Konverzační příručka

cs zdůvodnění 1   »   sr нешто образложити 1

75 [sedmdesát pět]

zdůvodnění 1

zdůvodnění 1

75 [седамдесет и пет]

75 [sedamdeset i pet]

нешто образложити 1

[nešto obrazložiti 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Proč nepřijdete? З-шт- не--ол-зи-е? З---- н- д-------- З-ш-о н- д-л-з-т-? ------------------ Зашто не долазите? 0
Z---o----dol----e? Z---- n- d-------- Z-š-o n- d-l-z-t-? ------------------ Zašto ne dolazite?
Je špatné počasí. В--ме----т-к- л---. В---- ј- т--- л---- В-е-е ј- т-к- л-ш-. ------------------- Време је тако лоше. 0
V-e-e j- tako-lo-e. V---- j- t--- l---- V-e-e j- t-k- l-š-. ------------------- Vreme je tako loše.
Nepřijdu, protože je špatné počasí. Ј--н- до-а-и-- ј-р -- -реме -ак- ло--. Ј- н- д------- ј-- ј- в---- т--- л---- Ј- н- д-л-з-м- ј-р ј- в-е-е т-к- л-ш-. -------------------------------------- Ја не долазим, јер је време тако лоше. 0
J---- d------- je- -e--re-e tako--oš-. J- n- d------- j-- j- v---- t--- l---- J- n- d-l-z-m- j-r j- v-e-e t-k- l-š-. -------------------------------------- Ja ne dolazim, jer je vreme tako loše.
Proč nepřijde? З---о -- не --л--и? З---- о- н- д------ З-ш-о о- н- д-л-з-? ------------------- Зашто он не долази? 0
Z-št--on-ne -ola--? Z---- o- n- d------ Z-š-o o- n- d-l-z-? ------------------- Zašto on ne dolazi?
Není pozván. Он--иј- по---н. О- н--- п------ О- н-ј- п-з-а-. --------------- Он није позван. 0
On n-j- p-z-a-. O- n--- p------ O- n-j- p-z-a-. --------------- On nije pozvan.
Nepřijde, protože není pozván. Он н- -о-а-и, ј-р н-је п---ан. О- н- д------ ј-- н--- п------ О- н- д-л-з-, ј-р н-ј- п-з-а-. ------------------------------ Он не долази, јер није позван. 0
O- -e ---a--- j-r ---e -ozv-n. O- n- d------ j-- n--- p------ O- n- d-l-z-, j-r n-j- p-z-a-. ------------------------------ On ne dolazi, jer nije pozvan.
Proč nepřijdeš? З---о-не до----ш? З---- н- д------- З-ш-о н- д-л-з-ш- ----------------- Зашто не долазиш? 0
Z-----ne---lazi-? Z---- n- d------- Z-š-o n- d-l-z-š- ----------------- Zašto ne dolaziš?
Nemám čas. Ја н-мам -рем--а. Ј- н---- в------- Ј- н-м-м в-е-е-а- ----------------- Ја немам времена. 0
Ja-nem-m--r--e-a. J- n---- v------- J- n-m-m v-e-e-a- ----------------- Ja nemam vremena.
Nepřijdu, protože nemám čas. Ј---е до-азим, ------мам-в--мен-. Ј- н- д------- ј-- н---- в------- Ј- н- д-л-з-м- ј-р н-м-м в-е-е-а- --------------------------------- Ја не долазим, јер немам времена. 0
Ja ne do----m, j-- nem-m-v-eme-a. J- n- d------- j-- n---- v------- J- n- d-l-z-m- j-r n-m-m v-e-e-a- --------------------------------- Ja ne dolazim, jer nemam vremena.
Proč nezůstaneš? З--т-----о-тан--? З---- н- о------- З-ш-о н- о-т-н-ш- ----------------- Зашто не останеш? 0
Zaš-o--- ----n-š? Z---- n- o------- Z-š-o n- o-t-n-š- ----------------- Zašto ne ostaneš?
Musím ještě pracovat. Ја-м-р----о---а-и--. Ј- м---- ј-- р------ Ј- м-р-м ј-ш р-д-т-. -------------------- Ја морам још радити. 0
Ja -o-am-j-- ---i-i. J- m---- j-- r------ J- m-r-m j-š r-d-t-. -------------------- Ja moram još raditi.
Nezůstanu, protože musím ještě pracovat. Ја-н- -с--је-- јер--о-ам-ј-ш--а----. Ј- н- о------- ј-- м---- ј-- р------ Ј- н- о-т-ј-м- ј-р м-р-м ј-ш р-д-т-. ------------------------------------ Ја не остајем, јер морам још радити. 0
Ja--- o---j--, -er--or-m--oš r--i--. J- n- o------- j-- m---- j-- r------ J- n- o-t-j-m- j-r m-r-m j-š r-d-t-. ------------------------------------ Ja ne ostajem, jer moram još raditi.
Proč už odcházíte? З---- већ -----? З---- в-- и----- З-ш-о в-ћ и-е-е- ---------------- Зашто већ идете? 0
Z-š-- -ec- -d-te? Z---- v--- i----- Z-š-o v-c- i-e-e- ----------------- Zašto već idete?
Jsem unavený. Ја---- -м-р-н-/-умо--а. Ј- с-- у----- / у------ Ј- с-м у-о-а- / у-о-н-. ----------------------- Ја сам уморан / уморна. 0
J- -a- u----n / um-r--. J- s-- u----- / u------ J- s-m u-o-a- / u-o-n-. ----------------------- Ja sam umoran / umorna.
Jdu pryč, protože jsem unavený. Ј- ид-м- ј-р -а- -м--а- ---морна. Ј- и---- ј-- с-- у----- / у------ Ј- и-е-, ј-р с-м у-о-а- / у-о-н-. --------------------------------- Ја идем, јер сам уморан / уморна. 0
J- i---,-jer-s-m umo--n /-um--n-. J- i---- j-- s-- u----- / u------ J- i-e-, j-r s-m u-o-a- / u-o-n-. --------------------------------- Ja idem, jer sam umoran / umorna.
Proč už odjíždíte? За--- -е-----аз-т-? З---- в-- о-------- З-ш-о в-ћ о-л-з-т-? ------------------- Зашто већ одлазите? 0
Za-to -eć o---z--e? Z---- v--- o-------- Z-š-o v-c- o-l-z-t-? -------------------- Zašto već odlazite?
Je už pozdě. В----е-кас-о. В-- ј- к----- В-ћ ј- к-с-о- ------------- Већ је касно. 0
Ve----e ---n-. V--- j- k----- V-c- j- k-s-o- -------------- Već je kasno.
Odjíždím, protože už je pozdě. Од-------јер-је---ћ ---но. О------- ј-- ј- в-- к----- О-л-з-м- ј-р ј- в-ћ к-с-о- -------------------------- Одлазим, јер је већ касно. 0
Odl-z--- jer--- -e-́-k-sn-. O------- j-- j- v--- k----- O-l-z-m- j-r j- v-c- k-s-o- --------------------------- Odlazim, jer je već kasno.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?

Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek. Učením se naše myšlení mění. Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími. Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky. Při učení se procvičuje paměť. Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje. Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji. Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit. Díky tomu řeší problémy rychleji. Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější. I to, jak se rozhodují, závisí na jazyku. Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí. V rámci studie testovali psychologové několik lidí. Všichni mluvili dvěma jazyky. Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem. Tito lidé měli odpovědět na otázku. Týkala se řešení určitého problému. Přitom měli na výběr dvě možnosti. Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá. Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích. A odpověď se změnila, když se změnil jazyk! Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko. V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost. Po skončení tohoto testu si měli také vsadit. I zde byl zřejmý rozdíl. Když používali cizí jazyk, byli racionálnější. Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme. Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.