Konverzační příručka

cs Nakupování   »   nn Shopping

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [femtifire]

Shopping

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. E------k-----e-n ---sang. E- v-- k---- e-- p------- E- v-l k-ø-e e-n p-e-a-g- ------------------------- Eg vil kjøpe ein presang. 0
Ale ne moc drahý. M-----k-e-no---a-t-for -yr-. M-- i---- n--- a-- f-- d---- M-n i-k-e n-k- a-t f-r d-r-. ---------------------------- Men ikkje noko alt for dyrt. 0
Možná nějakou kabelku? Ka-sk-e -i--esk-? K------ e- v----- K-n-k-e e- v-s-e- ----------------- Kanskje ei veske? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? K-------e vil d----? K-- f---- v-- d- h-- K-a f-r-e v-l d- h-? -------------------- Kva farge vil du ha? 0
Černou, hnědou nebo bílou? Sv-rt,---u- e-ler-kvi-? S----- b--- e---- k---- S-a-t- b-u- e-l-r k-i-? ----------------------- Svart, brun eller kvit? 0
Větší nebo menší? St-r--ll-- -i-a? S--- e---- l---- S-o- e-l-r l-t-? ---------------- Stor eller lita? 0
Můžu si prohlédnout tuto? Ka---- f- --å -å-d---e? K-- e- f- s-- p- d----- K-n e- f- s-å p- d-n-e- ----------------------- Kan eg få sjå på denne? 0
Je z kůže? Er-d-t-s----? E- d-- s----- E- d-t s-i-n- ------------- Er det skinn? 0
Nebo z koženky? E---- -r d-t k---ts---f? E---- e- d-- k---------- E-l-r e- d-t k-n-t-t-f-? ------------------------ Eller er det kunststoff? 0
Samozřejmě z kůže. S--nn- --ø------. S----- s--------- S-i-n- s-ø-v-a-t- ----------------- Skinn, sjølvsagt. 0
Je obzvlášť kvalitní. Det er svært g-d--val----. D-- e- s---- g-- k-------- D-t e- s-æ-t g-d k-a-i-e-. -------------------------- Det er svært god kvalitet. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. Og-d-nn---eska -r-ve-k-l-g-ri-el-g. O- d---- v---- e- v------- r------- O- d-n-e v-s-a e- v-r-e-e- r-m-l-g- ----------------------------------- Og denne veska er verkeleg rimeleg. 0
Tato se mi líbí. E-----ar--o. E- l---- h-- E- l-k-r h-. ------------ Eg likar ho. 0
Vezmu si tuto. E----k-h-. E- t-- h-- E- t-k h-. ---------- Eg tek ho. 0
Mohu ji případně vyměnit? Kan-e- e-e-tuelt få-by-e-h-? K-- e- e-------- f- b--- h-- K-n e- e-e-t-e-t f- b-t- h-? ---------------------------- Kan eg eventuelt få byte ho? 0
Samozřejmě. S-øl-sa--. S--------- S-ø-v-a-t- ---------- Sjølvsagt. 0
Zabalíme ji jako dárek. V---an p-k-- -o---n som-pr-s--g. V- k-- p---- h- i-- s-- p------- V- k-n p-k-e h- i-n s-m p-e-a-g- -------------------------------- Vi kan pakke ho inn som presang. 0
Támhle je pokladna. D-r b-r----- -a-s-. D-- b---- e- k----- D-r b-r-e e- k-s-a- ------------------- Der borte er kassa. 0

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…