Konverzační příručka

cs Na letišti   »   nn At the airport

35 [třicet pět]

Na letišti

Na letišti

35 [trettifem]

At the airport

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si zabukovat letenku do Atén. E--v-l--jer-----ø-------ett t-l Ate---ta-k. E- v-- g----- k---- b------ t-- A---- t---- E- v-l g-e-n- k-ø-e b-l-e-t t-l A-e-, t-k-. ------------------------------------------- Eg vil gjerne kjøpe billett til Aten, takk. 0
Je to přímý let? E--d-- d--e----ly? E- d-- d---------- E- d-t d-r-k-e-l-? ------------------ Er det direktefly? 0
Sedadlo u okna v nekuřáckém oddělení, prosím. E- --l -je----s-tje -e- v-nda-get,----je-r--kar. E- v-- g----- s---- v-- v--------- i------------ E- v-l g-e-n- s-t-e v-d v-n-a-g-t- i-k-e-r-y-a-. ------------------------------------------------ Eg vil gjerne sitje ved vindauget, ikkje-røykar. 0
Chtěl / chtěla bych potvrdit rezervaci. E- ----gje--- --a--es-- -es--l-i--- --. E- v-- g----- s-------- b---------- m-- E- v-l g-e-n- s-a-f-s-e b-s-i-l-n-a m-. --------------------------------------- Eg vil gjerne stadfeste bestillinga mi. 0
Chtěl / chtěla bych zrušit rezervaci. E- vil gjerne-avb-sti---. E- v-- g----- a---------- E- v-l g-e-n- a-b-s-i-l-. ------------------------- Eg vil gjerne avbestille. 0
Chtěl / chtěla bych změnit svou rezervaci. Eg--i- ---r-e---dr--b---i-------m-. E- v-- g----- e---- b---------- m-- E- v-l g-e-n- e-d-e b-s-i-l-n-a m-. ----------------------------------- Eg vil gjerne endre bestillinga mi. 0
Kdy letí příští letadlo do Říma? Når--år-neste-fl- -i-----a? N-- g-- n---- f-- t-- R---- N-r g-r n-s-e f-y t-l R-m-? --------------------------- Når går neste fly til Roma? 0
Jsou tam ještě dvě volná místa? Har de-----e-i---p-a----? H-- d- t- l----- p------- H-r d- t- l-d-g- p-a-s-r- ------------------------- Har de to ledige plassar? 0
Ne, už je tam jen jedno volné místo. N-------h-r-ber-e ei--ledig-p--ss. N--- v- h-- b---- e-- l---- p----- N-i- v- h-r b-r-e e-n l-d-g p-a-s- ---------------------------------- Nei, vi har berre ein ledig plass. 0
Kdy přistaneme? Når-----ar--i? N-- l----- v-- N-r l-n-a- v-? -------------- Når landar vi? 0
Kdy tam budeme? N-r er -i--ra-m-? N-- e- v- f------ N-r e- v- f-a-m-? ----------------- Når er vi framme? 0
Kdy jede autobus do centra? Nå--g-- det b-s---il--en-rum? N-- g-- d-- b--- t-- s------- N-r g-r d-t b-s- t-l s-n-r-m- ----------------------------- Når går det buss til sentrum? 0
Je to Váš kufr? E--dett- ----erte-----? E- d---- k-------- d--- E- d-t-e k-f-e-t-n d-n- ----------------------- Er dette kofferten din? 0
Je to Vaše taška? Er ---te-v---a di? E- d---- v---- d-- E- d-t-e v-s-a d-? ------------------ Er dette veska di? 0
Je to Vaše zavazadlo? Er--ett- bagas--n din? E- d---- b------- d--- E- d-t-e b-g-s-e- d-n- ---------------------- Er dette bagasjen din? 0
Kolik si mohu vzít s sebou zavazadel? K-- -y-j----------k-n-eg -a-m-d? K-- m---- b------ k-- e- t- m--- K-r m-k-e b-g-s-e k-n e- t- m-d- -------------------------------- Kor mykje bagasje kan eg ta med? 0
Dvacet kilo. T----k---. T--- k---- T-u- k-l-. ---------- Tjue kilo. 0
Cože, jen dvacet kilo? Kva?-B-r-e-t-u- -il-? K--- B---- t--- k---- K-a- B-r-e t-u- k-l-? --------------------- Kva? Berre tjue kilo? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učení mění mozek

Kdo hodně sportuje, formuje své tělo. Evidentně je však možné trénovat i mozek. To znamená, že kdo se chce dobře naučit jazyky, nepotřebuje jen talent. Stejně důležité je pravidelné procvičování. Neboť procvičování může pozitivně ovlivnit struktury v mozku. Zvláštní talent na jazyky je přirozeně většinou vrozený. Přesto může intenzívní trénink určité mozkové struktury změnit. Objem řečového centra se zvětší. U lidí, kteří hodně procvičují, dochází také ke změně nervových buněk. Dlouho se věřilo, že mozek se nemění. Platilo, že co se nenaučíš jako dítě, už se nenaučíš nikdy. Vědci zkoumající mozek však dospěli ke zcela jinému závěru. Dokázali, že náš mozek je tvárný po celý život. Lze říci, že funguje jako sval. Díky tomu může růst až do vysokého věku. Každý impuls je v mozku zpracováván. Je-li však mozek trénovaný, zpracovává impulsy mnohem lépe. To znamená, že pracuje rychleji a účinněji. Tento princip je stejný u mladých i starších lidí. Abychom trénovali mozek, nemusíme se nutně jen učit. Dobrým cvičením je i čtení. Zejména náročná literatura procvičuje naše centrum řeči. To znamená, že si rozšiřujeme naši slovní zásobu. Navíc si vylepšujeme cit pro jazyk. Zajímavé je, že jazyk je zpracováván nejen v řečovém centru. Nový obsah zpracovává také oblast, která kontroluje motoriku. Proto je důležité co možná nejčastěji stimulovat celý mozek. Takže cvičte své tělo A svůj mozek!