Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   nn Possessive pronouns 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [sekstisju]

Possessive pronouns 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
brýle bri--e-e b------- b-i-l-n- -------- brillene 0
Zapomněl své brýle. H-n ha--g-øymt-bri-le-e si--. H-- h-- g----- b------- s---- H-n h-r g-ø-m- b-i-l-n- s-n-. ----------------------------- Han har gløymt brillene sine. 0
Kdepak jsou jeho brýle? K-a--ha- ----b---len- --n-, då? K--- h-- h-- b------- s---- d-- K-a- h-r h-n b-i-l-n- s-n-, d-? ------------------------------- Kvar har han brillene sine, då? 0
hodinky / hodiny klokka k----- k-o-k- ------ klokka 0
Jeho hodinky jsou rozbité. K-okka -ans-er ø-d--ag-. K----- h--- e- ø-------- K-o-k- h-n- e- ø-d-l-g-. ------------------------ Klokka hans er øydelagt. 0
Hodiny visí na stěně. K-okka h-n- -å-ve--e-. K----- h--- p- v------ K-o-k- h-n- p- v-g-e-. ---------------------- Klokka heng på veggen. 0
pas pa-s-t p----- p-s-e- ------ passet 0
Ztratil svůj pas. H-n -a---is-a -a-s-- si--. H-- h-- m---- p----- s---- H-n h-r m-s-a p-s-e- s-t-. -------------------------- Han har mista passet sitt. 0
Kde je jeho pas? Kv-- ------n -asset si--,-då? K--- h-- h-- p----- s---- d-- K-a- h-r h-n p-s-e- s-t-, d-? ----------------------------- Kvar har han passet sitt, då? 0
ona – její (svůj / svoje) d-------i-a d-- - d---- d-i - d-i-a ----------- dei - deira 0
Ty děti nemohou najít své rodiče. Bo-na k-- ----e fin-- fore-dra --ne. B---- k-- i---- f---- f------- s---- B-r-a k-n i-k-e f-n-e f-r-l-r- s-n-. ------------------------------------ Borna kan ikkje finne foreldra sine. 0
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! M-- --r--r-f--el---------! M-- d-- e- f------- d----- M-n d-r e- f-r-l-r- d-i-a- -------------------------- Men der er foreldra deira! 0
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) du - din d- - d-- d- - d-n -------- du - din 0
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? K-----s-v---t-r------,--e-r-M-ll-r? K------ v-- t---- d--- h--- M------ K-r-e-s v-r t-r-n d-n- h-r- M-l-e-? ----------------------------------- Korleis var turen din, herr Møller? 0
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? K----er--o-a d-? K--- e- k--- d-- K-a- e- k-n- d-? ---------------- Kvar er kona di? 0
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) d------n d- - d-- d- - d-n -------- du - din 0
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? Kor--i----r--u-----i-- fr- -midt? K------ v-- t---- d--- f-- S----- K-r-e-s v-r t-r-n d-n- f-u S-i-t- --------------------------------- Korleis var turen din, fru Smidt? 0
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? K-----r--ann---di---fr--Sm--t? K--- e- m----- d--- f-- S----- K-a- e- m-n-e- d-n- f-u S-i-t- ------------------------------ Kvar er mannen din, fru Smidt? 0

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!