Konverzační příručka

cs zdůvodnění 1   »   fi perustella jotakin 1

75 [sedmdesát pět]

zdůvodnění 1

zdůvodnění 1

75 [seitsemänkymmentäviisi]

perustella jotakin 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Proč nepřijdete? Mi-si-te et-e tu--? M---- t- e--- t---- M-k-i t- e-t- t-l-? ------------------- Miksi te ette tule? 0
Je špatné počasí. O- ---n ---no ilm-. O- n--- h---- i---- O- n-i- h-o-o i-m-. ------------------- On niin huono ilma. 0
Nepřijdu, protože je špatné počasí. E- -ul-- k---a---m- on----n h--n-. E- t---- k---- i--- o- n--- h----- E- t-l-, k-s-a i-m- o- n-i- h-o-o- ---------------------------------- En tule, koska ilma on niin huono. 0
Proč nepřijde? M-ks---ä---i -u-e? M---- h-- e- t---- M-k-i h-n e- t-l-? ------------------ Miksi hän ei tule? 0
Není pozván. H-ntä -i -l- ku---t--. H---- e- o-- k-------- H-n-ä e- o-e k-t-u-t-. ---------------------- Häntä ei ole kutsuttu. 0
Nepřijde, protože není pozván. H-n e--tul-, k---a -än-- e- -----ut--tt-. H-- e- t---- k---- h---- e- o-- k-------- H-n e- t-l-, k-s-a h-n-ä e- o-e k-t-u-t-. ----------------------------------------- Hän ei tule, koska häntä ei ole kutsuttu. 0
Proč nepřijdeš? Miks-----ä ----u-e? M---- s--- e- t---- M-k-i s-n- e- t-l-? ------------------- Miksi sinä et tule? 0
Nemám čas. M---l---ei -le-a-k-a. M------ e- o-- a----- M-n-l-a e- o-e a-k-a- --------------------- Minulla ei ole aikaa. 0
Nepřijdu, protože nemám čas. Min- e----l-- ko-k--mi-u-la--i --- -i-a-. M--- e- t---- k---- m------ e- o-- a----- M-n- e- t-l-, k-s-a m-n-l-a e- o-e a-k-a- ----------------------------------------- Minä en tule, koska minulla ei ole aikaa. 0
Proč nezůstaneš? Mik-i si---e- --ä? M---- s--- e- j--- M-k-i s-n- e- j-ä- ------------------ Miksi sinä et jää? 0
Musím ještě pracovat. Minu- täyty- --e-ä ty-s-e--e--ä. M---- t----- v---- t------------ M-n-n t-y-y- v-e-ä t-ö-k-n-e-l-. -------------------------------- Minun täytyy vielä työskennellä. 0
Nezůstanu, protože musím ještě pracovat. Minä -n j--, ko-k--m--un t-yt-y --el---yö--e--el-ä. M--- e- j--- k---- m---- t----- v---- t------------ M-n- e- j-ä- k-s-a m-n-n t-y-y- v-e-ä t-ö-k-n-e-l-. --------------------------------------------------- Minä en jää, koska minun täytyy vielä työskennellä. 0
Proč už odcházíte? M---i--e ----t-e j-? M---- t- m------ j-- M-k-i t- m-n-t-e j-? -------------------- Miksi te menette jo? 0
Jsem unavený. O--n väsyny-. O--- v------- O-e- v-s-n-t- ------------- Olen väsynyt. 0
Jdu pryč, protože jsem unavený. M-nä-m---n--k--ka-ol-n-v---n--. M--- m----- k---- o--- v------- M-n- m-n-n- k-s-a o-e- v-s-n-t- ------------------------------- Minä menen, koska olen väsynyt. 0
Proč už odjíždíte? M--s- te--äh-ett- -o? M---- t- l------- j-- M-k-i t- l-h-e-t- j-? --------------------- Miksi te lähdette jo? 0
Je už pozdě. O- j- m-ö-ä. O- j- m----- O- j- m-ö-ä- ------------ On jo myöhä. 0
Odjíždím, protože už je pozdě. M-nä ---den, kos-- -n----my--ä. M--- l------ k---- o- j- m----- M-n- l-h-e-, k-s-a o- j- m-ö-ä- ------------------------------- Minä lähden, koska on jo myöhä. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?

Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek. Učením se naše myšlení mění. Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími. Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky. Při učení se procvičuje paměť. Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje. Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji. Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit. Díky tomu řeší problémy rychleji. Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější. I to, jak se rozhodují, závisí na jazyku. Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí. V rámci studie testovali psychologové několik lidí. Všichni mluvili dvěma jazyky. Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem. Tito lidé měli odpovědět na otázku. Týkala se řešení určitého problému. Přitom měli na výběr dvě možnosti. Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá. Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích. A odpověď se změnila, když se změnil jazyk! Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko. V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost. Po skončení tohoto testu si měli také vsadit. I zde byl zřejmý rozdíl. Když používali cizí jazyk, byli racionálnější. Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme. Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.