Konverzační příručka

cs Minulý čas způsobových sloves 1   »   nn Past tense of modal verbs 1

87 [osmdesát sedm]

Minulý čas způsobových sloves 1

Minulý čas způsobových sloves 1

87 [åttisju]

Past tense of modal verbs 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Museli jsme zalít květiny. Vi ----- vat---blo-an-. V- m---- v---- b------- V- m-t-e v-t-e b-o-a-e- ----------------------- Vi måtte vatne blomane. 0
Museli jsme uklidit byt. Vi måt------d----l-i-egheit-. V- m---- r---- i l----------- V- m-t-e r-d-e i l-i-e-h-i-a- ----------------------------- Vi måtte rydde i leilegheita. 0
Museli jsme umýt nádobí. V-----t---a -ppv---en. V- m---- t- o--------- V- m-t-e t- o-p-a-k-n- ---------------------- Vi måtte ta oppvasken. 0
Museli jste zaplatit účet? Mått-----bet--e r-----g-? M---- d- b----- r-------- M-t-e d- b-t-l- r-k-i-g-? ------------------------- Måtte de betale rekninga? 0
Museli jste zaplatit vstup? M-----d- betal------an-sp-n-a-? M---- d- b----- i-------------- M-t-e d- b-t-l- i-n-a-g-p-n-a-? ------------------------------- Måtte de betale inngangspengar? 0
Museli jste zaplatit pokutu? Må-te--- -et-le--i--o-? M---- d- b----- e- b--- M-t-e d- b-t-l- e- b-t- ----------------------- Måtte de betale ei bot? 0
Kdo se musel rozloučit? K-en m-tte s--- h----t? K--- m---- s--- h- d--- K-e- m-t-e s-i- h- d-t- ----------------------- Kven måtte seie ha det? 0
Kdo musel jít brzo domů? Kv----å--e--å-he---t-dl-g? K--- m---- g- h--- t------ K-e- m-t-e g- h-i- t-d-e-? -------------------------- Kven måtte gå heim tidleg? 0
Kdo musel jet vlakem? K-e- m-t-- t- t----? K--- m---- t- t----- K-e- m-t-e t- t-g-t- -------------------- Kven måtte ta toget? 0
Nechtěli jsme zůstat dlouho. V--v-lle -k-j----i-leng-. V- v---- i---- b-- l----- V- v-l-e i-k-e b-i l-n-e- ------------------------- Vi ville ikkje bli lenge. 0
Nechtěli jsme nic pít. V---ille ikk-e------- -o--. V- v---- i---- d----- n---- V- v-l-e i-k-e d-i-k- n-k-. --------------------------- Vi ville ikkje drikke noko. 0
Nechtěli jsme rušit. Vi-v------k--- fo-----re. V- v---- i---- f--------- V- v-l-e i-k-e f-r-t-r-e- ------------------------- Vi ville ikkje forstyrre. 0
Chtěl jsem si právě zavolat. E-----le -k--r-t-t-l-å --n-je. E- v---- a------ t-- å r------ E- v-l-e a-k-r-t t-l å r-n-j-. ------------------------------ Eg ville akkurat til å ringje. 0
Chtěl jsem si zavolat taxi. E- -ille----ge ---d--s--. E- v---- t---- e- d------ E- v-l-e t-n-e e- d-o-j-. ------------------------- Eg ville tinge ei drosje. 0
Chtěl jsem totiž jet domů. E- vil-- -em--- -øy-e ----. E- v---- n----- k---- h---- E- v-l-e n-m-e- k-y-e h-i-. --------------------------- Eg ville nemleg køyre heim. 0
Myslel jsem, že chceš zavolat své ženě. E--t--d-e ----i--- r-ng-- -o-a --. E- t----- d- v---- r----- k--- d-- E- t-u-d- d- v-l-e r-n-j- k-n- d-. ---------------------------------- Eg trudde du ville ringje kona di. 0
Myslel jsem, že chceš zavolat informace. E--t-udd- -u --lle--i-g-e-op---s--ga. E- t----- d- v---- r----- o---------- E- t-u-d- d- v-l-e r-n-j- o-p-y-i-g-. ------------------------------------- Eg trudde du ville ringje opplysinga. 0
Myslel jsem, že chceš objednat pizzu. Eg--r-dde -- v--l- ti-g- pizz-. E- t----- d- v---- t---- p----- E- t-u-d- d- v-l-e t-n-e p-z-a- ------------------------------- Eg trudde du ville tinge pizza. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Velká písmena, velké pocity

V reklamě se používá hodně obrázků. Obrázky u nás vzbuzují zvláštní zájem. Prohlížíme si je déle a soustředěněji než písmena. Díky tomu si reklamy s obrázky pamatujeme lépe. Obrázky také způsobují silné emocionální reakce. Obrázky se v mozku zpracovávají velmi rychle. Mozek okamžitě ví, co je na obrázku k vidění. Písmena fungují jinak než obrázky. Jsou to abstraktní znaky. Náš mozek na ně tedy reaguje pomaleji. Nejprve musí porozumět významu slova. Dá se říct, že znaky musí být přeloženy v řečové oblasti mozku. Ale i pomocí písmen se dají vzbudit emoce. Text jen musí být dostatečně velký. Studie ukazují, že velká písmena mají i velký účinek. Velká písmena nejsou jen snadněji čitelná než malá písmena. Vyvolávají také silnější emocionální reakci. To platí pro kladné i záporné pocity. Velikost byla pro lidstvo vždy důležitá. Člověk musí v nebezpečí reagovat rychle. A když je něco velké, je to většinou už velmi blízko! Je proto pochopitelné, že velké obrázky podněcují silné reakce. Méně jasné ale je, proč na velká písmena takto reagujeme. Písmena nejsou ve skutečnosti pro náš mozek signálem. Přesto mozek vykazuje značnou aktivitu, když vidí velká písmena. Tento výsledek je pro vědce velmi zajímavý. Ukazuje, jak důležitá se pro nás písmena stala. Náš mozek se nějakým způsobem naučil reagovat na písmo…