Konverzační příručka

cs Práce   »   nn Working

55 [padesát pět]

Práce

Práce

55 [femtifem]

Working

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Čím se živíte? K-- --bbar -- me-? K-- j----- d- m--- K-a j-b-a- d- m-d- ------------------ Kva jobbar du med? 0
Můj manžel je povoláním lékař. M--ne- m-- -r--e--. M----- m-- e- l---- M-n-e- m-n e- l-g-. ------------------- Mannen min er lege. 0
Já pracuji jako zdravotní sestra na půl úvazku. Eg -obbar-d-ltid-----s-u-eplei--. E- j----- d----- s-- s----------- E- j-b-a- d-l-i- s-m s-u-e-l-i-r- --------------------------------- Eg jobbar deltid som sjukepleiar. 0
Brzy půjdeme do důchodu. Snar- b-i--vi --n---ni-tar. S---- b--- v- p------------ S-a-t b-i- v- p-n-j-n-s-a-. --------------------------- Snart blir vi pensjonistar. 0
Ale daně jsou vysoké. M-- -kattan---r--ø-e. M-- s------- e- h---- M-n s-a-t-n- e- h-g-. --------------------- Men skattane er høge. 0
A zdravotní pojištění je drahé. O--hels-fo-sikr-n-a-e- ---. O- h--------------- e- d--- O- h-l-e-o-s-k-i-g- e- d-r- --------------------------- Og helseforsikringa er dyr. 0
Čím chceš jednou být? K---h-r-d- l--- -il-- -li? K-- h-- d- l--- t-- å b--- K-a h-r d- l-s- t-l å b-i- -------------------------- Kva har du lyst til å bli? 0
Chtěl / chtěla bych být inženýrem / inženýrkou. E- vi----i ing-n---. E- v-- b-- i-------- E- v-l b-i i-g-n-ø-. -------------------- Eg vil bli ingeniør. 0
Chci jít na univerzitu. Eg--i- stude-- v-- -ni--r-ite-e-. E- v-- s------ v-- u------------- E- v-l s-u-e-e v-d u-i-e-s-t-t-t- --------------------------------- Eg vil studere ved universitetet. 0
Jsem na stáži. E---- ---ktika-t. E- e- p---------- E- e- p-a-t-k-n-. ----------------- Eg er praktikant. 0
Nevydělávám moc. Eg ------ik-j- my--e. E- t---- i---- m----- E- t-n-r i-k-e m-k-e- --------------------- Eg tenar ikkje mykje. 0
Dělám stáž v zahraničí. E- t-------s---i-----n-et. E- t-- p------ i u-------- E- t-k p-a-s-s i u-l-n-e-. -------------------------- Eg tek praksis i utlandet. 0
To je můj šéf. Det er -j---n---n. D-- e- s----- m--- D-t e- s-e-e- m-n- ------------------ Det er sjefen min. 0
Mám milé spolupracovníky. E- -ar-h--gel--e -ol---a--. E- h-- h-------- k--------- E- h-r h-g-e-e-e k-l-e-a-r- --------------------------- Eg har hyggelege kollegaer. 0
V poledne jdeme vždy do kantýny. V- -- -u--- i -a-t-na. V- e- l---- i k------- V- e- l-n-j i k-n-i-a- ---------------------- Vi et lunsj i kantina. 0
Hledám práci. Eg se------r arbe-d. E- s-- e---- a------ E- s-r e-t-r a-b-i-. -------------------- Eg ser etter arbeid. 0
Už rok jsem nezaměstnaný / nezaměstnaná. E--har --r--arbe-d---u- - --tt-å-. E- h-- v--- a---------- i e--- å-- E- h-r v-r- a-b-i-s-a-s i e-t- å-. ---------------------------------- Eg har vore arbeidslaus i eitt år. 0
V této zemi je příliš mnoho nezaměstnaných. H-r-i l-nde- -r--et---- ma-----r-e-d-l-d-ge. H-- i l----- e- d-- f-- m---- a------------- H-r i l-n-e- e- d-t f-r m-n-e a-b-i-s-e-i-e- -------------------------------------------- Her i landet er det for mange arbeidsledige. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Paměť potřebuje řeč

Většina lidí si pamatuje svůj první den ve škole. Avšak den, který tomu předcházel, si už nevybavuje. Z prvních let našeho života si nepamatujeme téměř nic. Ale proč tomu tak je? Proč si nepamatujeme, co jsme jako malé děti zažily? Důvodem je náš vývoj. Řeč a paměť se vyvíjejí zhruba ve stejnou dobu. A proto, abychom si něco zapamatovali, potřebujeme řeč. To znamená, že člověk potřebuje mít slova k tomu, co prožil. Vědci provedli s dětmi různé testy. Učinili přitom zajímavý objev. Jakmile se děti naučí mluvit, zapomenou vše, co se stalo předtím. Počátek řeči je tedy zároveň počátkem paměti. Děti se naučí mnohé během prvních tří let života. Každým dnem zažívají něco nového. Mají v tomto věku také důležité zkušenosti. Přesto to všechno zmizí. Psychologové označují tento fenomén jako dětskou amnézii. Zůstanou pouze věci, které jsou děti schopné pojmenovat. Osobní zážitky uchovává autobiografická paměť. Funguje jako deník. Zaznamenává se do ní vše důležité v našem životě. Tím formuje autobiografická paměť také naši identitu. Její vývoj je však závislý na učení rodného jazyka. A svou paměť můžeme aktivovat pouze pomocí řeči. Věci, které jsme se jako děti naučili, nejsou pochopitelně ztraceny. Jsou uloženy někde v našem mozku. Už k nim však nemáme přístup… -- smůla, že?