Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   eo En la restoracio 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [tridek]

En la restoracio 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. Un---omsu---- -- --t-s. U__ p________ m_ p_____ U-u p-m-u-o-, m- p-t-s- ----------------------- Unu pomsukon, mi petas. 0
Limonádu, prosím. Un- --m-n---n--mi--e-a-. U__ l_________ m_ p_____ U-u l-m-n-d-n- m- p-t-s- ------------------------ Unu limonadon, mi petas. 0
Rajčatovou šťávu, prosím. Un---o-at----n, -- ----s. U__ t__________ m_ p_____ U-u t-m-t-u-o-, m- p-t-s- ------------------------- Unu tomatsukon, mi petas. 0
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. Mi -a--- --u--laso--da--u-- vi-o. M_ ŝ____ u__ g_____ d_ r___ v____ M- ŝ-t-s u-u g-a-o- d- r-ĝ- v-n-. --------------------------------- Mi ŝatus unu glason da ruĝa vino. 0
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. M- ----s unu------n-da bl--ka --n-. M_ ŝ____ u__ g_____ d_ b_____ v____ M- ŝ-t-s u-u g-a-o- d- b-a-k- v-n-. ----------------------------------- Mi ŝatus unu glason da blanka vino. 0
Přineste mi prosím láhev šampaňského. Mi-ŝ---s-un--bot---- -a-ĉ----n-. M_ ŝ____ u__ b______ d_ ĉ_______ M- ŝ-t-s u-u b-t-l-n d- ĉ-m-a-o- -------------------------------- Mi ŝatus unu botelon da ĉampano. 0
Máš rád ryby? Ĉ- -i-ŝ--as-fiŝo-? Ĉ_ v_ ŝ____ f_____ Ĉ- v- ŝ-t-s f-ŝ-n- ------------------ Ĉu vi ŝatas fiŝon? 0
Máš rád hovězí maso? Ĉ- -i ŝat-- -o----n? Ĉ_ v_ ŝ____ b_______ Ĉ- v- ŝ-t-s b-v-ĵ-n- -------------------- Ĉu vi ŝatas bovaĵon? 0
Máš rád vepřové maso? Ĉ------a------rk--on? Ĉ_ v_ ŝ____ p________ Ĉ- v- ŝ-t-s p-r-a-o-? --------------------- Ĉu vi ŝatas porkaĵon? 0
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. M- -------o- ---v-a----. M_ ŝ____ i__ s__________ M- ŝ-t-s i-n s-n-i-n-a-. ------------------------ Mi ŝatus ion senviandan. 0
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. Mi -atus le---p--don. M_ ŝ____ l___________ M- ŝ-t-s l-g-m-l-d-n- --------------------- Mi ŝatus legompladon. 0
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. M- ŝatu--ion ne---ge--ŭ----an. M_ ŝ____ i__ n________________ M- ŝ-t-s i-n n-l-n-e-a-r-n-a-. ------------------------------ Mi ŝatus ion nelongedaŭrantan. 0
Chcete to s rýží? Ĉu--i-----s--i-- -un r---? Ĉ_ v_ ŝ____ t___ k__ r____ Ĉ- v- ŝ-t-s t-o- k-n r-z-? -------------------------- Ĉu vi ŝatus tion kun rizo? 0
Chcete to s těstovinama? Ĉu--- -at-s -io----n--------? Ĉ_ v_ ŝ____ t___ k__ n_______ Ĉ- v- ŝ-t-s t-o- k-n n-d-l-j- ----------------------------- Ĉu vi ŝatus tion kun nudeloj? 0
Chcete to s bramborami? Ĉ- vi-ŝa-u- -i-- ----te--o-o-? Ĉ_ v_ ŝ____ t___ k__ t________ Ĉ- v- ŝ-t-s t-o- k-n t-r-o-o-? ------------------------------ Ĉu vi ŝatus tion kun terpomoj? 0
To mi nechutná. Ti- ne---ngus-a---or --. T__ n_ b________ p__ m__ T-o n- b-n-u-t-s p-r m-. ------------------------ Tio ne bongustas por mi. 0
To jídlo je studené. L----n-- e-ta- m--varm-. L_ m____ e____ m________ L- m-n-o e-t-s m-l-a-m-. ------------------------ La manĝo estas malvarma. 0
To jsem si neobjednal / neobjednala. Tio-----n- -e-d-s. T___ m_ n_ m______ T-o- m- n- m-n-i-. ------------------ Tion mi ne mendis. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + esperanto (1-100) MP3 esperanto (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!