
D-- m--- e----- é--- a---- d------. De- m--- e----- é--- a---- d------. Den ménō epeidḗ échō akóma douleiá. D-n m-n- e-e-d- é-h- a-ó-a d-u-e-á. ----------------------------------.
Proč už odcházíte? Γι--- φ------ κ-----; Γιατί φεύγετε κιόλας; 0
G---- p------- k-----? Gi--- p------- k-----? Giatí pheúgete kiólas? G-a-í p-e-g-t- k-ó-a-? ---------------------?
Jsem unavený. Εί--- κ---------- / κ---------. Είμαι κουρασμένος / κουρασμένη. 0
E---- k---------- / k---------. Eí--- k---------- / k---------. Eímai kourasménos / kourasménē. E-m-i k-u-a-m-n-s / k-u-a-m-n-. ------------------/-----------.
Jdu pryč, protože jsem unavený. Φε--- ε----- ε---- κ---------- / κ---------. Φεύγω επειδή είμαι κουρασμένος / κουρασμένη. 0
P----- e----- e---- k---------- / k---------. Ph---- e----- e---- k---------- / k---------. Pheúgō epeidḗ eímai kourasménos / kourasménē. P-e-g- e-e-d- e-m-i k-u-a-m-n-s / k-u-a-m-n-. --------------------------------/-----------.
Proč už odjíždíte? Γι--- φ------ κ-----; Γιατί φεύγετε κιόλας; 0
G---- p------- k-----? Gi--- p------- k-----? Giatí pheúgete kiólas? G-a-í p-e-g-t- k-ó-a-? ---------------------?
Je už pozdě. Εί--- ή-- α---. Είναι ήδη αργά. 0
E---- ḗ-- a---. Eí--- ḗ-- a---. Eínai ḗdē argá. E-n-i ḗ-ē a-g-. --------------.
Odjíždím, protože už je pozdě. Φε--- ε----- ε---- ή-- α---. Φεύγω επειδή είναι ήδη αργά. 0
P----- e----- e---- ḗ-- a---. Ph---- e----- e---- ḗ-- a---. Pheúgō epeidḗ eínai ḗdē argá. P-e-g- e-e-d- e-n-i ḗ-ē a-g-. ----------------------------.

Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?

Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek. Učením se naše myšlení mění. Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími. Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky. Při učení se procvičuje paměť. Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje. Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji. Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit. Díky tomu řeší problémy rychleji. Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější. I to, jak se rozhodují, závisí na jazyku. Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí. V rámci studie testovali psychologové několik lidí. Všichni mluvili dvěma jazyky. Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem. Tito lidé měli odpovědět na otázku. Týkala se řešení určitého problému. Přitom měli na výběr dvě možnosti. Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá. Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích. A odpověď se změnila, když se změnil jazyk! Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko. V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost. Po skončení tohoto testu si měli také vsadit. I zde byl zřejmý rozdíl. Když používali cizí jazyk, byli racionálnější. Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme. Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.