Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   af In die restaurant 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [dertig]

In die restaurant 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština afrikánština Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. ’----p--sa---as-eb----. ’- a-------- a--------- ’- a-p-l-a-, a-s-b-i-f- ----------------------- ’n appelsap, asseblief. 0
Limonádu, prosím. ’- l-m-na-e- a-s-blief. ’- l-------- a--------- ’- l-m-n-d-, a-s-b-i-f- ----------------------- ’n limonade, asseblief. 0
Rajčatovou šťávu, prosím. ’n-ta-a--esap- asseb--ef. ’- t---------- a--------- ’- t-m-t-e-a-, a-s-b-i-f- ------------------------- ’n tamatiesap, asseblief. 0
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. E----l-gra---’- --a- r-oi-yn---. E- w-- g---- ’- g--- r------ h-- E- w-l g-a-g ’- g-a- r-o-w-n h-. -------------------------------- Ek wil graag ’n glas rooiwyn hê. 0
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. Ek-w-l--r-a- ’n g-a- ---wyn-h-. E- w-- g---- ’- g--- w----- h-- E- w-l g-a-g ’- g-a- w-t-y- h-. ------------------------------- Ek wil graag ’n glas witwyn hê. 0
Přineste mi prosím láhev šampaňského. Ek -i---r-ag ’n---t--- s----an-----. E- w-- g---- ’- b----- s-------- h-- E- w-l g-a-g ’- b-t-e- s-a-p-n-e h-. ------------------------------------ Ek wil graag ’n bottel sjampanje hê. 0
Máš rád ryby? H-u j- v-n -is? H-- j- v-- v--- H-u j- v-n v-s- --------------- Hou jy van vis? 0
Máš rád hovězí maso? Ho--j- v-n-be--v----? H-- j- v-- b--------- H-u j- v-n b-e-v-e-s- --------------------- Hou jy van beesvleis? 0
Máš rád vepřové maso? H-u-j- va- -ark-le--? H-- j- v-- v--------- H-u j- v-n v-r-v-e-s- --------------------- Hou jy van varkvleis? 0
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. Ek --l g---g---ts-s---e- v---- -ê. E- w-- g---- i--- s----- v---- h-- E- w-l g-a-g i-t- s-n-e- v-e-s h-. ---------------------------------- Ek wil graag iets sonder vleis hê. 0
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. Ek -il--r--- -- g-o-n-----d---. E- w-- g---- ’- g---------- h-- E- w-l g-a-g ’- g-o-n-e-o-d h-. ------------------------------- Ek wil graag ’n groentebord hê. 0
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. Ek--il --aa- ie----- --t ni--l-nk -aan-va----e. E- w-- g---- i--- h- w-- n-- l--- g--- v-- n--- E- w-l g-a-g i-t- h- w-t n-e l-n- g-a- v-t n-e- ----------------------------------------------- Ek wil graag iets hê wat nie lank gaan vat nie. 0
Chcete to s rýží? S-e--u-r-----a-b-? S--- u r-- d------ S-e- u r-s d-a-b-? ------------------ Soek u rys daarby? 0
Chcete to s těstovinama? So-- u-pas-a daarb-? S--- u p---- d------ S-e- u p-s-a d-a-b-? -------------------- Soek u pasta daarby? 0
Chcete to s bramborami? S--k u-a-rt--p-l--d-a--y? S--- u a--------- d------ S-e- u a-r-a-p-l- d-a-b-? ------------------------- Soek u aartappels daarby? 0
To mi nechutná. D---s-a-- sl-g. D-- s---- s---- D-t s-a-k s-e-. --------------- Dit smaak sleg. 0
To jídlo je studené. Di----- i--k-ud. D-- k-- i- k---- D-e k-s i- k-u-. ---------------- Die kos is koud. 0
To jsem si neobjednal / neobjednala. Ek h---d-- ni---es-el-n--. E- h-- d-- n-- b----- n--- E- h-t d-t n-e b-s-e- n-e- -------------------------- Ek het dit nie bestel nie. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!