Konverzační příručka

cs zdůvodnění 1   »   sr нешто образложити 1

75 [sedmdesát pět]

zdůvodnění 1

zdůvodnění 1

75 [седамдесет и пет]

75 [sedamdeset i pet]

нешто образложити 1

nešto obrazložiti 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Proč nepřijdete? З--т---е-д---з-те? З____ н_ д________ З-ш-о н- д-л-з-т-? ------------------ Зашто не долазите? 0
Z-š-- ne-d--a----? Z____ n_ d________ Z-š-o n- d-l-z-t-? ------------------ Zašto ne dolazite?
Je špatné počasí. В-е-е-је тако ---е. В____ ј_ т___ л____ В-е-е ј- т-к- л-ш-. ------------------- Време је тако лоше. 0
Vr-m- je---k- ----. V____ j_ t___ l____ V-e-e j- t-k- l-š-. ------------------- Vreme je tako loše.
Nepřijdu, protože je špatné počasí. Ја-н--долаз--, јер ј---р----та-- л-ше. Ј_ н_ д_______ ј__ ј_ в____ т___ л____ Ј- н- д-л-з-м- ј-р ј- в-е-е т-к- л-ш-. -------------------------------------- Ја не долазим, јер је време тако лоше. 0
Ja ----o--zi-, j-- -- v--m- -ak---oše. J_ n_ d_______ j__ j_ v____ t___ l____ J- n- d-l-z-m- j-r j- v-e-e t-k- l-š-. -------------------------------------- Ja ne dolazim, jer je vreme tako loše.
Proč nepřijde? З--т- ------д--а--? З____ о_ н_ д______ З-ш-о о- н- д-л-з-? ------------------- Зашто он не долази? 0
Za-to-on--e--o-a-i? Z____ o_ n_ d______ Z-š-o o- n- d-l-z-? ------------------- Zašto on ne dolazi?
Není pozván. Он н-ј- --з-а-. О_ н___ п______ О- н-ј- п-з-а-. --------------- Он није позван. 0
O--n-j--p-zv-n. O_ n___ p______ O- n-j- p-z-a-. --------------- On nije pozvan.
Nepřijde, protože není pozván. Он----дол--и- јер-н-ј--п-з--н. О_ н_ д______ ј__ н___ п______ О- н- д-л-з-, ј-р н-ј- п-з-а-. ------------------------------ Он не долази, јер није позван. 0
O- ne d-lazi, --- n--- p-zv-n. O_ n_ d______ j__ n___ p______ O- n- d-l-z-, j-r n-j- p-z-a-. ------------------------------ On ne dolazi, jer nije pozvan.
Proč nepřijdeš? З-ш-о не д-лаз-ш? З____ н_ д_______ З-ш-о н- д-л-з-ш- ----------------- Зашто не долазиш? 0
Z--t-----do--zi-? Z____ n_ d_______ Z-š-o n- d-l-z-š- ----------------- Zašto ne dolaziš?
Nemám čas. Ј- н-мам---е-е-а. Ј_ н____ в_______ Ј- н-м-м в-е-е-а- ----------------- Ја немам времена. 0
J-----a- ---m--a. J_ n____ v_______ J- n-m-m v-e-e-a- ----------------- Ja nemam vremena.
Nepřijdu, protože nemám čas. Ј- ---долази----ер-н-м-м ---м-н-. Ј_ н_ д_______ ј__ н____ в_______ Ј- н- д-л-з-м- ј-р н-м-м в-е-е-а- --------------------------------- Ја не долазим, јер немам времена. 0
J---- d---z-m- je--ne-a- v-e--n-. J_ n_ d_______ j__ n____ v_______ J- n- d-l-z-m- j-r n-m-m v-e-e-a- --------------------------------- Ja ne dolazim, jer nemam vremena.
Proč nezůstaneš? З-што-не ост-н--? З____ н_ о_______ З-ш-о н- о-т-н-ш- ----------------- Зашто не останеш? 0
Zašt--n- -s----š? Z____ n_ o_______ Z-š-o n- o-t-n-š- ----------------- Zašto ne ostaneš?
Musím ještě pracovat. Ј- морам-ј-ш р---ти. Ј_ м____ ј__ р______ Ј- м-р-м ј-ш р-д-т-. -------------------- Ја морам још радити. 0
J- -or-m -oš --di--. J_ m____ j__ r______ J- m-r-m j-š r-d-t-. -------------------- Ja moram još raditi.
Nezůstanu, protože musím ještě pracovat. Ја ---о-т--е-, јер----а--јо----дит-. Ј_ н_ о_______ ј__ м____ ј__ р______ Ј- н- о-т-ј-м- ј-р м-р-м ј-ш р-д-т-. ------------------------------------ Ја не остајем, јер морам још радити. 0
J- -------je-- j-----ram-j-- r---t-. J_ n_ o_______ j__ m____ j__ r______ J- n- o-t-j-m- j-r m-r-m j-š r-d-t-. ------------------------------------ Ja ne ostajem, jer moram još raditi.
Proč už odcházíte? Зашт- в----д--е? З____ в__ и_____ З-ш-о в-ћ и-е-е- ---------------- Зашто већ идете? 0
Zaš-o --ć-idet-? Z____ v__ i_____ Z-š-o v-c- i-e-e- ----------------- Zašto već idete?
Jsem unavený. Ја с-- ум-ра- - у-о-на. Ј_ с__ у_____ / у______ Ј- с-м у-о-а- / у-о-н-. ----------------------- Ја сам уморан / уморна. 0
Ja-sa- -mo-a- / um----. J_ s__ u_____ / u______ J- s-m u-o-a- / u-o-n-. ----------------------- Ja sam umoran / umorna.
Jdu pryč, protože jsem unavený. Ја-ид-м, -е--с-м--------/ --о-на. Ј_ и____ ј__ с__ у_____ / у______ Ј- и-е-, ј-р с-м у-о-а- / у-о-н-. --------------------------------- Ја идем, јер сам уморан / уморна. 0
Ja-id-m---er sam --o----/---or-a. J_ i____ j__ s__ u_____ / u______ J- i-e-, j-r s-m u-o-a- / u-o-n-. --------------------------------- Ja idem, jer sam umoran / umorna.
Proč už odjíždíte? З--т--в--------и-е? З____ в__ о________ З-ш-о в-ћ о-л-з-т-? ------------------- Зашто већ одлазите? 0
Z-št- ve-- o--a--t-? Z____ v__ o________ Z-š-o v-c- o-l-z-t-? -------------------- Zašto već odlazite?
Je už pozdě. Већ ---кас--. В__ ј_ к_____ В-ћ ј- к-с-о- ------------- Већ је касно. 0
V--́--e--a--o. V__ j_ k_____ V-c- j- k-s-o- -------------- Već je kasno.
Odjíždím, protože už je pozdě. О--ази-, -ер-ј---ећ---с-о. О_______ ј__ ј_ в__ к_____ О-л-з-м- ј-р ј- в-ћ к-с-о- -------------------------- Одлазим, јер је већ касно. 0
Odla-im- je--je-vec- ka--o. O_______ j__ j_ v__ k_____ O-l-z-m- j-r j- v-c- k-s-o- --------------------------- Odlazim, jer je već kasno.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + srbština (1-100) MP3 srbština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?

Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek. Učením se naše myšlení mění. Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími. Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky. Při učení se procvičuje paměť. Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje. Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji. Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit. Díky tomu řeší problémy rychleji. Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější. I to, jak se rozhodují, závisí na jazyku. Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí. V rámci studie testovali psychologové několik lidí. Všichni mluvili dvěma jazyky. Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem. Tito lidé měli odpovědět na otázku. Týkala se řešení určitého problému. Přitom měli na výběr dvě možnosti. Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá. Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích. A odpověď se změnila, když se změnil jazyk! Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko. V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost. Po skončení tohoto testu si měli také vsadit. I zde byl zřejmý rozdíl. Když používali cizí jazyk, byli racionálnější. Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme. Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.