Konverzační příručka

cs žádat o něco   »   nn asking for something

74 [sedmdesát čtyři]

žádat o něco

žádat o něco

74 [syttifire]

asking for something

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Můžete mi ostříhat vlasy? K-n -- kly--e -å-et--i--? K-- d- k----- h---- m---- K-n d- k-y-p- h-r-t m-t-? ------------------------- Kan du klyppe håret mitt? 0
Ne moc nakrátko, prosím. I-k-------ko--, er----s---l. I---- f-- k---- e- d- s----- I-k-e f-r k-r-, e- d- s-i-l- ---------------------------- Ikkje for kort, er du snill. 0
O něco kratší, prosím. L-tt k-----e,--- d--s----. L--- k------- e- d- s----- L-t- k-r-a-e- e- d- s-i-l- -------------------------- Litt kortare, er du snill. 0
Můžete mi vyvolat fotky? Kan-du f--mkal-e-d-s-e ---et-? K-- d- f-------- d---- b------ K-n d- f-a-k-l-e d-s-e b-l-t-? ------------------------------ Kan du framkalle desse bileta? 0
Fotky jsou na cédéčku. Bil-ta er på-C--e-. B----- e- p- C----- B-l-t- e- p- C---n- ------------------- Bileta er på CD-en. 0
Fotky jsou ve foťáku. B-le-a e- - k--era-t. B----- e- i k-------- B-l-t- e- i k-m-r-e-. --------------------- Bileta er i kameraet. 0
Můžete opravit ty hodinky? Kan-du--e-ar-re-d-n----l--ka? K-- d- r------- d---- k------ K-n d- r-p-r-r- d-n-e k-o-k-? ----------------------------- Kan du reparere denne klokka? 0
Sklíčko je rozbité. Gl---- e----u-t. G----- e- k----- G-a-e- e- k-u-t- ---------------- Glaset er knust. 0
Baterie je prázdná. Ba---ri-- -- -o--. B-------- e- t---- B-t-e-i-t e- t-m-. ------------------ Batteriet er tomt. 0
Můžete vyžehlit tu košili? Ka- -- -tr-ke--kjor-a? K-- d- s----- s------- K-n d- s-r-k- s-j-r-a- ---------------------- Kan du stryke skjorta? 0
Můžete vyčistit ty kalhoty? Ka-----re--se b-k--? K-- d- r----- b----- K-n d- r-i-s- b-k-a- -------------------- Kan du reinse buksa? 0
Můžete opravit ty boty? K-- d- r-p-rer----o-? K-- d- r------- s---- K-n d- r-p-r-r- s-o-? --------------------- Kan du reparere skoa? 0
Můžete mi připálit? K-n-----j---eg f-r? K-- d- g-- m-- f--- K-n d- g-e m-g f-r- ------------------- Kan du gje meg fyr? 0
Máte zápalky nebo zapalovač? H-r ---fyr-tikk-r -ll-r-e-- -ighter? H-- d- f--------- e---- e-- l------- H-r d- f-r-t-k-e- e-l-r e-n l-g-t-r- ------------------------------------ Har du fyrstikker eller ein lighter? 0
Můžete mi přinést popelník? Ha---- e---osk-be--r? H-- d- e-- o--------- H-r d- e-t o-k-b-g-r- --------------------- Har du eit oskebeger? 0
Kouříte doutníky? R------ -u--i-a---? R------ d- s------- R-y-j-r d- s-g-r-r- ------------------- Røykjer du sigarar? 0
Kouříte cigarety? R--kj----- ----ret---? R------ d- s---------- R-y-j-r d- s-g-r-t-a-? ---------------------- Røykjer du sigarettar? 0
Kouříte dýmku? R-y-jer-d- -i-e? R------ d- p---- R-y-j-r d- p-p-? ---------------- Røykjer du pipe? 0

Učení a čtení

Učení a čtení patří k sobě. To platí samozřejmě dvojnásob při učení cizích jazyků. Kdo se chce naučit nový jazyk, musí přečíst mnoho textů. Když čteme literaturu v cizím jazyce, zpracováváme celé věty. Náš mozek se tak učí slovní zásobu a gramatiku v kontextu. To mu pomáhá ukládat nové informace. Naše paměť si hůře pamatuje samostatná slova. Při čtení se také učíme, jaký význam mohou slova mít. A vyvineme si tak cit pro nový jazyk. Cizojazyčná literatura nesmí být samozřejmě příliš obtížná. Moderní povídky nebo detektivky bývají často záživné. Denní tisk má tu výhodu, že je vždy aktuální. Knihy pro děti nebo komiksy jsou také vhodné pro učení. Obrázky pomáhají lépe pochopit nová slova. Nehledě na to, jakou literaturu zvolíte -- měla by být záživná! To znamená, že by měla mít živý děj, aby byl jazyk dostatečně různorodý. Pokud nic takového nenajdete, lze použít i speciální učebnice. Existuje mnoho knih s jednoduchými texty pro začátečníky. Při čtení je vždy důležité používat slovník. Jakmile některému slovu nerozumíte, měli byste si jej najít. Náš mozek se při čtení aktivuje a učí se nové věci rychleji. Vytvořte si soubor pro všechna slova, kterým nerozumíte. Tato slova si potom můžete často prohlížet. Také je dobré si neznámá slova v textu zvýrazňovat. Příště je tak okamžitě poznáte. Kdo čte často v cizím jazyce, dělá větší pokroky. Náš mozek se totiž rychle naučí cizí řeč napodobovat. Může se stát, že jednou budete v cizím jazyce i myslet…