Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   nn Questions – Past tense 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [åttiseks]

Questions – Past tense 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Kva -l-p- b----e-du? K-- s---- b----- d-- K-a s-i-s b-u-t- d-? -------------------- Kva slips brukte du? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? K-a b-l -ø--de--u? K-- b-- k----- d-- K-a b-l k-y-d- d-? ------------------ Kva bil køyrde du? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? K-a--vis abon-e-t- -----? K-- a--- a-------- d- p-- K-a a-i- a-o-n-r-e d- p-? ------------------------- Kva avis abonnerte du på? 0
Koho jste viděl / viděla? K-en-så- du? K--- s-- d-- K-e- s-g d-? ------------ Kven såg du? 0
Koho jste potkal / potkala? Kv-n t--ft--d-? K--- t----- d-- K-e- t-e-t- d-? --------------- Kven trefte du? 0
Koho jste poznal / poznala? K-e-------e d- ---? K--- k----- d- a--- K-e- k-e-t- d- a-t- ------------------- Kven kjente du att? 0
Kdy jste vstával / vstávala? N----t- du---p? N-- s-- d- o--- N-r s-o d- o-p- --------------- Når sto du opp? 0
Kdy jste začal / začala? Når -eg-nt----? N-- b------ d-- N-r b-g-n-e d-? --------------- Når begynte du? 0
Kdy jste skončil / skončila? Når-----t---u? N-- s----- d-- N-r s-u-t- d-? -------------- Når slutta du? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? K--------k-a--u? K----- v---- d-- K-i-o- v-k-a d-? ---------------- Kvifor vakna du? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Kvi-o----rt-d---æ---? K----- v--- d- l----- K-i-o- v-r- d- l-r-r- --------------------- Kvifor vart du lærar? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? K--fo- t-k -- dr--je? K----- t-- d- d------ K-i-o- t-k d- d-o-j-? --------------------- Kvifor tok du drosje? 0
Odkud jste přišel / přišla? Kv-r k-m ----rå? K--- k-- d- f--- K-a- k-m d- f-å- ---------------- Kvar kom du frå? 0
Kam jste šel / šla? Kv-r g-ek- -u? K--- g---- d-- K-a- g-e-k d-? -------------- Kvar gjekk du? 0
Kde jste byl / byla? Kv------ -- ---e? K--- h-- d- v---- K-a- h-r d- v-r-? ----------------- Kvar har du vore? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? K----hje-pt- -u? K--- h------ d-- K-e- h-e-p-e d-? ---------------- Kven hjelpte du? 0
Komu jsi napsal / napsala? K-en--k-ei- -u--il? K--- s----- d- t--- K-e- s-r-i- d- t-l- ------------------- Kven skreiv du til? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Kve--s--r- -u? K--- s---- d-- K-e- s-a-a d-? -------------- Kven svara du? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…