Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   nn At the restaurant 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [tretti - tredve]

At the restaurant 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. E----p-e--s, er--- -nil-. E-- e------- e- d- s----- E-n e-l-j-s- e- d- s-i-l- ------------------------- Ein eplejus, er du snill. 0
Limonádu, prosím. E-n-br-s,-e- -u--ni--. E-- b---- e- d- s----- E-n b-u-, e- d- s-i-l- ---------------------- Ein brus, er du snill. 0
Rajčatovou šťávu, prosím. Ei-------j-s,-er ------ll. E-- t-------- e- d- s----- E-n t-m-t-u-, e- d- s-i-l- -------------------------- Ein tomatjus, er du snill. 0
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. Eg--il-gj-r-- ha-e-t --a-----d-in. E- v-- g----- h- e-- g--- r------- E- v-l g-e-n- h- e-t g-a- r-u-v-n- ---------------------------------- Eg vil gjerne ha eit glas raudvin. 0
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. E----l--jer-- -a---t--la- k---vi-. E- v-- g----- h- e-- g--- k------- E- v-l g-e-n- h- e-t g-a- k-i-v-n- ---------------------------------- Eg vil gjerne ha eit glas kvitvin. 0
Přineste mi prosím láhev šampaňského. Eg v------r-- -a--i-fl-sk----s-e----e. E- v-- g----- h- e- f----- m---------- E- v-l g-e-n- h- e- f-a-k- m-s-e-a-d-. -------------------------------------- Eg vil gjerne ha ei flaske musserande. 0
Máš rád ryby? L---- -u----k? L---- d- f---- L-k-r d- f-s-? -------------- Likar du fisk? 0
Máš rád hovězí maso? Lik---d- ---ekj--? L---- d- o-------- L-k-r d- o-s-k-ø-? ------------------ Likar du oksekjøt? 0
Máš rád vepřové maso? L--a--d- svin? L---- d- s---- L-k-r d- s-i-? -------------- Likar du svin? 0
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. E--v-l gjern- h--noko--ta--k--t. E- v-- g----- h- n--- u--- k---- E- v-l g-e-n- h- n-k- u-a- k-ø-. -------------------------------- Eg vil gjerne ha noko utan kjøt. 0
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. E-------j------a--in ----s-ks-ett. E- v-- g----- h- e-- g------------ E- v-l g-e-n- h- e-n g-ø-s-k-r-t-. ---------------------------------- Eg vil gjerne ha ein grønsaksrett. 0
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. Eg v-l gjern---a ---o--om --k-e tek-la-g-tid. E- v-- g----- h- n--- s-- i---- t-- l--- t--- E- v-l g-e-n- h- n-k- s-m i-k-e t-k l-n- t-d- --------------------------------------------- Eg vil gjerne ha noko som ikkje tek lang tid. 0
Chcete to s rýží? V---d- ------ -i-? V-- d- h- r-- t--- V-l d- h- r-s t-l- ------------------ Vil du ha ris til? 0
Chcete to s těstovinama? Vi- -- -a-pa--a-t--? V-- d- h- p---- t--- V-l d- h- p-s-a t-l- -------------------- Vil du ha pasta til? 0
Chcete to s bramborami? Vil--u--a-pot-t-r-til? V-- d- h- p------ t--- V-l d- h- p-t-t-r t-l- ---------------------- Vil du ha poteter til? 0
To mi nechutná. D-- smak-- -kkje--odt. D-- s----- i---- g---- D-t s-a-a- i-k-e g-d-. ---------------------- Det smakar ikkje godt. 0
To jídlo je studené. M---n-e- ----. M---- e- k---- M-t-n e- k-l-. -------------- Maten er kald. 0
To jsem si neobjednal / neobjednala. D---v-----k-e det-e---in--. D-- v-- i---- d-- e- t----- D-t v-r i-k-e d-t e- t-n-a- --------------------------- Det var ikkje det eg tinga. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!