Konverzační příručka

cs zdůvodnění 1   »   sl nekaj utemeljiti 1

75 [sedmdesát pět]

zdůvodnění 1

zdůvodnění 1

75 [petinsedemdeset]

nekaj utemeljiti 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
Proč nepřijdete? Zaka--ne--r-de--? Z---- n- p------- Z-k-j n- p-i-e-e- ----------------- Zakaj ne pridete? 0
Je špatné počasí. V-e-e-j- t-ko g-d- (--abo). V---- j- t--- g--- (------- V-e-e j- t-k- g-d- (-l-b-)- --------------------------- Vreme je tako grdo (slabo). 0
Nepřijdu, protože je špatné počasí. Ne -----m, -er-----r-me t-ko---a-o. N- p------ k-- j- v---- t--- s----- N- p-i-e-, k-r j- v-e-e t-k- s-a-o- ----------------------------------- Ne pridem, ker je vreme tako slabo. 0
Proč nepřijde? Za----on ne------? Z---- o- n- p----- Z-k-j o- n- p-i-e- ------------------ Zakaj on ne pride? 0
Není pozván. N----v-bl--n. N- p--------- N- p-v-b-j-n- ------------- Ni povabljen. 0
Nepřijde, protože není pozván. N--p--de- --r-ni pova-lje-. N- p----- k-- n- p--------- N- p-i-e- k-r n- p-v-b-j-n- --------------------------- Ne pride, ker ni povabljen. 0
Proč nepřijdeš? Zak-j ----r-d--? Z---- n- p------ Z-k-j n- p-i-e-? ---------------- Zakaj ne prideš? 0
Nemám čas. N-mam--as-. N---- č---- N-m-m č-s-. ----------- Nimam časa. 0
Nepřijdu, protože nemám čas. N- bo---r--e-/p---la--k-r -i-a---asa. N- b-- p------------- k-- n---- č---- N- b-m p-i-e-/-r-š-a- k-r n-m-m č-s-. ------------------------------------- Ne bom prišel/prišla, ker nimam časa. 0
Proč nezůstaneš? Z-k-- -e-ost---š? Z---- n- o------- Z-k-j n- o-t-n-š- ----------------- Zakaj ne ostaneš? 0
Musím ještě pracovat. I--- š-----o. I--- š- d---- I-a- š- d-l-. ------------- Imam še delo. 0
Nezůstanu, protože musím ještě pracovat. N--o-ta-e--zaradi---g-, ker im-- še d-lo. N- o------ z----- t---- k-- i--- š- d---- N- o-t-n-m z-r-d- t-g-, k-r i-a- š- d-l-. ----------------------------------------- Ne ostanem zaradi tega, ker imam še delo. 0
Proč už odcházíte? Z------e---e-t-? Z---- ž- g------ Z-k-j ž- g-e-t-? ---------------- Zakaj že greste? 0
Jsem unavený. U-rujen(-)-s-m. U--------- s--- U-r-j-n-a- s-m- --------------- Utrujen(a) sem. 0
Jdu pryč, protože jsem unavený. Grem-za--- k-r s-m-----je--a). G--- z---- k-- s-- u---------- G-e- z-t-, k-r s-m u-r-j-n-a-. ------------------------------ Grem zato, ker sem utrujen(a). 0
Proč už odjíždíte? Z---j -e-o-h-j---? Z---- ž- o-------- Z-k-j ž- o-h-j-t-? ------------------ Zakaj že odhajate? 0
Je už pozdě. Pozn- je-že. P---- j- ž-- P-z-o j- ž-. ------------ Pozno je že. 0
Odjíždím, protože už je pozdě. O--a-a-----r----že -o-n-. O------- k-- j- ž- p----- O-h-j-m- k-r j- ž- p-z-o- ------------------------- Odhajam, ker je že pozno. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?

Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek. Učením se naše myšlení mění. Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími. Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky. Při učení se procvičuje paměť. Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje. Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji. Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit. Díky tomu řeší problémy rychleji. Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější. I to, jak se rozhodují, závisí na jazyku. Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí. V rámci studie testovali psychologové několik lidí. Všichni mluvili dvěma jazyky. Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem. Tito lidé měli odpovědět na otázku. Týkala se řešení určitého problému. Přitom měli na výběr dvě možnosti. Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá. Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích. A odpověď se změnila, když se změnil jazyk! Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko. V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost. Po skončení tohoto testu si měli také vsadit. I zde byl zřejmý rozdíl. Když používali cizí jazyk, byli racionálnější. Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme. Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.