Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   nn On the train

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

34 [trettifire]

On the train

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? E- --t-- t---t -i-----li-? E- d---- t---- t-- B------ E- d-t-e t-g-t t-l B-r-i-? -------------------------- Er dette toget til Berlin? 0
V kolik hodin ten vlak odjíždí? N-r --r-t-get? N-- g-- t----- N-r g-r t-g-t- -------------- Når går toget? 0
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? Nå----e--to-et--il--er--n? N-- k--- t---- t-- B------ N-r k-e- t-g-t t-l B-r-i-? -------------------------- Når kjem toget til Berlin? 0
S dovolením, mohu projít? K-------å-k-m- f-rbi- er -- -nil-? K-- e- f- k--- f----- e- d- s----- K-n e- f- k-m- f-r-i- e- d- s-i-l- ---------------------------------- Kan eg få kome forbi, er du snill? 0
Myslím, že toto je mé místo. E- t-----e-t-----plas-en m--. E- t--- d---- e- p------ m--- E- t-u- d-t-e e- p-a-s-n m-n- ----------------------------- Eg trur dette er plassen min. 0
Myslím, že sedíte na mém místě. Eg-t--r d- -i-------as--n -in. E- t--- d- s-- p- p------ m--- E- t-u- d- s-t p- p-a-s-n m-n- ------------------------------ Eg trur du sit på plassen min. 0
Kde je spací vůz? K-r er -o--v--na? K-- e- s--------- K-r e- s-v-v-g-a- ----------------- Kor er sovevogna? 0
Spací vůz je na konci vlaku. S--e-og---e- bakers--i----et. S-------- e- b------ i t----- S-v-v-g-a e- b-k-r-t i t-g-t- ----------------------------- Sovevogna er bakerst i toget. 0
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. O- k-a- ---ma---gna- –-H-il--f-e--t. O- k--- e- m-------- – H---- f------ O- k-a- e- m-t-o-n-? – H-i-t f-e-s-. ------------------------------------ Og kvar er matvogna? – Heilt fremst. 0
Mohu spát dole? Kan--g få---ve ----? K-- e- f- s--- n---- K-n e- f- s-v- n-d-? -------------------- Kan eg få sove nede? 0
Mohl bych spát uprostřed? Kan------ s-v--i --d--n? K-- e- f- s--- i m------ K-n e- f- s-v- i m-d-e-? ------------------------ Kan eg få sove i midten? 0
Mohl bych spát nahoře? K---eg ---sov---v--? K-- e- f- s--- ø---- K-n e- f- s-v- ø-s-? -------------------- Kan eg få sove øvst? 0
Kdy budeme na hranici? N------v--f--m-e-v-d--r--sa? N-- e- v- f----- v-- g------ N-r e- v- f-a-m- v-d g-e-s-? ---------------------------- Når er vi framme ved grensa? 0
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? K-- -e-ge---k tu--n -il Ber---? K-- l---- t-- t---- t-- B------ K-r l-n-e t-k t-r-n t-l B-r-i-? ------------------------------- Kor lenge tek turen til Berlin? 0
Má ten vlak zpoždění? Er t--e----r---k-? E- t---- f-------- E- t-g-t f-r-i-k-? ------------------ Er toget forsinka? 0
Máte něco na čtení? Har du no-- --l-s-? H-- d- n--- å l---- H-r d- n-k- å l-s-? ------------------- Har du noko å lese? 0
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? G-r d-- an-- f- --ko å -t--og drikk--h-r? G-- d-- a- å f- n--- å e-- o- d----- h--- G-r d-t a- å f- n-k- å e-e o- d-i-k- h-r- ----------------------------------------- Går det an å få noko å ete og drikke her? 0
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? K-- d--ve-- -n--- -- v-kk-e-meg--l---a -ju? K-- d- v--- s---- o- v----- m-- k----- s--- K-n d- v-r- s-i-l o- v-k-j- m-g k-o-k- s-u- ------------------------------------------- Kan du vere snill og vekkje meg klokka sju? 0

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!